Niclosamidum monohydricum

Monohydrát niklosamidu

Je to monohydrát N-(2-chlor-4-nitrofenyl)-5-chlorsalicylamidu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₃H₈Cl₂N₂O₄.

Vlastnosti

Nažloutlé jemné krystaly. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v ethanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 227 °C až 232 °C, před stanovením se látka 4 h suší při 100 °C až 105 °C.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem niklosamidu CRL. Zkoušená látka se před měřením suší 4 h při 100 °C až 105 °C. Měří se tablety obsahující asi 0,5 mg látky a 0,3 g bromidu draselného R
3. K 50 mg se přidá 5 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a 0,1 g zinku práškového Fc, zahřívá se 10 min ve vodní lázni, ochladí se a zfiltruje. K filtrátu se přidá 1 ml roztoku dusitanu sodného R (5 g/l) a nechá se 3 min stát. Potom se přidají 2 ml roztoku amidosíranu amonného R (20 g/l), protřepe se, nechá se 3 min stát, přidají se 2 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (5 gn); vznikne fialové zbarvení.
4. Zkoušená látka na měděném drátku zbarví nesvítivý plamen zeleně.
5. Zkouška Ztráta sušením, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí mírným zahřátím v methanolu R, ochladí se a zředí se stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

Porovnávací roztok. 1,0 ml zkoušeného roztoku se žredí acetonitrilem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí acetonitrilem R na 20,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze, kterou je směs stejných objemových dílů acetonitrilu R a roztoku obsahujícího 2 g/l dihydrogenfosforečnanu draselného R, 1 g/l hydrogenfosforečnanu sodného R a 2 g/l tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R. Průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 230 nm.

Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška píku odpovídajícího niklosamidu na chromatogramu porovnávacího roztoku nebyla menší než 20 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se po 20 µl obou roztoků a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času niklosamidu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch píků, kromě píku niklosamidu a píku rozpouštědla, není větší než čtyřnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,2 %). Nepřihliží se k píkům s plochou menší než 10 % plochy píku niklosamidu na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Kyselina 5-chlorsalicylová.

Zkoušený roztok. K 1,0 g se přidá 15 ml vody R, 2 min se vaří, ochladí se, zfiltruje se membránovým filtrem (velikost pórů 0,45 µm), filtr se promyje, filtrát a promývací tekutina se spojí a zředí se vodou R na 20,0 ml.

Porovnávací roztok. 30 mg kyseliny S-chlorsalicylové R se rozpustí ve 20 ml methanolu R a zředí se vodou R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 100,0 ml.

K 10,0 ml zkoušeného roztoku a k 10,0 ml porovnávacího roztoku se přidá po 0,1 ml chloridu železitého RS2. Vzniklé fialové zbarvení zkoušeného roztoku není intenzívnější než zbarvení porovnávacího roztoku (60 μg/g).

2-Chlor-4-nitroanilin.

Zkoušený roztok. K 0,250 g se přidá 5 ml methanolu R, zahřeje se k varu, ochladí se, přidá se 45 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS, opět se zahřeje k varu, ochladí se, zfiltruje a filtrát se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 50,0 ml.

Porovnávací roztok. 50 mg chlornitroanilinu R se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100,0 ml. 1,0 ml roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 1 mol/l RS na 20,0 ml.

K 10,0 ml zkoušeného roztoku a k 10,0 ml porovnávacího roztoku se přidá po 0,5 ml roztoku dusitanu sodného R (5 g/l) a nechá se 3 min stát. Potom se přidá 1 ml roztoku amidosíranu amonného R (20 g/l), protřepe se, nechá se 3 min stát, přidá se 1 ml roztoku naftylethylendiamoniumdichloridu R (5 g/l). Vzniklé růžovofialové zbarvení zkoušeného roztoku není intenzívnější než zbarvení porovnávacího roztoku (100 µg/g).

Chloridy (2.4.4). Ke 2 g se přidá směs 1,2 ml kyseliny octové R a 40 ml vody R, 2 min se vaří, ochladí se a zfiltruje. 2 ml filtrátu se zředí vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (500 µg/g).

Ztráta sušením (2.2.32). 4,5 % až 6,0 %; 1,000 g se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,3000 g se rozpustí v 80 ml směsi stejných objemových dílů acetonu R a methanolu R a titruje se tetrabutylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml tetrabutylamoniumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 32,71 mg C₁₃H₈Cl₂N₂O₄.

Uchovávání

Chráněn před světlem.
Separandum.