Amikacinum
1999
Amikacin
| C22H43N5O13 | Mr 585,62 | CAS 37517-28-5 |
Je to 6-O-(3-amino-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-4-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-N1-[(2S)-4-amino-2-hydroxybutanoyl]-2-deoxy-D-streptamin, antibiotikum získané z kanamycinu A. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 96,5 % až 102,5 % sloučeniny C22H43N5O13.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý prášek. Je mírně rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v methanolu, prakticky nerozpustný v acetonu a v lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Porovnávací roztok (a). 25 mg amikacinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Porovnávací roztok (b). 5 mg kanamyciniummonosulfatu CRL se rozpustí v 1 ml zkoušeného roztoku a zředí se vodou R na 10 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně 5 µl každého roztoku a vyvíjí se spodní vrstvou směsi stejných objemových dílů amoniaku 26 % R, methanolu R a dichlormethanu R po dráze 15 cm. Deska se suší na vzduchu a postříká se ninhydrinem RSI. 5 min se zahřívá při 110 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 9,5 až 11,5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +97° až +105°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,50 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu.
Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku na získaném chromatogramu byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (c). Zkoušku lze hodnotit, jestliže je na získaném chromato gramu rozlišení mezi píky amikacinu a nečistoty A nejméně 3,5. Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku (a). Chromatogram se zaznamenává po dobu odpovídající čtyřrmásobku retenčního času amikacinu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a): plocha píku odpovídajícího nečistotě A není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávac~o roztoku (a) (1 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku nečistoty A, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); součet ploch těchto píků není větší než l, 5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %). Nepřihlíží se k píkům z kontrolního roztoku a k píkům, jejichž plocha je menší než desetina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 8,5 %, stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %, stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok (a). 0,100 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml. Do kulaté skleněné baňky se zabroušenou zátkou se přidá 0,2 ml tohoto roztoku ke 2, Oml roztoku kyseliny 2,4, 6-trinžtrobenzensulfonové R (10 g/l). Potom se přidají 3,0 ml pyridinu R a baňka se dobře uzavře. Důkladně se 30 s třepe a zahřívá se 45 min ve vodní lázni při 75 °C. Potom se 2 min chladí ve studené vodě, přidají se 2 ml kyseliny octové ledové R a důkladně se 30 s třepe.
Zkoušený roztok (b). 50,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a).
Porovnávací roztok (a). 10,0 mg amikacinu nečistoty A CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a).
Porovnávací roztok (b).50,0 mg amikacinu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50,0 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a).
Porovnávací roztok (c). 5 mg amikacinu CRL a 5 mg nečistoty amikacinu A CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml. Dále se postupuje, jak je předepsáno pro Zkoušený roztok (a). Kontrolní roztok. Připraví se způsobem předepsaným pro zkoušený roztok (a) s použitím 0,2 ml vody R.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Teplota kolony se udržuje na 30 °C a roztoky se uchovávají při teplotě 10 °C.
Nastříkne se 20 E11 porovnávacího roztoku (b). Citlivost systému se nastaví tak, aby výška hlavního píku byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Porovnávací roztok (b) se nastříkne šestkrát. Zkoušku lze hodnotit, jestliže je relativní směrodatná odchylka ploch píku amikacinu 2,0 %. Nastřikuje se zkoušený roztok (b) a porovnávací roztok (b).
Následující vzor chromatogramu je pouze pro informaci a tato část není součástí požadavků článku.
Obr. 1. Vzorový chromatogram pro zkoušku Příbuzné látky
Uchovávání
Separandum.
Nečistoty