Paraffinum perliquidum

2001

Lehký tekutý parafin

Je to čištěná směs tekutých nasycených uhlovodíků.

Vlastnosti

Bezbarvá průsvitná olejovitá kapalina. V denním světle nejeví fluorescenci. Je prakticky nerozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, mísitelný s uhlovodíky.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a C.

Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky odpovídá referenčnímu spektru Ph. Eur. tvrdého parafinu.
2. 1 ml se ve zkumavce opatrně vaří asi 30 s za plynulého třepání s 1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS. Po ochlazení na pokojovou teplotu se oddělí dvě vrstvy. K vodné vrstvě se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok se zbarví červeně.
3. Zkouška Viskozita, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.

Zkoušky na čistotu

Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 10 ml se přidá 20 ml vroucí vody R a silně se 1 min třepe. Vodná vrstva se oddělí a zfiltruje. K 10 ml filtrátu se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS; roztok je bezbarvý. Ke změně zbarvení roztoku na růžové se spotřebuje nejvýše 0,1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

Relativní hustota (2.2.5). 810 až 875.

Viskozita (2.2.9). 25 mPa.s až 80 mPa.s.

Polycyklické aromatické uhlovodíky. Použijí se zkoumadla pro spektrofotometrii. 25,0 ml se převede do dělicí nálevky na 125 mls nenamazanými zabroušenými částmi (zátka, uzavírací kohout) a přidá se 25 ml hexanu R předem dvakrát protřepaného s objemovým dílem dimethylsulfoxidu R, odpovídajícím pětině objemu hexanu. Po promíchání se přidá 5,0 ml dimethylsulfoxidu R, silně se 1 min třepe a nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se převede do druhé dělicí nálevky, přidají se 2 ml hexanu R a směs se silně protřepe. Nechá se stát, dokud se nevytvoří dvě čiré vrstvy. Spodní vrstva se oddělí a měří se Absorbance (2.2.25) při 260 nm až 420 nm za použití kontrolní tekutiny, kterou je čirá spodní vrstva získaná silným třepáním 5,0 ml dimethylsulfoxidu R s 25 ml hexanu R po dobu 1 min. Připraví se porovnávací roztok naftalenu R (7,0 mg/l) v trimethylpentanu R a měří se absorbance v maximu při 275 nm za použití trimethylpentanu R jako kontrolní tekutiny. Absorbance zkoušeného roztoku měřená při 260 nm až 420 tun není při žádné vlnové délce větší než jedna třetina absorbance porovnávacího roztoku při 275 nm.

Snadno zuhelnitelné látky. Do zkumavky se zabroušenou zátkou o délce asi 125 mm a o vnitřním průměru 18 mm dělené na 5 ml a 10 ml, umyté kyselinou chromsírovou R, vypláchnuté vodou R a vysušené se převede 5 ml zkoušené látky. Přidá se 5 ml kyseliny sírové prosté dusíku R (95,0% až 95,5% HZSO₄), uzavře se a silně, jak je možné, se ve směru podélné osy zkumavky po dobu 5 s třepe. Zkumavka se otevře a ihned se umístí do vodní lázně tak, aby se nedotýkala dna nebo stěn lázně, a zahřívá se 10 min. Po 2 min, 4 min, 6 min a 8 min se zkumavka vyjme z vodní lázně a 5 s se silně třepe ve směru podélné osy zkumavky. Na konci desetiminutového zahřívání se zkumavka vyjme z lázně, nechá se stát 10 min a potom se 5 min odstřed'uje při 2000 g„. 4 ml horní vrstvy se převedou do čisté zkumavky. Roztok není zbarven intenzivněji (2.2.2, Metoda I) než 4 ml směsi 0,6 ml standardního barevného roztoku H a 9,4 ml kyseliny chlorovodíkové 1 % RS. Spodní vrstva není zbarvena intenzivněji (2.2.2, Metoda I) než směs 0,5 ml základního modrého roztoku, 1,5 ml základního červeného roztoku, 3,0 ml základního žlutého roztoku a 2 ml kyseliny chlorovodíkové 1 % RS.

Pevné parafiny. Zahřívá se vhodné množství zkoušené látky při 100 °C po dobu 2 h a ochladí se v exsikátoru nad kyselinou sírovou R. Převede se do skleněné zkumavky s vnitřním průměrem asi 25 mm, zkumavka se uzavře a ponoří se do vody s ledem. Po 4 h je tekutina dostatečně čirá tak, že 0,5 mm silná černá čára na bílém pozadí umístěná vertikálně za zkumavkou, je jasně viditelná.

Uchovávání

Chráněn před světlem.