Vaccinum parotitidis vivum
1999
Živá vakcína proti příušnicím
Je to lyofilizovaný přípravek z vhodného oslabeného kmene viru příušnic (Paramyxovirus parotitidis). Vakcína se rekonstituuje podle návodu bezprostředně před použitím. Vznikne čirá tekutina, jež může být zbarvena přítomným indikátorem pH.
Výroba
Výroba vakcíny je založena na systému jednotné inokulace, a je-li virus pomnožován v lidských diploidních buňkách, na systému buněčné banky. Výrobní postup prokazatelně poskytuje stále stejnou živou vakcínu přiměřené imunogenity a neškodnosti pro člověka. Pokud není určeno a schváleno jinak, virus v konečném přípravku neprošel od matečného inokula více pasážemi, než bylo použito u vakcíny, jejíž bezpečnost a účinnost byla prokázána v klinické studii.
Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li přípravek zkoušen, vyhoví zkoušce na neškodnost imunních sér a vakcín pro humánní použití (2. 6.9).
Substrát pro pomnožení viru
Virus se pomnožuje v lidských diploidních buňkách (5.2.3) nebo v kulturách buněk kuřecích embryí nebo v amniotické dutině kuřecích embryí pocházejících z chovu prostého specifikovaných patogenů (5.2.2).
Virové inokulum
Kmen použitého viru příušnic je určen podle vývojových záznamů, které obsahují informaci o jeho původu a následném zacházení. Aby se předešlo nadměrnému používání opic ve zkoušce na neurovirulenci, připraví se virové inokulum ve velkém množství a uchovává se lyofilizované při teplotách nižších než 20 °C, nebo pokud není lyofilizováno, nižších než -60 °C.
Pouze virové inokulum vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro pomnožování viru.
Zkouška totožnosti. V matečných i pracovních inokulech se prokáže virus příušnic séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru v matečných i v pracovních inokulech se stanoví k zajištění stále stejné výroby.
Cizí agens (2.6.16).Pracovní inokulum vyhovuje požadavkům na inokula.
Neurovirulence (2.6.18). Pracovní inokulum vyhovuje zkoušce na neurovirulenci živých virových vakcín. Pro zkoušku jsou vhodné opice Macaca a Cercopithecus.
Pomnožování a sklizeň viru
Všechny práce s buněčnou bankou a s následnými buněčnými kulturami se provádějí za aseptických podmínek a v prostředí, kde se nepracuje s jinými buňkami. Do růstových médií se může použít vhodné zvířecí sérum (nikoliv lidské). Sérum a trypsin používané při přípravě buněčných suspenzí a médií jsou prokazatelně prosté cizích agens. Médium pro buněčné kultury může obsahovat indikátor pH, jako je červeň fenolová, a vhodná antibiotika v nejnižší účinné koncentraci. Je výhodnější mít při výrobě substrát bez antibiotik. Nejméně 500 ml výrobních buněčných kultur se ponechává neinfikovaných (kontrolní buňky). Pokud je virus pomnožován v kuřecích embryích, ponechávají se 2 (nejméně dvacet vajec) neinfikovaná. Sklizně virových suspenzí probíhají v době vhodné pro použitý kmen viru.
Pouze jednotlivá sklizeň vyhovující následujícím požadavkům se může použít pro přípravu konečné várky vakcíny.
Zkouška totožnosti. Jednotlivá sklizeň obsahuje viry, které se prokážou jako virus příušnic séroneutralizační zkouškou v buněčné kultuře za použití specifických protilátek.
Koncentrace viru. Koncentrace viru v jednotlivé sklizni se stanoví ke sledování stejnorodosti výroby a k výpočtu ředění pro konečnou várku vakcíny. Postupuje se tak, jak je předepsáno v odstavci Stanovení účinnosti.
Cizí antigeny (2.6.16). Jednotlivá sklizeň vyhovuje zkouškám na cizí antigeny.
Kontrolní buňky nebo vejce. Jestliže byly použity lidské diploidní buňky, vyhovují kontrolní buňky zkoušce totožnosti; kontrolní buňky a kontrolní vejce vyhovují zkouškám na cizí antigeny (2.6.16).
Konečná várka vakcíny
Jednotlivé sklizně, které vyhověly výše uvedeným zkouškám, se spojí a vyčeří, aby se odstranily buňky. Může se přidat vhodný stabilizátor a spojené sklizně se příslušně naředí.
Pouze konečná várka vakcíny, která vyhovuje následujícímu požadavku, se může použít k přípravě šarže.
Bakterie a houby. Konečná várka vakcíny vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1); na každou živnou půdu se použije 10 ml.
Šarže
Minimální koncentrace viru pro propuštění přípravku se určí tak, aby se pomocí stabilitních údajů zajistilo, že na konci doby použitelnosti bude ve vakcíně nejméně koncentrace uvedená v označení. Pouze šarže, která vyhovuje požadavkům na minimální koncentraci pro propuštění, následujícímu požadavku na teplotní stabilitu a všem požadavkům uvedeným v odstavcích Zkouška totožnosti a Zkoušky na čistotu, se může uvolnit k použití. Pokud byly zkoušky na bovinní sérumalbumin a případně též ovalbumin provedeny s vyhovujícími výsledky v konečné várce vakcíny, mohou se u šarže vypustit.
Teplotní stabilita. Vzorky šarže lyofilizované vakcíny se v suchém stavu 7 dní inkubují při 37 °C. Souběžně se stanoví koncentrace viru ve vzorku inkubované a neinkubované vakcíny, uchovávané při 5 °C ± 3 °C, způsobem popsaným v odstavci Stanovení účinnosti. Koncentrace viru v inkubované vakcíně je nejvýše o 1 log, o nižší než koncentrace viru v neinkubované vakcíně.
Zkouška totožnosti
Když se vakcína, rekonstituovaná podle údajů v označení, smíchá se specifickými parotitickými protilátkami, není již schopna infikovat vnímavé buněčné kultury.
Zkoušky na čistotu
Bakterie a houby. Rekonstituovaná vakcína vyhovuje zkoušce na sterilitu (2.6.1).
Bovinní sérumalbumin. Nejvýše 50 ng v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2. 7.1).
Ovalbumin. Je-li vakcína připravena na kuřecích embryích, obsahuje nejvýše 1 pg ovalbuminu v jednotlivé lidské dávce; stanoví se vhodnou imunochemickou metodou (2.7.1).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 3,0 %.
Stanovení účinnosti.
Infekční virus vakcíny se stanoví nejméně trojmo, přičemž se použije nejméně pěti buněčných kultur pro každé o 0,5 log, ° sériové ředění, nebo jinou metodou o stejné přesnosti.
K validaci každé zkoušky se použije vhodný referenční virový přípravek. Stanovená koncentrace viru je rovna nejméně koncentraci uvedené v označení; minimální koncentrace viru v označení je nejméně 5 .103 CCIDSO v lidské dávce. Zkoušku lze hodnotit, jestliže interval spolehlivosti (P = 0,95) logaritmu virové koncentrace je nižší než ±0,3.
Uchovávání
Viz článek Vaccina ad usum humanum.
Označování
Viz článek Vaccina ad usum humanum. V označení se uvede: