Piretanidum

2001

Piretanid

Je to kyselina 4-fenoxy-3-(pyrrolidin-1-yl)-5-sulfamoylbenzoová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₇H₁₈N₂O₅S.

Vlastnosti

Žlutobílý až nažloutlý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v ethanolu. Vykazuje polymorfismus.

Zkouška totožnosti

Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky odpovídá spektru tablety piretanidu CRL. Pokud se spektra látek v pevném stavu liší, rozpustí se odděleně zkoušená i referenční látka v minimálním množství acetonu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,1 g se rozpustí v tnethanolu R a zředí se jím na 10 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok ZŽ4 (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů ethanolu R, acetonitrilu R a vody R (10 + 45 + 45) a zředí se stejnou směsí na 20,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg piretanidu CRL a 3 mg piretanidu nečistoty A CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů ethanolu R, acetonitrilu R a vody R (10 + 45 + 45) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (h). 0,3 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů ethanolu R, acetonitrilu R a vody R (10 + 45 + 45) na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřcmího průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 pm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku připraveného takto: 1 ml kyseliny trifluoroctové R se přidá k 500 ml vody R, přidá se 1 ml triethylaminu R a zředí se vodou R na 1000 ml (35 + 65). Průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 232 nm.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek je relativní retenční čas nečistoty A asi 0,9. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky nečistoty A a piretanidu je nejméně 2.

Nastříkne se 10 itl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b). Chromatogram zkoušeného roztoku se zaznamenává po dobu odpovídající pětinásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného pi7cu, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 3,33násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Nepřihlíží se kpíkům, jejichž plocha je menší než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 Ftg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 4 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí ve 25 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0, I mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS' odpovídá 36,24 mg C₁₇H₁₈O₅S.

Uchovávání

Chráněn před světlem.

Separandum.

Nečistoty

1. kyselina4-fenoxy-3-(1H-pyrrol-1-yl)-5-sulfamoylbenzoová,    
2. methyl-3-{[(dimethylamino)methylen]sulfamoyl}-4-fenoxy-5-(pyrrolidin-1-yl)benzoatl¹⁾,
3. kyselina 4-(pyrrolidin-1-yl)dibenzo[b, d]furan-2-karboxylová.

¹⁾ methyl-3-{[(dimethylamino)methylen]sulfamoyl}-4-fenoxy-5-(pyrrolidin-1-yl)benzoát