Immunoglobulinum humanum normale

Normální lidský imunoglobulin

Je to tekutý nebo lyofilizovaný přípravek obsahující imunoglobuliny, zvláště imunoglobulin G (IgG). Přítomny mohou být i jiné bílkoviny. Normální lidský imunoglobulin obsahuje IgG-protilátky normálních dárců krve a je určen k nitrosvalovému podání.

Získává se z plazmy, která vyhovuje požadavkům článku Plasma humanum ad separationem. K použité plazmě se nepřidávají žádná antibiotika.

Výroba

Výrobní postup zahrnuje stupeň nebo stupně, které prokazatelně odstraňují nebo inaktivují známáinfekční agens; jsou-li k inaktivaci virů použity něj aké látky, ověří se, že jejich rezidua přítomná v konečném výrobku nemají žádné nežádoucí účinky na nemocné léčené imunoglobulinem.

U přípravku se prokáže vhodnými zkouškami na zvířatech a klinicky se ověří, že přípravek j e dobře snášen po intramuskulárním podání.

Připravuje se ze směsi od nejméně 1000 dárců metodou, u které je prokázáno, že vede k výrobě přípravku, který:

• nepřenáší infekci,
• při koncentraci bílkoviny 160 g/l obsahuje protilátky, z nichž alespoň pro dvě (jednu virovou a jeďnu bakteriální) je dosažitelný mezinároďní standard nebo referenční přípravek, a koncentrace těchto protilátek je alespoň lOx vyšší oproti výchozímu směsnému materiálu.

Normální lidský imunoglobulin se připravuje jako stabilizovaný roztok např. v roztoku chloridu solného (9 gn), v roztoku glycinu (22,5 g/l), nebo jeďná-li se o přípravek k lyofilizaci, v roztoku glycinu (60 g/l). Vícedávkové přípravky obsahují protimikrobní konzervační látky, jednodávkové přípravky je neobsahují. Jak u protimikrobních látek, tak stabilizátorů se prokáže, že v množství, ve kterém jsou přítomny, nemají škodlivý vliv na hotový přípravek. Roztok se filtruje přes bakteriální filtry.

Stabilita přípravku se dokládá vhoďnými zkouškami prováděnými během vývojové studie.

Vlastnosti

Tekutý přípravek je čirý, světle žlutý nebo světle hnědý, při uchovávání se může vytvořit slabý zákal nebo malé množství jemných částic. Lyofilizovaný přípravek je bílý nebo světle žlutý prášek nebo tuhá drobívá hmota.

Lyofilizovaný přípravek se rozpouští podle návodu uvedeného v označení bezprostředně před provedením zkoušek totožnosti a zkoušek na čistotu, kromě zkoušky Rozpustnost a Voda, semimikrostanovení.

Zkoušky totožnosti

1. U zkoušeného přípravku se provedou precipitační zkoušky s druhově specifickými antiséry. Doporučuje se provést zkoušky se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat v příslušné zemi obvykle používaných k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje lidské bílkoviny a dává negativní reakci se specifickými séry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.

2. Provádí se vhodnou elektroforetickou technikou. Použije se sérum proti normálnímu lidskému séru a porovná se normální lidské sérum a zkoušený přípravek, obojí zředěno tak, aby 1 1 obsahova110 g bílkovin. Hlavní složka zkoušeného přípravku odpovídá IgG složce normálního lidského séra. Roztok může vykazovat malá množství jiných plazmatických bílkovin.

Zkoušky na čistotu

Rozpustnost. Lyofilizovaný přípravek se rozpustí předepsaným způsobem. Přípavekc se do 20 min při teplotě 20 °C až 25 °C úplně rozpustí.

Hodnota pH (2.2.3). 6,4 až 7,2; zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na roztok obsahující v litru 10 g bílkovin.

Celkové bílkoviny. Přípravek obsahuje 100 g až 180 g bílkovin v litru a 90 % až 110 % deklarovaného množství bílkovin. Zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby se získal roztok obsahující ve 2 ml asi 15 mg bílkovin. Ke 2,0 ml tohoto roztoku v centriµgační zkumavce s kulatým dnem se přidají 2 ml roztoku molybdenanu sodného R (75 g/l) a 2 ml směsi, která obsahuje 1 objemový díl kyseliny sírové bez dusíku R a 30 objemových dílů vody R. Protřepe se, 5 min se odstřed'uje, supernatantní tekutina se sleje a převrácená Zkumavka se nechá odkapat na filtrační papír. Ve zbytku se stanoví dusík mineralizací s kyselinou sírovou (2.5.9) a obsah bílkovin se vypočítá vynásobením výsledku faktorem 6,25.

Složení bílkovin. Stanoví se zónovou elektroforézou (2.2.31) za použití proužků vhodného celulosoacetatového gelu jako nosiče a tlumivého roztoku barbitalového o pH 8,6 (1) jako elektrolytu.

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se zředí roztokem chloridu sodného R (9 gn) tak, aby koncentrace bílkovin byla 50 g/l.

Porovnávací roztok. Lidský imunoglobulin pro eleklroforézu BRP se rozpustí v roztoku chloridu sodného R (9 g/l) tak, aby koncentrace bílkovin byla 50 g/l.

Na proužek se nanese 2,5 µ zkoušeného roztoku jako pruh 10 mm nebo se nanese 0,25 µl na milimetr, jsou-li použity užší proužky. Stejným způsobem se na jiný proužek nanese porovnávací roztok. Nechá se působit takové elektrické pole, aby se pruh albuminu normálního lidského séra, nanesený na kontrolní proužek, posunul alespoň o 30 mm. Proužek se 5 min barví černí amido IOB RS. Odbarvení se provede směsí 10 objemových dílů kyseliny octové ledové R a 90 objemových dílů methanolu R tak, aby došlo k odbarvení pozadí. Transparence pruhů se vyvolá směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R a methanolu R (19 + 81). Změří se absorbance pruhů při 600 nm na přístroji, který dává lineární odpověď v rozsahu celého měření. Stanoví se výsledek jako průměr ze tří měření z každého proužku. Na elektroforeogramu zkoušeného roztoku má nejvýše 10 bílkovin mobilitu odlišnou od hlavního pásu. Zkoušku lze hodnotit pouze v případě, jestliže na elektroforeogramu porovnávacího roztoku je podíl bílkovin hlavního pásu v mezích uvedených v příbalovém letáku referenčního přípravku.

Rozdělení podle molekulární velikostí. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29)

Zkoušený roztok. Zkoušený přípravek se rozpustí v roztoku chloridu rodného R (9 g/l) na koncentraci vhodnou pro použitý chromatografický systém. Zpravidla je tato koncentrace v rozmezí 4 g/l až 12 g/l a vstřikuj e se 50 µg až 600 µg bílkovin.

Porovnávací roztok. Lidrký imunoglobulin BRP se zředí roztokem chloridu sodného R (9 g/l) na stejnou koncentraci bílkovin jako u zkoušeného roztoku.

Chromatografický postup se obvykle provede za použití:

• kolony délky 0,6 m a vnitřního průměru 7,5 mm naplněné rilikagelem hydrofilním pro chromatografii R,
• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 0,5 ml/min, kterou je roztok obsahující v litru: 4,873 g hydrogenforforečnanu sodného dihydrátu Pc, 1,741 g dihydrogenforforečnanu sodného monohydrátu R, 11,688 g chloridu sodného R a 50 mg azidu sodného R,
• spektrofotometrického detektoru, 280 nm.

Na chromatogramu porovnávacího roztoku odpovídá hlavní pík monomeru IgG a pík odpovídající dimeru má relativní retenční čas asi 0,85, vztaženo k monomeru. Píky na chromatogramu zkoušeného roztoku se porovnají s chromatogramem porovnávacího roztoku. Každý pík s retenčním časem kratším, než je retenční čas dimeru, odpovídá polymerům a agregátům.

Zkoušený přípravek vyhovuje, jestliže relativní retenční čas píků monomeru a dimeru se shoduj e s odpovídajícími píky na chromatogramu porovnávacího roztoku a je 1 f 0,02; součet ploch píků odpovídajících monomeru a dimeru je nejméně 85 % celkové plochy píků a plocha píků odpovídajících polymerům a agregátům je nejvýše 10 % celkové plochy píků.

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %;zkouší se u lyofilizovaných přípravků s 0,500 g zkoušené látky.

Sterilita (2. 6.1). Vyhovuj e zkoušce na sterilitu.

Protilátky proti povrchovému antigenu hepatitidy B. Nejméně 0,5 m.j. na gram imunoglobulinu, stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2. 7.1).

Normální lidský imunoglobulin určený kprofylaxi hepatitidyA vyhovuje následující doplňující zkoušce:

Protilátky proti viru hepatitidy A. Stanoví se srovnáním s porovnávacím přípravkem kalibrovaným v mezinárodních jednotkách zapoužití imunoanalýzy vhodné citlivosti a specifity (2.7.1). Mezinárodní jednotka je účinnost obsažená v deldarovaném množství mezinárodního referenčního přípravku imunoglobulinu proti hepatitidě A. Hodnotu účinnosti mezinárodního referenčního přípravku v mezinárodních jednotkách vyhlašuje Světová zdravotnická organizace. Lidský imunoglobulin proti hepatitidě A BRP je kalibrován v mezinárodních jednotkách porovnáním s mezinárodním referenčním přípravkem lidského imunoglobulinu hepatitidy A. Deklarovaná účinnost je nejméně 100 m.j. v mililitru. Stanovená účinnost není nižší než deldarovaná účinnost. Interval spolehlivosti (P = 0,95) stanovené účinnosti je nejméně 80 % a nejvýše 125 %.

Uchovávání

Tekutý přípravek se uchovává v bezbarvých skleněných obalech chráněn před světlem. Lyofilizovaný přípravek se uchovává v bezbarvých skleněných obalech ve vakuu nebo v atmosféře inertního plynu, chráněn před světlem.

Označování

V označení obalu se uvede:

• u tekutého přípravku jeho objem v obalu a obsah bílkovin vyjádřený v gramech na litr,
• u lyofilizovaného přípravku množství bílkovin v obalu,
• způsob podání,
• poďmínky uchovávání,
• doba použitelnosti,
• u lyofilizovaného přípravku název nebo složení a objem tekutiny k rekonstituci, jež se má přidat,
• kde je to vhodné, že přípravek je vhodný k profylaxi infekce hepatitidy A,
• kde je to vhoďné, účinnost proti hepatitidě A v mezinároďních jednotkách v mililitru,
• kde je to vhoďné, název a množství protimikrobní konzervační látky v přípravku.