Amisulpridum

2001

Amisulprid

Je to 4-amino-N-{[(2RS)-1-ethylpyrrolidin-2-yl]methyl}-5-(ethylsulfonyl)-2-methoxybenzamid¹⁾. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₇H₂₇N₃O₄S.

Vlastnosti

Vzhled. Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek.

Rozpustnost. Prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v ethanolu. Taje při asi 126 °C.

Zkouška totožnosti

Infračervené absorpční spektrum (2.2.24).

Porovnání s amisulpridem CRL.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 1,0 g se rozpustí ve 3 ml směsi objemových dílu kyseliny octové R a vody R (1 + 4) a zředí se vodou R na 20 ml. Takto připravený roztok neopalizuje intenzívněji než porovnávací suspenzeII (2.2.1) a není zabarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

Optická otáčivost (2.2.7) : -0,10° až +0,10°; měří se úhel optické otáčivosti roztoku připraveného rozpuštěním 5,0 g v dimethylformamidu R a zředěním stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

Nečistota A. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.7).

Zkoušený roztok. 0,20 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 20 mg amisulpridu nečistoty A CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 100 ml. 2 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 20 ml.

Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí porovnávacím roztokem (a) na 10 ml.

Stacionární fáze. Deska s vrstvou silikagelu G pro TLC R.

Mobilní fáze. Horní vrstva, která se oddělí při protřepání směsi objemových dílů roztoku amoniaku 26 % R 50 % (VN), ethanolu R a diisopropyletheru R (10 + 25 + 65).

Nanášení. Po 10 µl každého roztoku.

Vyvíjení. Po dráze delší než 12 cm.

Sušení. Na vzduchu.

Detekce. Vrstva se postříká ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C.

Test způsobilosti systému. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Limity:

• nečistota A: skvrna odpovídající nečistotě A na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %).

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí ve 30 ml methanolu R a zředí se mobilní fází B na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 5,0 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí objemových dílů mobilní fáze A a mobilní fáze B (30 + 70) na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí mobilních fází na 25,0 ml.

Porovnávací roztok (b).5 mg amisulpridu nečistoty B CRL se rozpustí v 5 ml zkoušeného roztoku a zředí se směsí objemových dílů mobilní fáze A a mobilní fáze B (30 + 70) na 50 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí mobilních fází na 10 ml.

Kolona:

• rozměry: délka (l) 0,25 m, vnitřní průměr (d) 4,6 mm;
• stacionární fáze: silikagel oktylsilanizovaný pro chromatografii R (5 μm) s těmito vlastnostmi: obsah uhlíku 16 %, specifická plocha povrchu 330 m²/g, velikost pórů 7,5 nm.

Mobilní fáze:

• mobilní fáze A - methanol R;
• mobilní fáze B - roztok oktansulfonanu sodného R (0,7 g/l) v roztoku kyseliny sírové zředěné RS 0,25 % (VN).

  Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)
  0-18	30 → 36	70 → 64
  18-35	36 → 52	64 → 48
  35 - 45	52	48
  45 - 46	52 → 30	48 → 70
  46 - 56	30	70

Průtoková rychlost. 1,5 ml/min.

Detekce. Spektrofotometr při 225 nm.

Nástřik. Nastřikuje se injektorovou smyčkou po 10 µl zkoušeného roztoku, porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (b).

Test způsobilosti systému:

• rozlišení: nejméně 2,0 mezi pikem amisulpridu a pikem nečistoty B na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Limity:

• jakákoliv nečistota: nejvýše 0,5násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %);
• celkový obsah všech nečistot: nejvýše 1, Snásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %);
• zanedbatelnost píků: O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,02 %).

Chloridy (2.4.4). Nejvýše 200 μg/g; 0,5 g se třepe 10 min s 30 ml vody R a zfiltruje se. 15 ml filtrátu vyhovuje limitní zkoušce na chloridy.

Těžké kovy (2.4.8). Nejvýše 10 μg/g; 4,0 g se rozpustí mírným zahřátím v 5 ml kyseliny octové zředěné RS, potom se ochladí a zředí se vodou R na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy. Porovnávací roztok se připraví za použití základního roztoku olova (2 Ftg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí třepáním ve směsi obsahující 5 ml acetanhydridu R a 50 ml kyseliny octové bezvodé R. Titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 36,95 mg C₁₇H₂₇N₃O₄S.

Uchovávání

Separandum.

Nečistoty

1. (2RS)-1-ethylpyrrolidin-2-yl]methylamin,
2. R' = OH, Rz = SOZ-CH2-CH3: 4-amino-N-{ [(2RS)-1-ethylpyrrolidin-2-yl]methyl }-5-(ethylsulfonyl)-2-hydroxybenzamid²⁾,
3. R' = OCH3, RZ= I : 4-amino-N-{ [(2RS)-1-ethylpyrrolidin-2-yl]methyl}-5-jod-2-methoxybenzamid³⁾,
4. R' = OCH3, RZ = SOZ-CH3 : 4-amino-N-{ [(2RS)-1-ethylpyrrolidin-2-yl]methyl}-2-methoxy-5-(methylsulfonyl)benzamid⁴⁾,
5. kyselina 4-amino-5-(ethylsulfonyl)-2-methoxybenzoová.