Itraconazolum
1999
Itrakonazol
C35H38Cl2N8O4 | Mr 705,64 | CAS 84625-61-6 |
Je to 4-{4-[4-[4-[[cis-2-(2,4-dichlorfenyl)-2-(1H-1,2, 4-triazol-1-ylmethyl)-1,3-dioxolan-4-yl]-methoxy]fenyl]piperazin-1-yl] fenyl}-2-[(1RS)-1-methylpropyl]-2,4-dihydro-3H-1,2, 4-triazol-3-on. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,5 % sloučeniny C35H38Cl2N8O4.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v tetrahydrofuranu, velmi těžce rozpustný v lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: B.
Alternativní sestava zkoušek: A, C, D, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušený roztok. 30 mg se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 5 ml.
Porovnávací roztok (a). 30 mg itrakonazolu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 5 ml.
Porovnávací roztok (b).30 mg itrakonazolu CRL a 30 mg ketokonazolu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R a zředí se stejnou směsí na 5 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se v nenasycené komoře směsí objemových dílů octanu amonného RS, dioxanu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 10 cm. Vrstva se 15 min suší v proudu horkého vzduchu a vystaví se působení par jodu, dokud se neobjeví skvrny. Pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, pokud na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,0 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 20, 0 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok HŽ6 (2.2.2, Metoda II).
Optická otáčivost (2.2. 7). -0,10° až +0,10°. Měří se roztok S.
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).
Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a tetrahydrofuranu R a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 5,0 mg itrakonazolu CRL a 5,0 mg mikonazolu CRL se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a tetrahydrofuranu R a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.
Porovnávací roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a tetrahydrofuranu R na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Čas (min) |
Mobilní fáze A % (V/V) |
Mobilní fáze B % (V/V) |
Poznámky |
---|---|---|---|
0 - 20 | 80 → 50 | 20 → 50 | lineární gradient |
20 - 25 | 50 | 50 | izokratická eluce |
25 - 30 | 80 | 20 | přepnutí na počáteční složení eluentu |
30 = 0 | 80 | 20 | začátek dalšího gradientu |
Kolona se ustaluje nejméně 30 min acetonitrilem R při průtokové rychlosti 1, 5 ml/min a pak nejméně 5 min eluentem o počátečním složení.
Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.
Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy mikonazolu asi 10,5 min a itrakonazolu asi 11 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky mikonazolu a itrakonazolu je nejméně 2,0. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi nebo se upraví časový program lineární gradientové eluce.
Nastříkne se odděleně 10 µl směsi stejných objemových dílů methanolu R a tetrahydrofuranu R jako slepá zkouška, 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,25 %). Nepřihlíží se k píkům získaným ve slepé zkoušce a k píkům s plochou menší než O, Inásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %. 1,000 g se suší 4 h v sušárně při teplotě 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
0,300 g se rozpustí v 70 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7). Titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace do druhého iní7exního bodu (2.2.20).
1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 35,3 mg C35H38Cl2N8O4.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty