Český lékopis 1997

Gliclazidum

2001

Gliklazid

C15H21N3O3S Mr 323,41 CAS 21187-98-4

Je to 1-(hexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-yl)-3-tosylmočovina. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 až 101,0 % sloučeniny C15H21N3O3S.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v acetonu a těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkouška totožnosti

Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety gliklazidu CRL.

    Zkoušky na čistotu

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Roztoky se připravují bezprostředně před použitím.

    Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí ve 23 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (45 + 55) na 100,0 ml. 10, 0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).5,0 mg zkoušené látky a 15 mg gliklazidu nečistoty F CRL se rozpustí ve 23 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 50 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (45 + 55) na 20 ml.

    Porovnávací roztok (c). 10,0 mg gliklazidu nečistoty F CRL se rozpustí ve 45 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (45 + 55) na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výška dvou hlavních píků na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi dvěma hlavními píky je nejméně 1,8.

    Nastříkne se odděleně po 20 μl zkoušeného roztoku, porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (c). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času gliklazidu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku gliklazidu nečistoty F není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,1 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku nečistoty F, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %); součet ploch všech takových píků není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,2 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

    Nečistota B. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) postupem popsaným ve zkoušce Příbuzné látky.

    Zkoušený roztok. 0,400 g se rozpustí v 2,5 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se vodou R na 10,0 ml. Míchá se 10 min, nechá se 30 min stát při 4 °C a zfiltruje se.

    Porovnávací roztok (a). 20,0 mg gliklazidu nečistoty B CRL se rozpustí v dimethylsulfoxidu R a zředí se jím na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 12 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se vodou R na 50,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).K 1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se přidá 12 ml dimethylsulfoxidu R a zředí se vodou R na 50,0 ml.
    Nastříkne se odděleně po 50 μl zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku odpovídajícího nečistotě B není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (2 μg/g).

    Těžké kovy (2.4.8) 1,5 g vyhovuje limitní zkoušce F na těžké kovy (10 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1,5 ml základního roztoku olova (10 μg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,25 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %; stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence.(2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 32,34 mg C15H21N3O3S.

    Uchovávání

    Separandum.

    Nečistoty

    1. R-H : 4-methylbenzen-1-sulfonamid,
    2. 2-nitrosohexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol,
    3. ethyl-N-tosylkarbamat1),
    4. N-tosylhexahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-karboxamid2),
    5. 1-(3,3a, 4,6a-tetrahydro-1H-cyklopenta[c]pyrrol-2-yl)-3-tosylmočovina,
    6. 1-(hexahydro-1 H-cyklopenta[c]pyrrol-2-yl)-3-(2-methylbenzen-1-sulfonyl)močovina,
    7. N-tosyl-1,2, 4a, 6,7, 7a-hexahydro-5H-cyklopenta[d]pyridazin-2-karboxamid3).

    1) ethyl-N-tosylkarbamát
    2) N-tosylhexahydro-IH-cyklopenta[c]pyrrol-2-karboxamid
    3) N-tosyl-1, 2,4a, 6,7, 7a-hexahydro-SH-cyklopenta[d]pyridazin-2-karboxamid