Solutiones anticoagulantes et sanguinem humanum conservantes

Antikoagulační a konzervační roztoky pro lidskou krev

Jsou to sterilní roztoky prosté pyrogenních látek. Připravují se rozpuštěním látek ve vodě na injekci, filtrací, rozpuněním do konečných obalů a sterilizací. Obsah dihydrátu citronanu solného (C₆H₅Na₃O₇ . 2H₂0), monohydrátu glukosy (C₆H₁₂O₆ . H₂O) nebo glukosy bezvodé (C₆H12 O₆ ) a dihydrátu dihydrogenfosforečnanu sodného (NaH₂P04 . 2H₂O ) je 95,0 % až 105,0 % množství uvedeného ve složení deklarovaném tímto článkem. Obsah monohydrátu kyseliny citronové (C₆H₈O₇ . H₂O) nebo kyseliny citronové bezvodé (C₆H₈O₇) je 90,0 % až 105,0 % množství uvedeného ve složení dekarovaném tímto článkem.

Za souhlasu oprávněné autority může být použito i jiné složení roztoku ke konzervaci červených krvinek; názvy látek a jejich množství se uvede v označení na obalu.

Antikoagulační a konzervační roztoky pro lidskou krev se uchovávají ve vzduchotěsných zabezpečených obalech ze skla (3.2.1) nebo z plastů (3.2.3).

Antikoagulační roztoky kyselina-citronan-glukosa (ACD)

Vlastnosti

Čirá bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina, prakticky prostá částic.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 2 ml zkoušeného přípravku (složení A) nebo 3 ml zkoušeného přípravku (složení B) se zředí směsí objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) na 100 ml. Porovnávací roztok (a). 10 mg glukosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg glukosy CRL, 10 mg laktosy CRL, 10 mg fruktosy CRL a 10 mg sacharosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 2 µl každého roztoku a nanesené skvrny se důkladně usuší. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlorethanu R (10 + 15 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Rozpouštědla musí být odměřena přesně, i malý přebytek vody může způsobit zákal. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu. Vyvíjení se ihned opakuje v čerstvě připravené směsi rozpouštědel. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, rovnoměrně se postříká roztokem 0,5 g thymolu R ve směsi složené z 5 ml kyseliny sírové R a 95 ml lihu 96% R a zahřívá se 10 min při 130 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou čtyři zřetelně oddělené skvrny.

2. Ke 2 ml se přidá 5 ml citronanu mědnatého RS a zahřeje se k varu; vznikne oranžová sraženina a zbarvení roztoku se změní na žluté.
3. Ke 2 ml (složení A) se přidají 3 ml vody R nebo ke 4 ml (složení B) se přidá 1 ml vody R; roztoky vyhovují zkoušce na citronany (2.3.1).
4. 0,5 ml vyhovuje zkoušce (b) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 4,7 až 5,3; měří se zkoušený přípravek.

Hydroxymethylfurfural. Ke 2,0 ml zkoušeného přípravku se přidá 5,0 ml roztoku p-toluidinu R (100 g/l) v 2 propanolu R obsahujícím 10 % (V/V) kyseliny octové ledové R a 1,0 ml roztoku kyseliny barbiturové R (5 g/l). Směs se nechá 2 min až 3 min stát; absorbance tohoto roztoku (2.2.25) měřená při 550 nm není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem s použitím 2,0 ml roztoku obsahujícího 5 µg/ml hydroxymethylfurfuralu R (pro složení A) a 3 µg/ml hydroxymethylfurfuralu R (pro složení B).

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogennní látky (2. 6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Ředí se roztokem chloridu sodného R (9 g/l) prostým pyrogenních látek na roztok obsahující asi 5 g/l citronanu sodného. Vstřikuj e se 10 ml zředěného roztoku na 1 kg hmotnosti králika.

Stanovení obsahu

Kyselina citronová. K 10,0 ml (složení A) nebo k 20,0 ml (složení B) se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RSI a titruje se hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS do růžového zbarvení.

1 ml hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS odpovídá 14,01 mg C₆H₈O₇ H₂O nebo 12,81 mg C₆H₈O₇

Citronan sodný. Chromatografická kolona délky 0,1 m a vnitřního průměru 10 mm se naplní katexem silně kyselým R (300µm až 840µm). Napovrchu náplně se udržuje stále km vrstva kapaliny. Kolona se promyje 50 ml deionizované vody R při průtokové rychlosti 12 ml/min až 14 ml/min.

10,0 ml zkoušeného přípravku (složení A) nebo 15,0 ml zkoušeného přípravku (složení B) se zředí v kádince asi na 40 ml deionizovanou vodou R a potom se přenese do zásobníku kolony, přičemž se kádinka promyje třikrát několika mililitry deionizované vody R, které se přidají do zásobníku kolony. Roztok se nechá protékat kolonou rychlostí 12 ml/min až 14 ml/min a eluát se zachytává. Kolona se promyje dvakrát 30 ml a jednou 50 ml deionizované vody R. Kolona se může použít pro tři stanovení před regenerací třínásobným objemem (kolony) kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Spojený eluát s promývací tekutinou (asi 150 ml) se titruje hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS s použitím 0,1 ml fenolftaleinu RS1 jako indikátoru.

Obsah citronanu solného v g/l se vypočítá podle vzorců:

v nichž značí:

n - spotřebu hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS v ml,
C-nalezený obsah monohydrátu kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová,
C'- nalezený obsah bezvodé kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová.

Redukující cukry. 5,0 ml zkoušeného přípravku (složení A) nebo 10,0 ml zkoušeného přípravku (složení B) se zředí vodou R na 100,0 ml. 25,0 ml těchto roztoků se převede do 250ml kuželové baňky se zabroušenou zátkou a přidá se 25,0 ml citronanu měánatého RSI a několik kousků porézního materiálu. Zahřívá se 2 min pod zpětným chladičem k varu a potom se přesně 10 min vaří. Po ochlazení se přidají 3 g jodidu draselného R rozpuštěného ve 3 ml vody R a opatrně po malých dávkách se přidává 25 ml roztoku kyseliny sírové R (25%). Titruje se thiosíranem solným 0,1 mol/ TlS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace(n, ml). Provede se slepá zkouška s 25,0 ml vody R (n2 ml).

Obsah redukujících cukrů se vyjádří jako glukosa bezvodá nebo jako monohydrát glukosy, jak je třeba, za použití tabulky 1.

Tab. 1.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných zabezpečených obalech, chráněn před světlem.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• složení a objem přípravku,
• nejvyšší množství krve, které lze odebrat do obalu.

Antikoagulační roztoky citronan-fosforečnan-glukosy (CPD)

Vlastnosti

Čirá bezbarvá nebo slabě nažloutlá kapalina, prakticky prostá částic.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 2 ml zkoušeného přípravku se zředí směsí objemových dílů vody R a methanoluR(2+3)nal00ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg glukosy CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg glukosy CRL, 10 mg laktosy CRL, 10 mg fruktosy CRL a 10 mg sacharosy CRL se rozpustí ve směsi objemových ďílů vody R a methanolu R (2 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 2 µl každého roztoku a nanesené skvrny se důkladně usuší. Vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, methanolu R, kyseliny octové bezvodé R a dichlorethanu R (10 + 15 + 25 + 50) po dráze 15 cm. Rozpouštědla musí být oďměřena přesně, i malý přebytek vody může způsobit zákal. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu. Vyvíjení se ihned opakuje v čerstvě připravené směsi rozpouštědel. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, rovnoměrně se postříká roztokem 0,5 g thymolu R ve směsi složené z 5 ml kyseliny sírové R a 95 ml lihu 96% R a zahřívá se 10 min při 130 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

   Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou čtyři zřetelně oddělené skvrny.

2. Ke 2 ml se přidá 5 ml citronanu mědnatého RS a zahřeje se k varu; vznikne oranžová sraženina a zbarvení roztoku se změní na žluté.
3. Ke 2 ml se přidají 3 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce na citronany (2.3.1).
4. 1 ml vyhovuje zkoušce (b) na fosforečnany (2.3.1). E. 0,5 ml vyhovuje zkoušce (b) na soďík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 5,3 až 5,9; měří se zkoušený přípravek.

Hydroxymethylfurfural. Ke 2,0 ml zkoušeného přípravku se přidá 5,0 ml roztoku p-toluidinu R (100 g/l) v 2 propanolu R obsahujícím 10 % (V/V) kyseliny octové ledové R a 1,0 ml roztoku kyseliny barbiturové R (5 gl1). Směs se nechá 2 min až 3 min stát; absorbance tohoto roztoku (2.2.25) měřená při 550 nm není větší než absorbance porovnávacího roztoku připraveného současně stejným způsobem za použití 2,0 ml roztoku obsahujícího 5 µg/ml hydroxymethylfurfuralu R

Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Pyrogennní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky. Řeďí se roztokem chloridu sodného R (9 gn) prostým pyrogenních látek na roztok obsahující asi 5 g/l citronanu solného. Vstřikuje se 10 ml zředěného roztoku na 1 kg hmotnosti králika.

Stanovení obsahu

Dihydrogenfosforečnan sodný. 10,0 ml se zředí vodou R na 100,0 ml. K 10,0 ml tohoto roztoku se přidá 10,0 ml zkoumadla molybdenanvanadičného R, promíchá se a nechá se 30 min stát při 20 °C až 25 °C. Současně se stejným způsobem připraví porovnávací roztok za použití 10,0 ml základního roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (0,219 g/l). Měří se Absorbance (2.2.25) obou roztoků při 450 nm proti kontrolnímu roztoku připravenému současně stejným způsobem za použití 10 ml vody R. Vypočítá se obsah ďihydrogenfosforečnanu sodného (P) v g/l podle vzorce:

v němž značí:

C - množství dihydrogenfosforečnanu draselného R v základním roztoku v g/l,
A₁ - absorbanci zkoušeného roztoku,
A₂ - absorbanci porovnávacího roztoku.

Kyselina citronová. K 20,0 ml se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RSI a titruje se hydroxidem solným 0,2 mol/l VS.

Vypočítá se obsah monohydrátu kyseliny citronové (C) nebo kyseliny citronové bezvodé (C') v g/l podle příslušného vzorce:

C= 0,7005n - 0,4490P,

C'= 0,6404n - 0,4105P,

v němž značí:

n - spotřebu hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS v ml,
P -zjištěný obsah dihydrátu dihydrogenfosforečnanu soďného v gn, viz zkouška Dihydrogenfosforečnan sodný.

Citronan sodný. Chromatografická kolona délky 100 mm a vnitřního průměru 10 mm se naplní katexem silně kyselým R (300 µm až 840 µm). Na povrchu náplně se udržuj e stále 1 cm vrstva kapaliny. Kolona se promyje 50 ml deionizované vody R při průtokové rychlosti 12 ml/min až 14 ml/min.

10,0 ml zkoušeného pripravku se zředí v kádince asi na 40 ml deionizovanou vodou R a potom se přenese do zásobníku kolony, přičemž se kádinka promyje třikrát několika mililitry deionizované vody R, které se přidají do zásobníku kolony. Roztok se nechá protékat kolonou rychlostí 12 ml/min až 14 ml/min a eluát se zachytává. Kolona se promyje dvakrát 30 ml a jeďnou 50 ml deionizované vody R. Kolona se může použít pro tři stanovení před regenerací třínásobným objemem (kolony) kyseliny chlorovodíkové zředěné RS. Spojený eluát s promývací tekutinou (asi 150 ml) se titruj e hydroxidem sodným 0,2 mol/l VS za použití 0,1 ml feno~aleinu RSI jako indikátoru.

Obsah citronanu sodného v g/l se vypočítá podle příslušného vzorce:

1,961n - 1,257P- 1,40C,

1,961n - 1,257P - 1,53C',

v němž značí:

n - spotřebu hydroxidu sodného 0,2 mol/l VS v ml,
P - nalezený obsah dihydrátu dihydrogenfosforečnanu sodného v g/l, viz zkouška Dihydrogenfosforečnan sodný,
C - nalezený obsah monohydrátu kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová,
C' - nalezený obsah bezvodé kyseliny citronové v g/l, viz zkouška Kyselina citronová.

Redukující cukry. 5,0 ml se zředí vodou R na 100,0 ml. 25,0 ml tohoto roztoku se převede do 250ml kuželové baňky se zabroušenou zátkou a přidá se 25,0 ml citronanu měánatého RSI a několik kousků porézního materiálu. Zahřívá se 2 min pod zpětným chladičem k varu a potom se přesn ě 10 min vaří. Po ochlazení se přidají 3 g jodidu draselného R rozpuštěného ve 3 ml vody R a opatrně po malých dávkách se přidává 25 ml roztoku kyseliny sírové R (25%). Titruje se thiosíranem sodným 0,1 mol/ VS za použití škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace(n, ml). Provede se slepá zkouška s 25,0 ml vody R (nZ ml).

Obsah redukujících cukrů se vypočítá jako glukosa bezvodá nebo jako monohydrát glukosy podle potřeby s použitím tabulky 1.

Uchovávání

Ve vzduchotěsných zabezpečených obalech, chráněn před světlem.

Označování

V označení na obalu se uvede:

• složení a objem přípravku,
• nejvyšší množství krve, které lze odebrat do obalu.

¹⁾ Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky uvedené v článku Glucosum monohydricum nebo Glucosum.
²⁾ Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látly uvedené v článku Glucosum monohydricum nebo Glucosum.