Medosulepini hydrochloridum
N
Medosulepiniumchlorid
Synonymum. Chlorid medosulepinia
C20H24ClNS | Mr 345,93 | CAS 53046-96-1 |
Je to (E)-[3-(2-methyl-6,11-dihydrodibenzo[b, e]thiepin-11-yliden)propyl]dimethylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C20H24ClNS.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý mikrokrystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v lihu 96%, těžce rozpustný v etheru.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek: A a D.
Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušky na čistotu
Roztok S1. 0,625 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.
Roztok S2. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 10 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S1 je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok ZŽ~ (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH. 4,0 až 5,0; měří se roztok S2.
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) postupem uvedeným ve Stanovení obsahu za použití následujících roztoků. Roztoky se připraví těsně před použitím.
Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí pomocí ultrazvukové lázně (asi 3 min) v 8 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml.
Porovnávací roztok. 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.
Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku rozpouštědel, není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,1 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku rozpouštědel, není větší než dvojnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) připraveného ve zkoušce Stanovení obsahu.
Z-Izomer. Nejvýše 0,5 %. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).
Zkoušený roztok (a). 25,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R, 2-propanolu R a hexanu R (13 + 17 + 70) a zředí se stejnou směsí na 25,0 ml.
Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R, 2-propanolu R a hexanu R (13 + 17 + 70) na 100 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok. 10,0 mg dosulepiniumchloridu CRL a 10,0 mg medosúlepiniumchloridu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R, 2-propanolu R a hexanu R (13 + 17 + 70) a zředí se stejnou směsí na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Teplota kolony se udržuje na 20 °C až 25 °C.
Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi prvním pikem (medosulepin) a druhým pikem (dosulepin) je nejméně 1,5.
Nastříkrne se 10 µl zkoušeného roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže u píku medosulepinu je poměr signálu k šumu nejméně 10.
Nastříkne se 10 µl čerstvě připraveného zkoušeného roztoku (a). Za dodržení předepsaných podmínek je relativní retenční čas Z-izomeru vzhledem k medosulepinu 0,92.
Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha píku odpovídajícího Z-izomeru není větší než pětinásobek plochy píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).
Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 1 ml základního roztoku olova (10 µg Pb/ml).
Železo. Nejvýše 20 µg/g; stanoví se atomovou absorpční spektrometrií (2.2.23, Metoda I).
Zkoušený roztok. 1,0 g se rozpustí v kyselině dusičné 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 25,0 ml.
Porovnávací roztoky. Připraví se porovnávací roztoky obsahující 0,2 pg Fe/ml, 0,5 pg Fe/ml a 0,8 pg Fe/ml zředěním základního roztoku železa (20 µg Fe/ml) kyselinou dusičnou 0,1 mol/l RS. Změří se absorbance roztoků při 248,3 nm za použití železné lampy s dutou katodou jako zdroje záření a plamene vzduch-acetylen. Nula na přístroji se nastavf za použití kyseliny dusičné 0,1 mol/l RS.
Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se připraví těsně před použitím.
Zkoušený roztok. 4,0 mg se rozpustí za použití ultrazvukové lázně (asi 3 min) v 8 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 15,0 mg kyseliny 2-(4-tolylthiomethyl)benzoové R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. Porovnávací roztok (b). Je směsí stejných objemových dílů porovnávacího roztoku ze zkoušky Příbuzné látky a porovnávacího roztoku (a).
Porovnávací roztok (c). 1,0 ml porovnávacího roztoku ze zkoušky Příbuzné látky se zředí methanolem R na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (d). 4,0 mg medosulepiniumchloridu CRL se rozpustí za použití ultrazvukové lázně (asi 3 min) v 8 ml acetonitrilu R a zředí se vodou R na 10,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Teplota kolony se udržuje na 40 °C. Nastříkne se 25 µl porovnávacího roztoku (b). Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem kyseliny 2-(4-tolylthiomethyl)benzoové a medosulepiniumchloridu je nejméně 8.
Nastříkne se šestkrát 25 µl zkoušeného roztoku a 25 µl porovnávacího roztoku (d) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času medosulepiniumchloridu. Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka ploch hlavních piků ze 6 chromatogramů zkoušeného roztoku není větší než 2,0.
Z ploch hlavních piků na chromatogramu zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku, koncentrací roztoků, skutečného obsahu medosulepiniumchloridu CRL se vypočítá obsah C20H24ClNS v procentech a přepočte se na vysušenou látku.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.
Nečistoty