Menthae piperitae folium

List máty peprné

Synonymum. Folium menthae piperitae

Je to celý nebo řezaný usušený list druhu Mentha x piperita L. Neřezaná droga obsahuje nejméně 12 ml silice v kilogramu drogy. Řezaná droga obsahuje nejméně 9 ml silice v kilogramu drogy.

Vlastnosti

Droga má charakteristický a pronikavý pach a aromatickou chuť.

List je zelený až hnědozelený, u některých odrůd s hnědofialovou žilnatinou. Řapíky jsou zelené až hnědofialové.

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. List celý, rozlámaný nebo řezaný, tenký, křehký. Celý list je 3 cm až 9 cm dlouhý a 1 cm až 3 cm široký, často svraštělý. Čepel vejčitá nebo kopinatá, v horní části zašpičatělá, na bázi nesouměrná, s okrajem ostře pilovitým. Žilnatina zpeřená, na spodní straně vyniklá, postranní žilky svírají s hlavní žilkou úhe145°. Spoďní strana čepele slabě pýřitá, žláznaté chlupy jsou pod lupou (6x) patrné jako světle žluté body. Rýhovaný řapík zpravidla o průměru až 1 mm, j e obvykle 0,5 cm až 1 cm dlouhý.

2. Droga se upráškuje (355). Prášek je hnědozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Práškovaná droga je charakteristická těmito znaky: úlomky listu s pokožkovými buňkami při plošném pohledu se stěnami vlnitě zprohýbanými, kutikula nad žilnatinou zvrásněná, diacytické průduchy četnější na spodní straně listu; úlomky pokožky okraje listu s izodiametrickými buňkami se stěnami přímými, výrazně tečkovanými; krycí chlupy krátké, kuželovité, jednobuněčné nebo dvoubuněčné, nebo protáhlé, jednořadé ze tří až osmi buněk se zvrásněnou kutikulou. Žláznaté chlupy dvojího typu: (a) j ednobuněčná noha s malou okrouhlou jeďnobuněčnou hlavičkou o průměru 15 µm až 25  μm; (b)  jeďnobuněčná noha s protáhlou oválnou hlavičkou o průměru 55 μm až 70 μm, složenou z osmi paprsčitě uspořádaných buněk; úlomky dorziventrálního mezofylu s jednořadým palisádovým parenchymem a čtyřřadým až šestiřadým houbovým parenchymem; nažloutlé krystaly mentholu patrné pod kutikulou sekrečních buněk. Krystaly šťavelanu vápenatého nej sou přítomny.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvysilikagelu GF₂₅₄R

   Zkoušený roztok. 0,2 g drogy se upráškuje v čas potřeby a protřepává se několik minut s 2 ml dichlormethanu R, pak se zfiltruje. Filtrát se odpaří do sucha při teplotě nepřesahující 40 °C, zbytek se rozpustí v 0,1 ml toluenu R.

   Porovnávací roztok. 50 mg mentholu R, 20 µl cineolu R, 10 mg thymolu R a 10µl menthylacetatu R se rozpustí v toluenu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů 10 µl porovnávacího roztoku a 20 µl zkoušeného roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů ethylacetatu R a toluenu R (5 + 95) po dráze 15 cm. Vrstva se suší na vzduchu do vymizení pachu rozpouštědel. Pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku může být slabě zbarvená skvrna (karvon, pulegon), která se nachází pod skvrnou thymolu na chromatogramu porovnávacího roztoku. Vrstva se postříká anisaldehydem RS, zahřívá se 5 min až 10 min při 100 °C až 105 °C a při tom se pozoruje v denním světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku jsou v pořadí podle vzestupné hodnoty RF skvrny: v dolní třetině tmavomodrá až fialová (menthol), fialovo-modrá až hnědá (cineol), růžová (thymol), modravě fialová (menthylacetat). Na chromatogramu zkoušeného roztoku jsou skvrny mentholu (velmi intenzivní) a cineolu (slabě zbarvená) odpovídající polohou a zbarvením skvrnám těchto látek na chromatogramu porovnávacího roztoku; v poloze vymezené skvrnami cineolu a thymolu na chromatogramu porovnávacího roztoku mohou být skvrny: světle růžová (karvon), modrošedá (pulegon), šedozelená (isomenthon). Ve střední části je modravě fialová skvrna odpovídající polohou a zbarvením skvrně menthylacetatu, bezprostředně pod ní je zelenomodrá skvrna (menthon); v blízkostí čela chromatogramu je intenzivní červenofialová skvrna (uhlovodíky); na chromatogramu mohou být další, méně intenzivní skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Stanoví se s 10 g drogy.

Jiné části matečné rostliny. Nejvýše 5 % stonků; průměr stonku je nejvýše 1,5 mm.

Cizí organické příměsi. Nejvýše 2 %. Nejvýše 8 % listů vykazujících stopy po napadení Puccinia menthae.

Voda, stanovení destilací (2.2.13). Nejvýše 11,0 %;stanoví se s 20,0 g drogy.

Celkový popel (2.4.1. Nejvýše 15,0 %.

Popel nerozpustný v kyselině chlorovodíkové (2.8.1). Nejvýše 1,5 %.

Stanovení obsahu

Provede se Stanovení silic v rostlinných drogách (2.8.12). Použije se 20,0 g rozdrcené drogy, baňka na 500 ml, 200 ml vody R jako destilační tekutiny a 0,50 ml xylenu R v dělené trubici. Destiluje se 2 h rychlostí 3 ml/min až 4 ml/min.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.