Magnesii peroxidum

2001

Peroxid hořečnatý

Je to směs peroxidu hořečnatého a oxidu hořečnatého. Obsahuje 22,0 % až 28, 0 % sloučeniny MgO₂ (Mr 56,30).

Vlastnosti

Bílý nebo slabě žlutý amorfní lehký prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě a v lihu 96%. Rozpouští se ve zředěných minerálních kyselinách.

Zkoušky totožnosti

1. Asi 15 mg se rozpustí ve 2 ml kyseliny dusičné zředěné RS a neutralizuje se hydroxidem sodným zředěným RS; roztok vyhovuje zkoušce na hořčík (2.3.1).
2. 0,1 g se rozpustí ve 2 ml kyseliny sírové zředěné RS a zředí se vodou R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se třepe s 5 ml etheru R a 0,5 ml dichromanu draselného RS1; etherová vrstva se zbarví modře.

Zkoušky na čistotu

Roztok S1. 5,0 g se opatrně rozpustí ve 40 ml kyseliny chlorovodíkové RS. Roztok se opatrně odpaří až na objem 10 ml a zředí se směsí stejných objemových dílů kyseliny octové RS a vody destilované R na 100 ml. Je-li třeba, roztok se zfiltruje přes předem vyžíhaný a zvážený porcelánový nebo křemenný filtrační kelímek takové porozity, aby se získal čirý filtrát. Zbytek se uchová pro zkoušku Látky nerozpustné v kyselině.

Roztok S2. 5 ml roztoku S1 se zředí vodou destilovanou R na 25ml.

Vzhled roztoku. Roztok S1 není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok H4 (2.2.2, Metoda II).

Látky nerozpustné v kyselině. Zbytek získaný při přípravě roztoku S 1 se promyje, usuší a vyžíhá při 600 °C; váží nejvýše 5 mg (0,1 %).

Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 2,0 g se přidá 100 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá k varu a horký roztok se přefiltruje přes filtr ze slinutého skla (40). Po ochlazení se filtrát zředí vodou prostou oxidu uhličitého R na 100 ml. K 15 ml filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok se zbarví červeně. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS. Filtrát se uchová pro zkoušku Rozpustné látky.

Rozpustné látky. 50 ml filtrátu získaného ve zkoušce Kysele nebo zásaditě reagující látky se odpaří do sucha a vysuší se při 100 °C až 105 °C. Zbytek váží nejvýše 15 mg (1,5 %).

Chloridy (2.4.4). 50 mg se rozpustí v 5 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zředí se vodou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (0,1 %).

Sírany (2.4.13).3 ml roztoku S2 se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,5 %).

Arsen (2.4.2). 5 ml roztoku S 1 vyhovuje limitní zkoušce A na arsen {4 μg/g).

Vápník (2.4.3). 1 ml roztoku S2 se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na vápník (1,0 %).

Železo (2.4.9). 2 ml roztoku S2 se zředí vodou R na 10 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na železo (500 μg/g).

Těžké kovy(2.4.8). K 20 ml roztoku S1 se přidá 15 ml kyseliny chlorovodíkové RS, 2 min se třepe s 25 ml isobutylmethylketonu R a nechá se stát. Vodná fáze se oddělí a odpaří se do sucha. Zbytek se rozpustí v 1,5 ml kyseliny octové R a zředí se vodou R na 30 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (30 g/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).

Stanovení obsahu

80,0 mg se opatrným třepáním rozpustí v předem na 20 °C ochlazené směsi 10 ml kyseliny sírové R a 90 ml vody R a titruje se manganistanem draselným 0,02 mol/l VS do růžového zbarvení.

1 ml manganistanu draselného 0,02 mol/l VS odpovídá 2,815 mg MgO₂.

Uchovávání

Chráněn před světlem.