Glyceroli trinitratis solutio
1999
Roztok glyceroltrinitratu
C3H5N3O9 | Mr 227,09 | CAS 55-63-0 |
Je to ethanolový roztok 1,2, 3-propantriyltrinitratu. Obsahuje 9,85 g/l až 101,0 g/l glyceroltrinitratu a 98,5 % až 101,0 % deklarovaného obsahu glyceroltrinitratu uvedeného na označení.
Vlastnosti
Čirý bezbarvý nebo slabě žlutý roztok. Je mísitelný s acetonem a ethanolem. Čistý glyceroltrinitrat je bezbarvá tekutina, snadno rozpustná v ethanolu, mísitelná s acetonem, nemísitelná s vodou.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A, D.
Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
Při ředění glyceroltrinitratu je nutné vždy použít bezvodý ethanol, jinak mohou vypadávat z roztoku kapky čřstého glyceroltrinitratu.
Po ukončení zkoušek totožnosti a zkoušek na čistotu se zbytky a zbylé roztoky zahřívají S min na vodní lázni s hydroxidem sodným zředěným RS.
Zkoušený roztok. Množství roztoku odpovídající 50 mg glyceroltrinitratu se zředí acetonem R na 100 ml.
Porovnávací roztok. 0,05 ml roztoku glyceroltrinitratu CRL se zředí acetonem R na 1 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (20 + 80) po dráze 10 cm. Vrstva se usuší na vzduchu. Pak se postříká čerstvě připraveným škrobem s jodidem draselným RS. Potom se deska vystaví na 15 min ultrafialovému světlu při 254 nm a pozoruje se na denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Zkoušky na čistotu
Při ředění glyceroltrinitratu je nutné vždy použít bezvodý ethanol, jinak mohou z roztoku vypadávat kapky čistého glyceroltrinitratu.
Po ukončení zkoušek totožnosti a zkoušek čistoty se zbytky a zbylé roztoky zahřívají 5 min na vodní lázni s hydroxidem sodným zředěným RS.
Vzhled roztoku. Je-li to zapotřebí, roztok se zředí ethanolem R na koncentraci 10 g/l. Tento roztok není zbarven intenzívněji než porovnávací roztok Ž7 (2.2.2, Metoda II).
Anorganické dusičnany. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.
Zkoušený roztok. Je-li třeba, roztok glyceroltrinitratu se zředí ethanolem R na koncentraci 10 g/l. Porovnávací roztok. 5 mg dusičnanu draselného R se rozpustí v 1 ml vody R a zředí se lihem 96% R na 100 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 10 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, acetonu R a toluenu R (15 + 30 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se důkladně vysuší v proudu vzduchu až do úplného odstranění kyseliny octové. Pak se vrstva postříká čerstvě připraveným škrobem s jodidem draselným RS. Vrstva se vystaví na 15 min ultrafialovému světlu při 254 nm a potom se pozoruje v denním světle. Skvrna odpovídající dusičnanovému iontu na chromaogamu zkoušeného roztoku není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 % obsahu glyceroltrinitratu počítaného jako dusičnan draselný).
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. Množství odpovídající 2 mg glyceroltrinitratu se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 20,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 0,10 g roztoku glyceroltrinitratu CRL a množství triturace pentaerythrityltetranitratu CRL odpovídající 1,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. Je-li třeba, rozpouštění se usnadní ultrazvukem a roztok se zfiltruje.
Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází ná 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Odděleně se nastříkne po 20 µl porovnávacího roztoku (a) a (b). Upraví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) byla nejméně 70 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího rozto ku (a) je rozlišení mezi píky odpovídajícími glyceroltrinitratu a pentaerytrityltetranitratu nejméně 2,0.
Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku. Zaznamená se chromatogram po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnáva cího roztoku (b) (1 %, počítáno jako glyceroltrinitrat); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než trojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (3 %, počítáno jako glyceroltrinitrat). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
Stanovení obsahu
K množství odpovídajícímu 60,0 mg glyceroltrinitratu se přidá 80 ml pyridinu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mohl VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).
1 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 7,57 mg C3H5N3O9.
Uchovávání
Zředěné roztoky (10 g/l) se uchovávají chráněné před světlem a při teplotě 2 °C až 15 °C. Koncentrovanější roztoky se uchovávají chráněné před světlem a při teplotě 15 °C až 20 °C. Venenum.
Označování
V označení na obalu se uvede deklarovaný obsah glyceroltrinitratu.
Nečistoty