Český lékopis 1997

Methylatropinii bromidum

2001

Methylatropiniumbromid

Synonyma. Atropini methobromidum, Methylatropini bromidum

 

C18H26BrNO3 Mr 384,31 CAS 2870-71-5

Je to (1R, 3r, 5S)-3-[(RS)-(2-fenyl-3-hydroxypropanoyl)oxy]-8, 8-dimethyl-8-azoniabicyklo-[3,2, 1]oktan-bromid1). Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C18H26BrNO3.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96 %. Taje při asi 219 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Zkouška Optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky odpovídá spektru methylatropiniumbromidu CRL.
  3. K 5 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidají 2 ml hydroxidu sodného zředěného RS; nevznikne žádná sraženina.
  4. K asi 1 mg se přidá 0,2 ml kyseliny dusičné dýmavé R a odpaří se na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí ve 2 ml acetonu R a přidá se 0,1 ml roztoku hydroxidu draselného R (30 g/l) v methanolu R; vzniká fialové zbarvení.
  5. Vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 1,25 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok H9 (2.2.2, Metoda II).

    Kysele nebo zásadně reagující látky. K 10 ml roztoku S se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Přidá se 0,5 ml hydroxidu sodného 0, 01 mol/l VS; roztok je červený.

    Optická otáčivost (2.2.7). -0,25° až +0,05°; měří se úhel optické otáčivosti roztoku ve 2dm trubici, připravený rozpuštěním 2,50 g ve vodě R a zředěním vodou R na 25,0 ml.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 0,2 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 5 ml.

    Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (1 + 9) na 100 ml.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 μl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R a ethylacetatu R (10 + 15 + 15 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se suší při 100 °C až 105 °C do vymizení pachu rozpouštědel, nechá se ochladit a postříká se jodobismutitanem draselným zředěným RS do objevení skvrn. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %).

    Apomethylatropin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100,0 ml.Měří se Absorbance (2.2.25) v maximech při 252 nm a 257 nm.Poměr absorbance v maximu při 257 nm k absorbanci v maximu při 252 nm není menší než 1,19.

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 0,500 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se se zbytkem ze zkoušky Ztráta sušením.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, v 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 38,43 mg C18H26BrNO3.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
    Venenum.


    1) (1R, 3r, 5S)-3-[(RS)-(2-fenyl-3-hydroxypropanoyl)oxy]-8, 8-dimethyl-8-azoniabicyklo[3.2.1]oktan-bromid