Český lékopis 1997

Vaccinum meningococcale polysaccharidicum

Polysacharidová vakcína proti meningokokům

Je to lyofilizovaný přípravek jednoho nebo více purifikovaných kapsulárních polysacharidů získaných z jednoho nebo více vhodných kmenů Neisseria meningitidis skupiny A, C, Y a W 135, které jsou schopny trvale vytvářet polysacharidy.

Polysacharid N. meningitidis skupiny A tvoří opakující se jednotky částečně O-acetylovaného N-acetylmanosaminu spojené lalfa 6 fosfodiesterovými vazbami.

Polysacharid N. meningitidis skupiny C tvori opakující se jeďnotky částečně O-acetylované kyseliny sialové spojené 2alfa 9 glykosidickými vazbami.

Polysacharid N. meningitidis skupiny Y tvoří střídající se jednotky částečně O-acetylované kyseliny sialové a D-glukosy spojené 2alfa 6 a lalfa 4 glykosidickými vazbami. PolysacharidN. meningitidis skupiny W 135 tvoří střídající se jednotky částečně O-acetylované kyseliny sialové a D-galaktosy spojené 2alfa 6 a lalfa 4 glykosidickými vazbami. Polysacharidová složka nebo složky uvedené v označení na obalu tvoří společně s ionty vápníku a zbytkovou vlhkostí více než 90 % hmotnosti přípravku.

Zkoušený přípravek vyhovuje článku Vaccina ad usum humanum.

Výroba

Výroba je založena na systému jednotné inokulace. Výrobní postup prokazatelně poskytuj e homogenní přípravek s dostatečnou imunogenitou a bezpečností pro člověka.

Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že výrobek, bude-li zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a humánních vakcín (2. 6.9).

Inokula

Kmeny N. meningitidis použité na matečná inokula se určí podle vývojových záznamů, které obsahují informace o jejich původu a jejich biochemických a sérologických charakteristikách. Kultury z pracovního inokula mají stejné charakteristiky jako kmen použitý k přípravě matečného inokula. Kmeny mají následující charakteristiky:

Růst a sklizeň

Pracovní inokula se pěstují na pevných půdách neobsahujících substance krevních skupin ani látky savčího původu. Inokulum může pocházet z jedné nebo více subkultivací v tekuté živné půdě před tím, než bylo použito k inokulaci konečné živné půdy. Použité tekuté půdy a konečná živn á půda jsou semisyntetické a prosty látek srážených cetrimoniumbromidem (hexadecyltrimethylamoniumbromid) a neobsahují substance krevních skupin ani vysokomolekulární polysacharidy.

Bakteriální čistota kultury se ověřuje mikroskopickým vyšetřením nátěrů barvených podle Grama a naočkováním do vhodných půd; několik polí se pozoruje při velkém zvětšení tak, aby se vyšetřilo nejméně 10 000 organismů.

Kultury se odstředí a z tekutiny se polysacharidy vysrážejí přidáním cetrimoniumbromidu. Získaná sraženina se oddělí a může se uchovávat před další purifikací při -20 °C.

Purifikované polysacharidy

Po rozštěpení komplexu polysacharidy a cetrimoniumbromidu se polysacharidy purifikují za použití vhodných postupů k odstranění zbylých nukleových kyselin, bílkovin a lipopolysacharidů. Posledním purifikačním stupněm je srážení polysacharidy ethanolem. Ty se potom vysuší a uchovávají při -20 °C. Ztráta sušením se stanoví termogravimetricky (2.2.34) a získaná hodnota se použije k přepočtu jiných chemických výsledků zkoušek na vysušenou látku.

K přípravě konečné várky vakcíny se mohou použít pouze takové purifikované polysacharidy, které vyhovují následujícím požadavkům.

Bílkoviny (2.5.1 ~. Nejvýše 10 mg bílkovin v gramu purifikovaného polysacharidu, přepočteno na vysušenou látku.

Nukleové kyseliny (2.5.1 ~. Nejvýše 10 mg nukleových kyselin v gramu purifikovaného polysacharidu, přepočteno na vysušenou látku.

O-acetyl skupiny (2.5.19). Nejvýše 2 mmol O-acetyl skupin v gramu purifikovanéhh polysacharidů skupiny A, nejvýše 1,5 mmol v gramu polysacharidu skupiny C, nejvýše 0,3 mmol v gramu polysacharidu skupin Y a W135, to vše přepočteno na vysušenou látku.

Fosfor (2.5.18). Nejvýše 80 mg fosforu v gramu purifikovaného polysacharidu skupiny A, přepočteno na vysušenou látku.

Kyselina sialová (2.5.23). Nejvýše 800 mg kyseliny sialové v gramu polysacharidu skupiny C a nejvýše 560 mg kyseliny sialové v gramu purifikovaného polysacharidu skupiny Y a W135, to vše přepočteno na vysušenou látku. Použijí se tyto porovnávací roztoky:

Polysacharid skupiny C: roztok kyseliny N-acetylneuraminové R (150 mg/l),

Polysacharid skupiny Y: roztok obsahující kyselinu N-acetylneuraminovou R (95 mg/l) a glukosu R (55 mg/l),

Polysacharid skupiny W135: roztok obsahující kyselinu N-acetylneuraminovou (95 mg/l) a galaktosu R (55 mg/l).

Vápník. Jestliže byly při purifikaci použity vápenaté soli, provede se stanovení vápníku, jehož obsah bude v rozmezí schváleném pro výrobek.

Rozdělení velikosti molekul. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30) s použitím agarosy pro chromatografii R nebo agarosy síťované pro chromatografii R. Použije se kolona délky asi 0,9 m a vnitřního průměru 16 mm, jejíž rovnováha byla ustavena rozpouštědlem s iontovou silou 0,2 mol/kg a hodnotou pH 7,0 až 7,5. Na kolonu se nanese 2,5 mg polysacharidu v objemu asi 1,5 ml a eluuje se asi 20 ml/h. Odebírají se frakce asi po 2,5 ml a obsah polysacharidu se stanoví vhodnou metodou.

Před dosažením distribučního koeficientu K0 0,50 se eluuje nejméně 65 % polysacharidu skupiny A, 75 % polysacharidu skupiny C, 80 % polysacharidu skupiny Y a 80 % polysacharidu skupiny W135. Mimo to jsou procenta eluovaná před dosažením tohoto distribučního koeficientu v rozmezích schválených pro jednotlivé výrobky.

Totožnost a sérologická specificita. Totožnost a sérologická specificita se stanoví vhodnou imunochemickou metodou (2. 7.1). Potvrdí se totožnost a čistota každého polysacharidu a dokáže se, že obsah polysacharidu heterologní skupiny N. meningitidis nepřesahuje 1 %.

Pyrogenní látky (2.6.8). Polysacharid vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříkne 1 ml roztoku obsahujícího 0,025 /µg purifikovaného polysacharidu v mililitru.

Konečná várka vakcíny

Jeden nebo více polysacharidů jedné nebo více skupin N. meningitidis se rozpustí ve vhodném rozpouštědle, které může obsahovat stabilizátor. Když se úplně rozpustí, zfiltruje se roztok filtrem zadržujícím bakterie.

K přípravě šarže se může použít jen taková konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícímu požadavku.

Sterilita (2. 6.1). Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu, při níž se na každou živnou půdu použije 10 ml.

Šarže

Konečná várka vakcíny se asepticky rozdělí do sterilních obalů. Obaly se pak uzavřou tak, aby se předešlo kontaminaci.

Do spotřeby se může uvolnit jen taková šarže, která vyhovuje všem požadavkům, předepsaným v odstavcích Zkouška totožnosti, Zkoušky na čistotu a Stanovení účinnosti.

Vlastnosti

Bílý nebo krémově zbarvený prášek nebo tablety snadno rozpustné ve vodě.

Zkouška totožnosti

Každý polysacharid obsažený ve vakcíně se dokáže vhodnou imunochemickou metodou (2. 7.1).

Zkoušky na čistotu

Rozdělení velikosti molekul. Provede se vylučovací chromatografie (2.2.30). Použije se kolona délky asi 0,9 m a vnitřního průměru 16 mm, jejíž rovnováha byla ustavena rozpouštědlem s iontovou silou 0,2 moUkg a hodnotou pH 7,0 až 7,5. Na kolonu se nanese 2,5 mg polysacharidu v objemu asi 1,5 ml a eluuje se asi 20 ml/h. Odebírají se frakce asi po 2,5 ml a obsah polysacharidu se stanoví vhodnou metodou.

Pro bivalentní vakcínu (skupina A + skupina C) se použije agarosa síťovaná pro chromatografii R Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže:

Pro tetravalentní vakcínu (skupina A + skupina C + skupina Y + skupina W135) se použije agarosa síťovaná pro chromatografii RI a aplikuje se vhodná imunochemická metoda (2.7.1), aby se zajistily eluční podmínky pro různé polysacharidy. Vakcína vyhovuje zkoušce, jestliže K ppro hlavní pík j e:

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.

Sterilita (2. 6.1). Vyhovuj e zkoušce na sterilitu.

Pyrogenní látky (2.6.8). Vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se na 1 kg hmotnosti králíka vstříkne nitrožilně 1 ml roztoku obsahujícího:

Stanovení obsahu

Provede se stanovení každého polysacharidu obsaženého ve vakcíně.

Pro bivalentní vakcínu (skupina A a skupina C) se použije měření obsahu fosforu (2.5.18) ke stanovení obsahu polysacharidu A a měření obsahu kyseliny sialové (2.5.23) ke stanovení obsahu polysacharidu C. Ke stanovení kyseliny sialové se jako referenční roztok použije roztok kyselirry N-acetylneuraminové R (150 mg/l).

Pro tetravalentní vakcínu (skupina A + skupina C + skupina Y + skupina W 135) se použije vhodná imunochemická metoda (2.7.1) s referenčním přípravkem purifikovaného polysacharidu pro každou skupinu.

Vakcína obsahuje 70 % až 130 % množství každého polysacharidu uvedeného v označení.

Uchovávání

Viz článek Vaccina ad usum humanum.

Označování

Viz článek Vaccina ad usum humanum. V označení na obalu se uvede: