Je to dihydrát 1-(3, 5-diamino-6-chlor-2-pyrazinkarbonyl)guanidiniumchloridu¹⁾. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 101,0 % sloučeniny C₆H₉Cl₂N₇O.

Vlastnosti

Světle žlutý až zelenožlutý prášek. Je těžce rozpustný ve vodě a v ethanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.)..

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky odpovídá spektru dihydrátu amiloridiumchloridu CRL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok. 40 mg dihydrátu amiloridiumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se čerstvě připravenou směsí objemových dílů amoniaku zředěného RSI, vody R a dioxanu R (6 + 6 + 88) po dráze 12 cm. Po usušení na vzduchu se vrstva pozoruje v ultrafialovém světle při 365 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou, fluorescencí a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

3. Asi 10 mg se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 10 ml roztoku cetrimidu R (200 g/l), 0,25 ml hydroxidu sodného zředěného RS a 1 ml bromové vody R; vznikne zelenožluté zbarvení. Po přidání 2 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS se zbarvení změní na tmavě žluté a roztok v ultrafialovém světle při 365 nm modře fluoreskuje.
4. Vyhovuje zkoušce (b) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Volné kyseliny. 1,0 g se rozpustí ve směsi 50 ml methanolu R a 50 ml vody R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Spotřeba hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS není větší než 0, 3 ml.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (1 + 3) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (1 + 3) na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a vody R (1 + 3) na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 20,0 mg amiloridu nečistotyA CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a vody R (1 + 3) a zředí se stejnou směsí na 20,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 μm),
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů tetramethylamoniumhydroxidu RS, acetonitrilu R a vody R (5 + 250 + 745), jejíž pH bylo upraveno na hodnotu 7,0 za použití směsi objemových dílů kyseliny fosforečné R a vody R (1 + 9); průtoková rychlost je 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (c) a upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi tak, aby retenční čas amiloridu nečistoty A byl 5 min až 6 min (zvýšení koncentrace acetonitrilu zkracuje retenční čas). Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (a) a upraví se koncentrace tetramethylamoniumhydroxidu a kyseliny fosforečné pro udržení pH na hodnotě 7,0 tak, aby retenční čas amiloridu byl 9 min až 12 min (zvýšení koncentrace zkracuje tento retenční čas). Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b); zkoušku lze hodnotit, jestliže poměr signálu píku amiloridu k šumu je nejméně 5, 0.

Nastříkne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (c) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 5násobku retenčního času píku amiloridu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku součet ploch píků, kromě píku odpovídajícího amiloridu, není větší než plocha píku odpovídajícího amiloridu nečistotě A na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 10 % plochy píku amiloridu nečistoty A na chromatogramu porovnávacího roztoku (c).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 11,0 % až 13,0 %; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se rozpustí ve směsi 5,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 50 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0, 1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 26,61 mg C₆H₉Cl₂N₇O.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. methyl-3,5-diamino-6-chlorpyrazin-2-karboxylat²⁾.

¹⁾ 1-(3, 5-diamino-6-chlor-2-pyrazinkarbonyl)guanidinium-chloridu
²⁾ methyl-3,5-diamino-6-chlorpyrazin-2-karboxylát