Český lékopis 1997

Hyaluronidasum

Hyaluronidasa

Je to enzym extrahovaný z varlat savců (např. býčích varlat), který hydrolyzuje mukopolysacharidy typu kyseliny hyaluronové. Počítáno na vysušenou látku, účinnost hyaluronidasy j e nejméně 300 m.j. v miligramu. Může obsahovat vhodný stabilizátor.

Výroba

Kde je to vhodné, vyhovuje článku Producta cum possibili transmissione encephalopathiarum spongiformium animalium.

Zvířata, ze kterých se hyaluronidasa získává, musí splňovat požadavky oprávněné autority na zdraví zvířat určených pro konzumaci s lidmi.

Vlastnosti

Bílý nebo nažloutle bílý amorfní prášek. Je dobře rozpustná ve vodě, prakticky nerozpustná v acetonu, v ethanolu a v etheru.

Zkoušky totožnosti

Roztok obsahující 100 m.j. hyaluronidasy v 1 ml roztoku chloridu sodného R (9 g/l) depolymerizuje za 1 min stejný objem roztoku hyaluronatu sodného BRP (10 g/l) při 20 °C, což se projeví výrazným poklesem viskozity. Toto působení se zastaví zahříváním hyaluronidasy 30 min při 100 °C.

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 0,1 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml; roztok je čirý (2.2.1).

    Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 7,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 30 mg v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %; 0,500 g se 2 h suší při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

    Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 0,2 m.j. endotoxinu v mezinárodní jednotce hyaluronidasové účinnosti.

    Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

    Stanovení účinnosti.

    Účinnost zkoušené látky se stanoví porovnáním rychlosti, literou hydrolyzuje hyaluronat sodný BFcP, s rychlostí zjištěnou při použití mezinárodního standardu nebo referenčního přípravku kalibrovaného v mezinárodních jednotkách za použití modelu poměru sklonů.

    Roztok substrátu. K 0,1 g hyaluronatu sodného BRP se v 25ml kuželové baňce pomalu přidá 20,0 ml vody R při 4 °C. Rychlost přidávání musí být dostatečně pomalá, aby částice substrátu mohly nabobtnat (asi 5 min). Směs se udržuje při 4 °C a míchá se nejméně 12 h. Uchovává se při 4 °C a použije se během 4 dnů.

    Zkoušený roztok. Vhodné množství zkoušené látky se rozpustí v rozpouštědle pro hyaluronidasy R tak, aby výsleďný roztok obsahoval v 1 ml (0,6 + 0,3 ) m.j. hyaluronidasy.

    Porovnávací roztok. Vhoďné množství hyaluronidasy BRP se rozpustí v rozpouštědle pro hyaluronidasu R tak, aby výsledný roztok obsahoval v 1 ml 0,6 m.j. hyaluronidasy.

    V reakční nádobě se smíchá 1,50 ml tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 6,4 a 1,0 ml roztoku substrátu a udržuje se při (37 + 0,1) °C. V čase t, = 0 (první časoměřič) se přidá 0,5 ml zkoušeného roztoku obsahujícího Etmg zkoušeného enzymu, zamíchá se, pomocí vhodného viskozimetru se změří viskozita roztoku při (37 f 0,1) °C a během 20 min se zaznamená několikrát průtokový čas za použití druhého časoměřiče (děleného po 0,1 s) (odečte se první časoměřič) . Vhodným viskozimetrem je Ubbelohdeho mikroviskozimetr (D1N 51 562, část 2) kapilární typ M II s konstantou viskozimetru asi 0,1 mm2/s2.

    Postup se opakuje s 0,50 ml porovnávacího roztoku obsahujícího Er mg hyaluronidasy BFcP. Poměr viskozit se vypočítá ze vzorce:

    η = k . t2 ,
    0,6915

    v němž značí:

    k - konstantu viskozimetru v mm2/s2 uvedenou na viskozimetru,
    t2 - průtokový čas roztoku v sekundách,
    0,6915 - kinematickou viskozitu v mm2/s tlumivého roztoku při 37 °C.

    Protože enzymatická reakce pokračuje během měření průtokových časů, skutečný čas reakce se rovná t1 + t2/2, přičte se polovina průtokového času (t2/2) zjištěného při daném měření k času t1 , při kterém měření začalo. Vynese se (ln ηr)-1 jako funkce reakčního času (t1 + t2/2) v sekundách. Získá se lineární poměr. Vypočítá se sklon pro zkoušenou látku (bt) a pro referenční látku (br).

    Vypočítá se specifická účinnost v m.j./mg ze vzorce:

    bt · Er · A ,
    br Et

    v němž značí:

    A - specifickou účinnost hyaluronidasy BRP v m.j./mg.

    Celý postup se provede nejméně třikrát a vypočte se průměrná účinnost zkoušené látky.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech při teplotě 2 °C až 8 °C. Pokud je látka sterilní, uchovává se ve sterilních zabezpečených obalech.

    Separandum.

    Označování

    V označení na obalu se uvede: