Český lékopis 1997

Vaccinum febris typhoidis polysaccharidicum

2001

Polysacharidová vakcína proti tyfu

Je to přípravek z purifikovaného Vi kapsulárního polysacharidu Salmonella typhi kmene Tyl nebo jiného vhodného kmene, který má schopnost vytvářet Vi polysacharid.

Kapsulární Vi polysacharid sestává z částečně 3-O-acetylovaných opakujících se jednotek 2-aceamido-2-deoxy-D-galaktopyranuronové kyseliny s a-(1-4) vazbami.

Výroba

Výroba Vi polysacharidu je založena na systému jednotné inokulace. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stejnorodé tyfové polysacharidové vakcíny přiměřené svojí imunogenitou a bezpečností pro člověka.

Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že přípravek, bude-li zkoušen, vyhoví ve zkoušce na neškodnost pro imunní séra a vakcíny pro humánní použití (2.6.9).

Bakteriální inokula

Kmen S. typhi použitý jako matečné inokulum je určen podle průvodních záznamů, které zahrnují informace o jeho původu a biochemické a sérologické charakteristiky. Kultury pracovního inokula vykazují tytéž charakteristiky jako kmen, ktery" byl použit k přípravě matečného inokula.

Pouze kmen, který má následující charakteristiky, se může použít pro přípravu vakcíny: a) barvené nátěry z kultury jsou typické pro enterohakterie; b) kultury zužitkovávají glukosu bez tvorby plynu; c) kolonie na agaru jsou oxidasanegativní; d) suspenze z kultur se specificky aglutinují s vhodným Vi antisérem nebo kolonie na agarové plotně obsahující vhodné Vi antisérum tvoří prstence.

Kultivace a sklizeň

Pracovní inokulum se kultivuje na pevné půdě, která může obsahovat substance krevních skupin, nebo v tekuté půdě; získané inokulum se přenese do tekuté živné půdy, která se použije k naočkování konečné živné půdy.

Použitá tekutá půda a konečná živná půda jsou semisyntetické, prosté látek, které se srážejí cetrimoniumbromidem a neobsahují krevní skupinové substance ani vysokomolekulární polysacharidy, pokud není prokázáno jejich odstranění purifikačním procesem.

Bakteriální čistota kultury se ověří mikroskopickým vyšetřením nátěru obarveného podle Grama a vyočkováním na vhodné živné půdy; několik polí se pozoruje při velkém zvětšení tak, aby se vyšetřilo nejméně 10 000 organismů. Kultura se pak na začátku stacionární fáze inaktivuje přidáním formaldehydu. Bakteriální buňky se odstraní odstředěním; polysacharid se z média precipituje přidáním hexadecyltrimethylamoniumbromidu (cetrimoniumbromid). Precipitát se sklidí a může se před purifikací uchovávat při -20 °C.

Purifikovaný Vi polysacharid

Po rozštěpení polysacharid/cetrimoniumbromidového komplexu se polysacharid purifikuje za použití vhodných postupů k odstranění zbylých nukleových kyselin, bílkovin a lipopolysacharidů. Polysacharidy se srážejí jako vápenatá sůl v přítomnosti ethanolu a suší se při 2 °C až 8 °C; získaný prášek tvoří Vi polysacharid. Ztráta sušením se stanoví termogravimetricky (2.2.34) a získaná hodnota se použije k přepočtu výsledků dále uvedených chemických zkoušek na vysušenou látku.

Pouze purifikovaný Vi polysacharid, který vyhovuje následujícím požadavkům, se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.

Bílkovina (2.5.16). Nejvýše 10 mg v 1 g polysacharidu, počítáno na vysušenou látku. Nukleové kyseliny (2.5.17). Nejvýše 20 mg v 1 g polysacharidu, počítáno na vysušenou látku.

O-Acetyl skupiny (2.5.19). Nejméně 2 mmol v 1 g polysacharidu, počítáno na vysušenou látku.

Molekulová velikost. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30) s použitím agarosy sítóvané pro chromatografii R. Použije se kolona délky 0,9 m a vnitřního průměru 16 mm, jejíž rovnováha byla ustavena rozpouštědlem s iontovou silou 0,2 mollkg a hodnotou pH 7,0 až 7,5. Na kolonu se nanese asi 5 mg polysacharidu v objemu 1 ml a eluuje se asi 20 m11h. Odebírají se frakce asi po 2,5 ml. Stanoví se bod odpovídající Ko= 0,25 a udělají se dvě směsi sestávající z frakcí eluovanýeh před a po tomto bodě. Stanoví se O-aeetyl skupiny v těchto dvou směsích (2.5.19). Ve směsi obsahující frakce eluované před bodem Ko = 0,25 je nalezeno nejméně 50 % polysacharidu.

Zkouška totožnosti. Provede se zkouška totožnosti za použití vhodné imunochemické metody (2.7.1).

Bakteriální endotoxiny (2.6.14, Metoda D). Nejvýše 150 m.j. endotoxinu v mikrogramu polysacharidu.

Konečná várku vakcíny

Jedna nebo více šarží purifikovaného Vi polysacharidu se rozpustí ve vhodném rozpouštědle, které může obsahovat protimikrobní konzervační látku tak, aby objem odpovídající jedné dávce obsahoval 25 mg polysacharidu a roztok byl izotonický s krví (od 250 mosmol/kg do 350 mosmol/kg).

Pouze konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícím zkouškám, se může použít pro výrobu šarže.

Sterilita (2.6.1). Konečná várka vakcíny vyhovuje ve zkoušce na sterilitu, na každou půdu se použije 10 ml.

Protimikrobní konzervační látky. Kde je to vhodné, stanoví se obsah protimikrobní konzervační látky vhodnou fyzikálně-chemickou metodou. Obsah je v rozmezí 85 % až 115 % zamýšleného množství.

Šarže

Konečná várka vakcíny se asepticky rozplní do sterilních zabezpečených obalů, které se potom uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci.

Pouze šarže, která vyhovuje všem požadavkům předepsaným v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení obsahu může být uvolněna k použití. Pokud byly zkoušky na volný formaldehyd a protimikrobní konzervační látky provedeny v konečné várce vakcíny, mohou se u šarže vypustit.

Vlastnosti

Čirá bezbarvá tekutina, prostá viditelných částic.

Zkouška totožnosti

Provede se zkouška totožnosti použitím vhodné imunochemické metody (2.7.1).

    Zkoušky na čistotu

    Hodnota pH (2.2.3). pH vakcíny je 6,5 až 7,5.

    O-Aeetyl skupiny. 0,085 smol (±25 %) v dávce (25 Ftg polysacharidu).

    Zkoušený roztok. Do každé ze tří zkumavek se převede po 3 ml vakcíny (dva reakční roztoky a jeden korekční roztok). Porovnávací roztoky. 0,150 g acetylcholiniumchloridu R se rozpustí v 10 ml vody R (základní roztok obsahující 15 g/l acetylcholiniumchloridu). Bezprostředně před použitím se 0,5 ml základního roztoku zředí vodou R na 50 ml (pracovní ředění obsahující 1501tg/ml acetylcholiniumchloridu). Do deseti zkumavek ve dvojicích (reakční a korekční roztok) se rozplní 0,1 ml, 0,2 ml, 0,5 ml, 1,0 ml a 1,5 ml pracovního ředění.

    Kontrolní roztok se připraví ze 3 ml vody R.

    Objem v každé zkumavce se doplní vodou R na 3 ml. Přidá se 0,5 ml směsi objemových dílů vody R a kyseliny chlorovodíkové zředěné RS (1 + 2) do každé korekční zkumavky a ke kontrolnímu roztoku. Do každé zkumavky se přidá 1,0 ml hydroxylamoniurnchloridu alkalického RS. Reakce se nechá probíhat přesně 2 min a do každé z reakčních zkumavek se přidá 0,5 ml směsi objemových dílů vody R a kyseliny chlorovodíkové zředěné RS (1 + 2). Do každé zkumavky se přidá 0,5 ml roztoku chloridu železitého R (200 g/l) v kyselině chlorovodíkové 0,2 mol/l RS, zkumavky se zazátkují a silně se protřepou k odstranění bublin.

    Měří se Absorbance (2.2.25) každého roztoku při 540 nm proti kontrolnímu roztoku. Pro každý reakční roztok se odečte absorbance příslušného korekčního roztoku. Sestrojí se kalibrační křivka z korigovaných absorbancí pěti porovnávacích roztoků a odpovídajících obsahů acetylcholiniumchloridu. Z křivky se odečte obsah acetylcholiniumchloridu ve zkoušených roztocích pro každý zkoušený objem. Vypočítá se průměr ze dvou hodnot.

    1 mol acetylcholiniumchloridu (181,7 g) odpovídá 1 mol O-acetylu (43,05 g).

    Volný formaldehyd. Vyhovuje zkoušce na volný formaldehyd předepsané v článku Vaccina ud usum humanum.

    Protimikrobní konzervační látky. Kde je to vhodné, stanoví se obsah protimikrobních konzervačních látek vhodnou fyzikálně-chemickou metodou. Obsah není nižší než nejnižší prokazatelně účinné množství a není vyšší než 115 % množství uvedeného v označení na obalu. Pokud byl při přípravě použit fenol, nepřesahuje jeho množství 2,5 gll (2.5.15).

    Sterilita (2.6.1). Vyhovuje zkoušce na sterilitu.

    Bakteriální endotoxiny (2.6.14, Metodu D). Nejvýše 3750 m.j. endotoxinu v jednotlivé lidské dávce.

    Stanovení obsahu

    Vi polysacharid se stanoví vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1) s použitím referenčního purifikovaného polysacharidu. Stanovené množství polysacharidu v dávce je 80 % až 120 % deklarovaného množství. Interval spolehlivosti (P = 0, 95) stanoveného obsahu je v rozmezí 80 % až 120 %.

    Uchovávání

    Viz článek Vaccina ad usum humanum.

    Označování

    Viz článek Vaccina ad usum humanum. V označení na obalu se uvede: