Hyetellosum

2000

Hyetelosa

Synonyma. Hydroxyethylcellulosum, hydroxyethylcelulosa

Je to částečně O-(2-hydroxyethylovaná) celulosa.

Vlastnosti

Bílý nažloutle bílý nebo šedavě bílý prášek nebo granule. Je dobře rozpustná v horké vodě a ve studené vodě dává koloidní roztok. Je prakticky nerozpustná v acetonu, v lihu 96% a v toluenu.

Zkoušky totožnosti

1. 10 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se zahřeje k varu; roztok zůstane čiry".
2. K 10 ml roztoku S se přidá 0,3 ml kyseliny octové zředěné RS a 2,5 ml roztoku taninu R (100 g/l); vznikne nažloutle bílá vločkovitá sraženina, která se rozpouští v amoniaku zředěném RSI.
3. 1 g se ve zkumavce asi 160 mm dlouhé pečlivě smíchá se 2 g jemně upráškovaného síranu manganatého R. Do horní části zkumavky 2 cm hluboko se vloží proužek filtračního papíru, který je napuštěn čerstvě připravenou směsí objemových dílů roztoku diethanolaminu R (200 gn) a roztoku nitroprussidu sodného R (50 gn) (1 + 11), jejíž pH bylo upraveno kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na hodnotu asi 9,8. Zkumavka se ponoří 8 cm hluboko do lázně se silikonovým olejem vyhřáté na 190 °C až 200 °C; proužek filtračního papíru se během 10 min zbarví modře. Současně se provede slepá zkouška.
4. 0,2 g se bez zahřátí úplně rozpustí v 15 ml roztoku kyseliny sírové R (700 g/l). Roztok se za promíchávání převede do 100 ml ledové vody R a zředí se jí na 250 ml. K 1 ml tohoto roztoku se ve zkumavce za opatrného promíchávání a chlazení ve vodě s ledem přidá po kapkách 8 ml kyseliny sírové R. Poté se roztok zahřívá přesně 3 min na vodní lázni a ihned se ochladí ve vodě s ledem. K ochlazené směsi se opatrně přidá 0,6 ml ninhydrinu RS2, dobře se promíchá a nechá se stát při 25 °C; ihned vznikne růžové zbarvení, které se během 100 min nezmění na fialové.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. Množství odpovídající 1,0 g vysušené látky se za promícháváni disperguje v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R a po 10 min se zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na 100 ml a míchá se do úplného rozpuštění.

Vzhled roztoku. Roztok S neopalizuje intenzívněji než porovnávací suspenze III (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 5,5 až 8,5; měří se roztok S.

Zdánlivá viskozita. 75 % až 140 % deklarované hodnoty. Množství odpovídající 2,00 g vysušené zkoušené látky se za promíchávání přenese do 50 ml vody R, zředí se jí na 100,0 g a míchá se do úplného rozpuštění. Stanoví se viskozita (2.2.10) pomocí rotačmho viskozimetru při 25 °C a při:

• smykové rychlosti 100 š 1 pro látku s předpokládanou viskozitou pod 100 mPa.s,
• smykové rychlosti 10 š' pro látku s předpokládanou viskozitou 100 mPa.s až 20 000 mPa.s,
• smykové rychlosti 1 š' pro látku s předpokládanou viskozitou nad 20 000 mPa.s.

Jestliže je použití smykové rychlosti 1 š 1,10 š' nebo 100 š' nevhodné, použije se smyková rychlost vyšší a smyková rychlost nižší a výsledku se dosáhne interpolací.

Chloridy (2.4.4). 1 ml roztoku S se zředí vodou R na 30 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (1,0 %).

Dusičnany. Jestliže hyetelosa má zdánlivou viskozitu 1000 mPa . s a nižší, vyhovuje zkoušce A.

1. 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 19 ml vody R, 2 ml amoniaku 26% R, 0,5 ml roztoku síranu manganatého R (10 g/l) a 1 ml roztoku sulfanilamidu R (10 g/l). Přidá se 0,1 g granulovaného zinku R, nechá se 30 min stát ve vodě s ledem za občasného zamíchání a potom se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (40). 10 ml filtrátu ve zkumavce se okyselí 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové R, přidá se 0,5 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (10 g/l) a nechá se 15 min stát; fialově červené zbarvení roztoku není intenzívnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití směsi 15 ml základního roztoku dusičnanů (10 pg NOj/ml) a 5 ml vody R (3,0 %).

   Jestliže hyetelosa má zdánlivou viskozitu větší než 1000 mPa.s, vyhovuje zkoušce B.

2. 5 ml roztoku S se zředí vodou R na 10 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 19 ml vody R, 2 ml amoniaku 26% R, 0,5 ml roztoku síranu manganatého R (10 g/l) a 1 ml roztoku su fanilamidu R (10 g/l). Přidá se 0,1 g granulovaného zinku R, nechá se 30 min stát ve vodě s ledem za občasného zamíchání a potom se zfiltruje přes filtr ze slinutého skla (40). 10 ml filtrátu ve zkumavce se okyselí 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové R, přidá se 0,5 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (10 g/l) a nechá se 15 min stát; fialově červené zbarvení roztoku není intenzívnější než zbarvení porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití směsi 1 ml základmho roztoku dusičnanů (10 ug NOj/ml) a 19 ml vody R (0,2 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 lCg Pb/ml).

Glyoxal. K 1,0 g se ve zkumavce se zabroušenou zátkou přidá 10,0 ml ethanolu R. Zkumavka se uzavře, mechanicky se třepe 30 min a odstřed'uje se. Ke 2,0 ml supernatantní tekutiny se přidá 5,0 ml roztoku methylbenzothiazolinonhydrazonhydrochloridu R (4 g/l) v roztoku kyseliny octové ledové R 80% (V/V) ve vodě R a homogenizuje se třepáním. Po 2 h není roztok zbarven inten-zivněji než porovnávací roztok připravený současně stejným způsobem za použití 2,0 ml základního roztoku glyoxalu (20 µg CH₂O;, , Jml) místo 2,0 ml supernatantní tekutiny (200 µg/g).

Ethylenoxid. Nejvýše 1 µg/g; stanoví se head-space plynovou chromatografí (2.2.28).

Zkoušený roztok. 1,00 g zkoušené látky (Mr se přenese do Sml lahvičky a přidá se 1,0 ml vody R.

Porovnávací roztok (a). 1,00 g (Mr zkoušené látky se přenese do Sml lahvičky a přidá se 0,2 tnl (odpovídá 225 mg) ochlazeného ethylenoxidu RS a 0,8 ml vody R.

Porovnávací roztok (b).K 0,1 ml ethylenoxidu RS v Stel lahvičce se přidá 0,1 ml čerstvě připraveného roztoku acetaldehydu R (10 mg/l).

Lahvičky se ihned uzavřou zátkou s butyl-kaučukovou membránou a zátka se upevní hliníkovým nebo polytetrafluorethylenovým uzávěrem. Obsah lahviček se homogenizuje protřepáním.

Podmínky statického head-space nástřiku jsou obvykle následující:

• rovnovážná teplota: 70 °C,
• doba ohřevu: 45 min,
• teplota převodové kapiláry: 75 °C,
• nosný plyn: helium pro chromatografii R nebo dusík pro chromatografii R,
• doba tlakování: 30 s,
• objem nástřiku: 1 ml.

Chromatogra%cký postup se obvykle provádí za použití:

• kapilární skleněné nebo křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,32 mm s vnitřním povrchem potaženým 1,0 pm vrstvou polydimethylsiloxanu R,
• helia pro chromatografii R nebo dusíku pro chromatografii R jako nosného plynu pří průtokové lineární rychlosti asi 20 cm/s a dělicím poměru 1 : 20,
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje 5 min na 50 °C, pak se zvyšuje rychlostí 30 °C/min do 230 °C a 5 min se udržuje na 230 °C, přičemž teplota nástřikového prostoru se udržuje na 150 °C a teplota detektoru na 250 °C.

Nastříkne se 1,0 ml plynné fáze porovnávacího roztoku (b) a nastaví se citlivost systému tak, aby výšky dvou hlavních píků na chromatogramu byly nejméně 15 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky acetaldehydu a ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je nejméně 3,5.

Nastrikne se odděleně po 1,0 ml plynné fáze zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku odpovídajícího ethylenoxidu není větší než polovina plochy píku ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Obsah ethylenoxidu v µg/g se vypočítá podle vztahu:

v němž značí:

A_T - plochu píku ethylenoxidu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
A_R - plochu píku ethylenoxidu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
M_EO - hmotnost absorbovaného ethylenoxidu (použitého pro přípravu etylenoxidu RS) v gramech,
M_T - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku v gramech,
M_R - hmotnost zkoušené látky v porovnávacím roztoku (a) v gramech,
C  - korekční faktor, viz vzorec,
C_EO - obsah ethylenoxidu v mg/ml stanovený titračně.

2-Chlorethanol. Nejvýše 10 µg/g; stanoví se head-space plynovou chromatograffí (2.2.28).

Zkoušený roztok. K 50 mg zkoušené látky (Mr se do ZOmI lahvičky přidají 2 p12 propanolu R. Porovnávací roztok. K 50 mg (Mih zkoušené látky se do 20ml lahvičky přidají 2 ul l-chlorethanolu RS.

Lahvičky se ihned uzavřou zátkou s butyl-kaučukovou membránou a zátka se upevní hliníkovým nebo polytetra~luorethylenovým uzávěrem. Obsah lahviček se homogenizuje protřepáním.

Podmínky head-space nástřiku jsou obvykle následující:

Baňka se propláchne heliem při průtokové rychlosti 20 ml/min. Lahvičky se zahřívají 40 min při 110 °C. Doba trvání nástřiku je 5 min. Plynové extrakty se převedou do odlučovače tvořeného z trubičky 13,6 cm dlouhé a vnitřního průměru 4 mm naplněné ethylvinylbenzen-dťvťnylbenzen kopolymerem R (150 itm) udržovaného při 50 °C.

Odlučovač se rychle zahřeje na 210 °C a promývá se heliem s průtokovou rychlostí 5 ml/min a tlakuje se plynem analytická kolona.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kapilární křemenné kolony délky 30 m a vnitřního průměru 0,53 mm s vnitřním povrchem potaženým 1,0 pm vrstvou makrogolu 20 000 R pro chromatografii,
• helia pro chromatografii R jako nosného plynu při průtokové lineární rychlosti asi 60 cm/s,
• plamenoionizačního detektoru.

Teplota kolony se udržuje 6 min na 60 °C, pak se zvyšuje rychlostí 5 °C/min do 110 °C, potom se zvyšuje rychlostí 8 °C/min do 230 °C a 5 min se udržuje na 230 °C, přičemž teplota nástřikového prostoru se udržuje na 150 °C a teplota detektoru na 260 °C.

Zaznamenají se chromatogramy zkoušeného roztoku a porovnávacr~ro roztoku. Obsah 2-chlorethanolu v µg/g se vypočítá podle vztahu:

v němž značí:

A_T - plochu píku 2-chlorethanolu na chromatogramu zkoušeného roztoku,
A_R - plochu píku 2-chlorethanolu na chromatogramu porovnávacího roztoku,
M_T - hmotnost zkoušené látky ve zkoušeném roztoku v gramech,
M_R - hmotnost zkoušené látky v porovnávacím roztoku v gramech,
C  - obsah 2-chlorethanolu v mikrogramech ve 2,0 p12-chlorethanolu RS.

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 10,0 %; 1,000 g se suší 3 h v sušámě při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 4,0 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.

Označování

V označení na obalu se uvede zjevná viskozita 2% roztoku v mPa.s.