Fibrinogenum humanum iodinatum[¹²⁵l] cryodesiccatum

Lyofilizovaný lidský fibrinogen značený jodem[¹²⁵I]

Je to sterilní roztok lidského fibrinogenu značeného jodem-125, prostý pyrogenních látek. Lidský fibrinogen se připravuje z plazmy, která vyhovuje článku Plasma humanum ad separationem. Způsob přípravy je zvolen tak, aby se zabránilo přenosu známých infekčních agens nebo aby se tato agens inaktivovala a aby v konečném přípravku byl obsah fibrinogenu nejméně 80 % z celkového obsahu bílkoviny. Přípravek může obsahovat aditiva, jako je citronan sodný a lidský albumin.

Rozpuštěný přípravek obsahuje 85,0 % až 115,0 % deklarované radioaktivity jodu-125 k referenčnímu datu uvedenému v označení. Nejméně 95 % radioaktivity odpovídá jodu-125 vázanému na bílkovinu a nejméně 80 % z celkové radioaktivity odpovídá látkám vázaným na srazitelnou bílkovinu. Na jod-126 připadá nejvýše 1,0 % z celkové radioaktivity.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě žlutý prášek nebo drobivá pevná látka.

Jod-125 má poločas přeměny 60,1 ďne a emituj e záření gama a rtg-záření.

Zkoušky totožnosti

1. Vhodným přístrojem se zaznamená spektrum záření gama a rtg-záření způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca. Spektrum se významně neliší od spektra referenčního roztoku j odu-125, kromě rozdílů způsobených přítomností jodu-126. Referenční roztok jodu-125 a referenční roztok cesia-137 se získávají od nároďní laboratoře. Nejvíce zastoupené fotony přípravku mají energii 0,027 MeV, která odpovídá rtg-záření dceřiného telluru. Jod-126 má poločas přeměny 13,0 ďne a nejvíce zastoupené fotony gama mají energie 0,388 MeV a 0,666 MeV.

2. Provedou se precipitační zkoušky s vhodným rozsahem druhově specifických antisér. Zkouška se provádí za použití antisér specifických proti plazmatickým bílkovinám všech druhů domácích zvířat obvykle používaných v příslušné zemi k přípravě látek biologického původu. Přípravek obsahuje bílkoviny lidského původu a dává negativní reakce se specifickými antiséry proti plazmatickým bílkovinám jiných druhů.
3. Zkouška Srážlivost je zároveň zkouškou totožnosti přípravku.

Zkoušky na čistotu

Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,5; měří se rozpuštěný přípravek.

Jod-126. Vhodným přístrojem se zaznamenají spektra záření gama a rtg-záření rozpuštěného přípravku způsobem uvedeným v článku Radiofarmaca a porovnají se se spektry referenčních roztoků jodu-125 a cesia-137. Stanoví se relativní obsah přítomného jodu-125 a jodu-126 za předpokladu, že fotony gama jodu-126 o energii 0,666 MeV jsou emitovány v 33 % přeměn a fotony gama cesia-137 o energii 0,661 MeV v 85,4 % přeměn.

Radiochemická čistota. Rozpuštěný přípravek se zkouší zónovou elektroforézou (2.2.31) za použití papírového pruhu dlouhého 20 cm jako nosiče a tlumivého roztoku fosforečnanového 0 pH 6,4 jako elektrolytu.

Na papír se nanese 10 µl rozpuštěného přípravku do 3 mm širokého proužku ve vzdálenosti 100 mm od anody a nechá se vyvíjet 60 min pod stabilizovaným proudem při napětí asi 200 V . Proužek se nechá usušit a vhodným detektorem se stanoví rozdělení radioaktivity. Jodidový ion t se posune přibližně 7 cm k anodě a jodem označený fibrinogen zůstane většinou na startu. Radioaktivita odpovídající jodu-125 vázanému na bílkovinu je nejméně 95 % z celkové radioaktivity elektroforeogramu.

Srážlivost. Ke 0,2 ml rozpuštěného přípravku se přidá 5 ml lidské plazmy a po zamíchání se přenese po 1 ml této směsi do dvou zkumavek obsahujících 2 ml tlumivého roztoku fosforečnanového o pH 6,4. Do jedné zkumavky se přidá 0,1 ml roztoku obsahujícího 10 m.j. trombinu hovězího R. (1 m.j. trombinu srazí 2,5 g/l fibrinogenu (více než 90% srážlivost) za 15 s při 37 °C.) Obsah této zkumavky se důkladně zamíchá skleněnou tyčinkou a nechá se stát nejméně 1 h, aniž se tyčinka vyjme, pak se z ní odstraní sraženina i s tyčinkou. Vezme se 1 ml zbylého roztoku a 1 ml porovnávacího roztoku, do kterého nebyl přidán hovězí trombin, změří se radioaktivita obo u roztoků a stanoví se procento radioaktivity obsažené ve sraženině.

Sraženina obsahuje nejméně 80 % z celkové radioaktivity.

Sterilita. Rozpuštěný přípravek vyhovuje zkoušce na sterilitu uvedené v článku Radiofarmaca. Přípravek se může použít před dokončením zkoušky.

Bakteriální endotoxiny (2.6.14). Nejvýše 175/Ym.j. endotoxinu v mililitru. Obsah lahvičky se rozpustí ve vhodném objemu (Yml) předepsaného rozpouštědla.

Stanovení radioaktivity

Změří se radioaktivita rozpuštěného přípravku postupem popsaným v článku Radiofarmaca a porovná se za použití vhodného zařízení s referenčním roztokem jodu-125 nebo se změří na přístroj i kalibrovaném pomocí tohoto roztoku. Použije se přístroj se scintilačním detektorem, např. s tenkým krystalem jodidu sodného, a nastaví se tak, aby příspěvek radioaktivity jodu-126 byl minimalizován.

Uchovávání

Viz článek Radiofarmaca.

Označování

Viz článek Radiofarmaca.

V označení na obalu se uvede:

• způsob rozpouštění,
• že přípravek by měl být používán ihned po rozpuštění.