Český lékopis 1997

Acidum glutamicum1)

RR99

Kyselina glutamová

C5H9NO4 Mr 147,13 CAS 56-86-0

Je to kyselina (S)-2-aminopentan-1,5-diová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 až 100,5 % sloučeniny C5H9NO4

Výroba

Je-li vyráběna fermentací, vyhovuje požadavkům článku Producta fermentationis.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustná ve vroucí vodě, těžce rozpustná ve studené vodě, prakticky nerozpustná v kyselině octové, v acetonu, v lihu 96% a v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety kyseliny glutamové CRL. Jestliže jsou spektra rozdílná, rozpustí se zkoušená látka a referenční látka odděleně v malém množství vody R, odpaří se do sucha při 60 °C a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
  3. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Látky reagující s ninhydrinem, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
  4. Ke 2,0 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 0,1 ml fenolftaleinu RS a 3,0 ml až 3,5 ml hydroxidu sodného 1 mol/l VS do změny zbarvení indikátoru na červené. Přidá se směs 3 ml formaldehydu RS, 3 mi vody prosté oxidu uhličitého R a 0,1 ml fenolftaleinu RS. Potom se přidává hydroxid sodný 1 mol/l VS do vzniku růžového zbarvení. Roztok se odbarví a dále se přidává hydroxid sodný 1 mol/l VS do vzniku červeného zbarvení. Celková spotřeba hydroxidu sodného 1 mol/l VS je 4,0 ml až 4,7 ml.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,00 g se rozpustí mírným zahřátím v kyselině chlorovodíkové 1 mol/l RS a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +30,5° až +32,5°, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s řoztokem S.

Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLCR.

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí v 5 ml amoniaku zředěného RS2 a zředí se vodou R na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml.

Porovnávací roztok (a). 10 mg kyseliny glutamové CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.

Porovnávací roztok (b).5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.

Porovnávací roztok (c). 10 mg kyseliny glutamové CRL a 10 mg kyseliny asparagové CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně 5 µl každého roztoku. Vrstva se suší v proudu vzduchu 15 min a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu, postříká ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Chloridy (2.4.4). 0,25 g se rozpustí v kyselině dusičné zředěné RS a zředí se vodou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 µg/g) bez dalšího přidání kyseliny dusičné.

Sírany (2.4.13). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na Sírany (300 µg/g).

Amonium. (2.4.1) 50 mg vyhovuje limitní zkoušce B na amonium (200 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 0,1 základního roztoku amonia 100 μg NH4/ml.".

Železo (2.4.9). V dělicí nálevce se rozpustí 1,0 g v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a vytřepává se třikrát po 3 min vždy s 10 ml isobutylmethylketonu R1. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a třepe se 3 min. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (10 μg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g vyhovují limitní zkoušce na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základmho roztoku olova (10 pg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,130 g se rozpustí mírným zahřátím v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R a po ochlazení se titruje hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za použití modři bromthymolové RSl jako indikátoru do změny žlutého zbarvení na modré.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 14,71 mg C5H9NO4

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněna před světlem.


1) Pharmeuropa 10,4, 578 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.