Český lékopis 1997

Sulfamethoxypyridazinum

Sulfamethoxypyridazin

C11H12N4O3S Mr 280,30 CAS 80-35-3

Je to 4-amino-N-(6-methoxy-3-pyridazinyl)benzensulfonamid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C11H12N4O3S

Vlastnosti

Bílý nebo slabě nažloutlý, krystalický prášek, pomalu se zbarvující vlivem světla. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v acetonu, těžce rozpustný v lihu 96%, velmi těžce rozpustný v dichlormethanu. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů a zředěných minerálních kyselinách.

Taje při asi 180 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A a B.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety sulfamethoxypyridazinu CRL.
  2. Hoďnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
  3. 0,5 g se rozpustí v 1 ml kyseliny sírové R 40% (V/V) a mírně se zahřeje. Pokračuje se v zahřívání do vzniku krystalické sraženiny (asi 2 min). Ochladí se, přidá se 10 ml hydroxidu sodného zředěného RS, opět se ochladí, přidá se 25 ml etheru R a 5 min se třepe. Oddělí se etherová vrstva, vysuší se síranem sodným bezvodým R a zfiltruje se. Roztok se odpaří zahříváním ve vodní lázni. Olejový zbytek ochlazením přejde na krystaly, je-li třeba třením skleněné tyčinky o stěnu nádoby; zbytek taje (2.2.14) při 102 °C až 106 °C.
  4. Asi 5 mg se rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS. 1 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 10 ml. Roztok bez dalšího okyselení vyhovuje zkoušce na primární aromatické aminy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí ve směsi 10 ml hydroxidu sodného 1 mol/l RS a 15 ml vody R. Roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž4 nebo HŽ4 (2.2.2, Metoda II).

    Kysele reagující látky. K 1,25 g jemně upráškované zkoušené látky se přidá 25 ml vody prorté oxidu uhličitého R, 5 min se zahřívá při asi 70 °C, potom se 15 min chladí v ledové vodě a zfiltruje se. K 20 ml filtrátu se přidá 0,1 ml modři bromthymolové RSl. Ke změně zbarvení indikátoru se spotřebuje nejvýše 0,5 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GFZ54 R

    Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 5 ml.

    Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí acetonem R na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 20 mg sulfamethoxypyridazinu CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (b).2,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí acetonem R na 50 ml.

    Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku zředěného RSl, vody R, 2 propanolu R a ethylacetatu R (1 + 9 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší při 100 °C až 105 °C a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %).

    Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce D na těžké kovy (20 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10µg Pb/ml).

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    S 0,2500 g se provede stanovení dusíku v primárních aromatických aminech (2.5.8) za elektrometrické indikace bodu ekvivalence.

    1 ml dusitanu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 28,03 mg C11H12N4O3S.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
    Separandum.