Loperamidi hydrochloridum

Loperamidiumchlorid

Je to N, N-dimethyl-N-{2,2-difenyl-4-[4-(4-chlorfenyl)-4-hydroxypiperidino]-1-oxo}butylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % C₂₉H₃₄Cl₂N₂O₂

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je těžce rozpustný ve vodě, snadno rozpustný v methanolu, dobře rozpustný v lihu 96%.

Taje při asi 225 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A a C.

Alternativní sestava zkoušek. B a C, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety 10peramidiumchloridu CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu oktadecylsilanizovaného.

   Zkoušený roztok. 30 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

   Porovnávací roztok (a). 30 mg 10peramidiumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

   Porovnávací roztok (b).30 mg 10peramidiumchloridu CRL a 30 mg ketokonazolu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 5 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů octanu amonného RS, dioxanu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu vzduchu a potom se vystaví působení par jodu do vzniku skvrn. Pozoruje s e v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě zřetelně oddělené skvrny.

3. 50 mg se rozpustí ve směsi 0,4 ml amoniaku 17,5 R a 2 ml vody R. Směs se nechá 5 min stát a zfiltruje se. Filtrát okyselený kyselinou dusičnou zředěnou PcS vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok HŽ ~ (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,5 mg 10peramidiumchloridu CRL a 2,5 mg haloperidolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 20,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,10 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (3 μm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R (17 g/l) (1 + 9). Složení směsi se mění lineární gradientovou elucí během 10 min tak, aby konečné složení směsi bylo 7 objemových dílů acetonitrilu R a 3 objemové dílli roztoku tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R (17 g/l); následuje eluce konečnou směsí po dobu 5 min; průtoková rychlost je 2 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 220 nm.

Kolona se promývá do ustavení rovnováhy po dobu nejméně 30 min acetonitrilem R a potom nejméně 5 min počáteční mobilní fází.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku nebyla menší než 50 % až 70 % cel é stupnice zapisovače.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: haloperidolu asi 3 min, 10peramidiumchloridu asi 4,5 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem haloperidolu a pikem 10peramidiumchloridu je nejméně 8,0. Je-li třeba, upraví se konečná koncentrace acetonitridu R v mobilní fázi nebo se upraví program lineární gradientové eluce.

Nastříkne se odděleně 10 µl methanolu R j ako slepé Zkoušky, 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacíh o roztoku (b) (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihliží se k píku methanolu a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,400 g látky se rozpustí v 50 ml lihu 96% R, přidá se 5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 51,35 mg C₂₉H₃₄Cl₂N₂O₂.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 4-[4-(4'-chlorbifenyl-4-yl)-4-hydroxypiperidino]-N,N-dimethyl-2,2-difenylbutyramid,
2. 4-(4-chlorfenyl)-1,1'-bis[4-(dimethylamino)-4-oxo-3,3-difenylbutyl]-4-hydroxypiperidiniumbromid,
3. 4-(4-chlorfenyl)piperidin-4-ol,
4. 4-(4-hydroxy-4-fenylpiperidino)-N,N-dimethyl-2,2-difenylbutyramid,
5. 4-(4-chlorfenyl)-1-{4-[4-(4-chlorfenyl)-4-hydroxypiperidino]-2,2-difenylbutyryl }-piperidin-4- -ol.