Liquiritiae radix

1998

Lékořicový kořen

Synonymum. Radix liquiritiae

Je to usušený neloupaný nebo loupaný, celý nebo řezaný kořen a výběžky druhu Glycyrrhiza glabra L.

Obsahuje nejméně 4,0 % kyseliny glycyrrhizinové (C₄₂H₆₂O₁₆; M_r 823), vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. Kořen málo větvený; kůra nahnědle šedá až hnědá, s podélnými rýhami a se zbytky postranních kořenů. Válcovité výběžky o průměru 1 cm až 2 cm, svrchní strana podobná kořeni, ale příležitostně s malými pupeny. 10m kořene a výběžků je zrnitý a vláknitý. Vrstva korku úzká, vrstva sekundárního lýka silná, světle žlutá, s paprsčitou strukturou. Žlutě zbarvené dřevo j e kompaktní, s paprsčitou strukturou. Výběžek má uprostřed dřeň, která u kořene chybí. U 10upaného kořene chybí zevní část kůry.
2. Droga se upráškuje (355). Prášek je světle žlutý až mírně našedlý. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: úlomky žlutých silnostěnných vláken 700 µm až 1200 µm dlouhých, o průměru 10 µm až 20 µm s tečkovaným luminem, často provázených komůrkovými vlákny s krystaly šťavelanu vápenatého, které jsou 10 µm až 35 µm dlouhé a 2 µm až 5 µm široké. Stěny velkých cév jsou žluté, 5 µm až 10 µm silné, zdřevnatělé s četnými dvůrkovitými ztenčeninami a štěrbinovitými otvory; úlomky korku s tenkostěnnými buňkami a jednotlivými krystaly šťavelanu vápenatého; krystaly šťavelanu vápenatého se nacházejí i v úlomcích parenchymu. U 10upaného kořene úlomky korku chybějí.

   Pozoruje se pod mikroskopem ve směsi stejných objemových dílů glycerolu 85% R a vody R; v droze j sou patrná okrouhlá nebo oválná škrobová zrna o průměru 2 µm až 20 µm.

3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s přísadou fluorescenčního indikátoru pro detekci při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 0,50 g práškované drogy (180) se v SOml baňce s kulatým dnem smíchá se 16,0 ml vody R a 4,0 ml kyseliny chlorovodíkové RS, zahřívá se 30 min na vodní lázni pod zpětným chladičem a po ochlazení se zfiltruje. Filtr a baňka se suší 60 min při 105 °C. Filtr se vloží zpět do baňky, přidá se 20,0 ml etheru R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 40 °C pod zpětným chladičem, po ochlazení se zfitruje a filtrát se odpaří do sucha. Zbytek se rozpustí v 5,0 ml etheru R.

   Porovnávací roztok. 5,0 mg kyseliny glycyrrhetinové R a 5,0 mg thymolu R se rozpustí v 5,0 ml etheru R.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů po 10 µl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, vody R, lihu 96% R a ethylacetatu R (1 + 9 + 25 + 65) po dráze 15 cm.

   Vrstva se suší 5 min na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramech zkoušeného a porovnávacího roztoku j e v dolní polovině patrná skvrna kyseliny glycyrrhetinové. Vrstva se postříká anisaldehydem RS a suší se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C. Pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je patrna v dolní polovině fialová skvrna (kyselina glycyrrhetinová) a v horní třetině červená skvrna (thymol). N a chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna odpovídající polohou a zbarvením skvrně kyseliny glycyrrhetinové na chromatogramu porovnávacího roztoku a žlutě zbarvená skvrna (isoliquiridigenin) odpovídající polohou skvrně thymolu na chromatogramu porovnávacího roztoku; na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být další skvrny.

Zkoušky na čistotu

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %; 1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.16). Nejvýše 10,0 % (neloupaná droga). Nejvýše 6,0 % (loupaná droga).

Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 2,0 % (neloupaná droga). Nejvýše 0,5 % (loupaná droga).

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 1,000 g práškované drogy (180) se ve 150ml kuželové baňce smíchá se 100,0 ml roztoku amoniaku 17,5 RS (8 g/l) a vloží se na 30 min do ultrazvukové lázně. Část supernatantu se odstřed'uje a 1,0 ml se zředí roztokem amoniaku 17,5 PcS (8 g/l) na 5,0 ml. Roztok se zfiltruje (0,45 µm) a filtrát se použije jako zkoušený roztok.

Základní roztok. 0,130 g kyseliny glycyrrhizinové amonné soli CRL se rozpustí v roztoku amoniaku 17,5 RS (8 g/l) a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 5,0 ml základního roztoku se zředí roztokem amoniaku 17,5% RS (8 g/l) na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b).10,0 ml základního roztoku se zředí roztokem amoniaku 17,5% RS (8 g/l) na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 15,0 ml základního roztoku se zředí roztokem amoniaku 17,5 RS (8 g/l) na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny octové R, acetonitrilu R a vody R (6 + 30 + 64), při průtokové rychlosti 1,5 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,  
• injektorové smyčky, 10µl.

Nastříkne se porovnávací roztok (c). Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška píků nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříknou se jednotlivé porovnávací roztoky a určí se plochy píků.

Sestrojí se kalibrační graf z ploch píků porovnávacích roztoků a koncentrací těchto roztoků (g/l00 ml).

Nastříkne se zkoušený roztok. Porovnáním retenčních časů a ploch píků na chromatogramech porovnávacích roztoků se určí pík kyseliny glycyrrhizinové na chromatogramu zkoušeného roztoku.

Procentuální obsah kyseliny glycyrrhizinové se vypočítá ze vztahu:

v němž značí:

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je droga loupaná nebo neloupaná.