Isosorbidi mononitras dilutus

corr

Triturace isosorbidmononitratu

Je to triturace isosorbidmononitratu a monohydrátu laktosy nebo mannitolu. Obsahuje 95,0 až 105,0 % deklarovaného množství 1,4:3,6-dianhydro-D-glucitol-5-nitratu.

Vlastnosti

Neředěný isosorbiďmononitrat je bílý krystalický prášek. Je snaďno rozpustná ve vodě, v acetonu, v lihu 96% a v dichlormethanu.

Rozpustnost triturace isosorbiďmononitratu závisí na pomocné látce a její koncentraci.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A, C a D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zbytku zkoušené látky ze Zkoušky totožnosti D se shoduje se spektrem tablety isosorbidmononitratu CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R

   Zkoušený roztok. Množství zkoušené látky odpovídající 10 mg isosorbidmononitratu se protřepává 5 min s 10 ml lihu 96% R a pak se zfiltruje.

   Porovnávací roztok. 10 mg isosorbidmononitratu CPcL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových ďílů methanolu R a dichlormethanu R (5 + 95) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu vzduchu a pak se postříká čerstvě připraveným škrobem s jodidem draselným RS a vrstva se vystaví na 15 min působení ultrafialového světla při 254 nm. Pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R

   Zkoušený roztok. Množství zkoušené látky odpovídající 0,10 g laktosy nebo mannitolu se protřepává s 10 ml vody R, v případě potřeby se zfiltruje.

   Porovnávací roztok (a). 0,10 g laktosy R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (b). 0,10 g mannitolu R se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (c). Smíchají se stejné objemové díly porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (b).

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a nanesené body se dobře usuší. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlorethanu R (10 + 15 + 25 + 50) po dráze 15 cm.

   Poměry jednotlivých složek mobilní fáze je třeba přesně dodržet, i malý nadbytek vody způsobí zákal.

   Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a vyvíjení se ihned opakuje za použití nově připravené mobilní fáze. Usuší se v proudu teplého vzduchu a postříká se kyselinou 4-aminobenzoovou RS. Vrstva se suší v proudu studeného vzduchu do odstranění pachu acetonu a pak se suší 15 min při 100 °C. Po ochlazení se postříká roztokem jodistanu sodného R (2 gn), usuší se v proudu studeného vzduchu a zahřívá se 15 min při 100 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) odpovídající laktose nebo hlavní skvrně na chromatogramu (b) odpovídající mannitolu.

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě žretelně od sebe oddělené skvrny.

4. Množství zkoušené látky odpovídající 25 mg isosorbidmononitratu se protřepává 5 min s 10 ml acetonu R, pak se zfiltruje a odpaří do sucha při teplotě nepřesahující 40 °C. Zbytek se suší 16 h nad oxidem forforečným Rpři tlaku 0,7 kPa. Teplota tání (2.2.14) zbytku je 89 °C až 91 °C.

Zkoušky na čistotu

Anorganické dusičnany. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy rilikagelu H R.

Zkoušený roztok. Množství zkoušené látky odpovídající 0,10 g isosorbidmononitratu se protřepává s 5 ml lihu 96% R a pak se zfiltruje.

Porovnávací roztok. 10 mg duričnanu draselného R se rozpustí v 1 ml vody R a zředí se lihem 96% R na 100 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, acetonu R a toluenu R (15 + 30 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se suší v proudu vzduchu do odstranění pachu kyseliny octové. Pak se důkladně postříká čerstvě připraveným škrobem s jodidem draselným RS a vystaví se na 15 min působení ultrafialového světla při 254 nm. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající dusičnanovému iontu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %, počítáno jako dusičnan draselný).

Isosorbiddinitrat, isosorbid-2-nitrat. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29), viz Stanovení obsahu, při vlnové délce 210 nm až 215 nm.

Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek j sou retenční časy: isosorbiddinitratu asi 5 min; isosorbid-2-nitratu asi 8 min; isosorbid-5-nitratu asi 11 min.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (b). Při použití zapisovače se nastaví citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší ne ž 20 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 10µl porovnávacího roztoku (d). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je rozlišení mezi píky isosorbid-2-nitratu a isosorbid-5-nitratu nejméně 4,0.

Nastříkrne se 10 µl zkoušeného roztoku (a), 10 µl porovnávacího roztoku (b) a 10 µl porovnávacího roztoku (c). Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) není plocha píku odpovídajícího isosorbid-2-nitratu větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a plocha píku isosorbiddinitratu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %).

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok (a). Množství zkoušené látky odpovídající 25,0 mg isosorbiďmononitratu se smíchá s 20 ml mobilní fáze a míchá se 15 min pomocí ultrazvuku, pak se zřeďí mobilní fází na 25,0 ml a zfiltruje se vhodným membránovým filtrem.

Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zřeďí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 25,0 mg isosorbidmononitratu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).10,0 mg isosorbid-2-nitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

Porovnávací roztok (c). Množství isosorbiddinitratu CPcL odpovídající 10,0 mg isosorbiddinitratu se smíchá s 15 ml mobilní fáze a míchá se 15 min pomocí ultrazvuku, pak se zředí mobilní fází na 20,0 ml a zfiltruje se vhodným membránovým filtrem. 0,1 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 5 mg isosorbidmononitratu CRL a 5 mg isosorbid-2-nitratu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem aminopropylmethylsilanizovaným pro chromatografii R (10 /, cm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů ethanolu R a trimethylpentanu R (15 + 85), při průtokové rychlosti 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 230 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Při použití zapisovače se nastaví citlivost detektoru talc, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) nebyla menší ne ž 50 % celé stupnice zapisovače.

Pokud se plochy píků dvou po sobě následujících nástřihů liší o více než 1,0 %, nastříkne se roztok ještě čtyřikrát a spočítá se relativní směrodatná odchylka ze všech šesti nástřihů. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka šesti nástřihů není větší než 2,0 %. Nastřikuje se střídavě zkoušený roztok (b) a porovnávací roztok (a).

Vypočítá se obsah isosorbidmononitratu v procentech deklarovaného obsahu.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede obsah isosorbidmononitratu v procentech.

Nečistoty

1. anorganické dusičnany,
2. isosorbid-dinitrat,   
3. isosorbid-2-nitrat.