Český lékopis 1997

Benserazidi hydrochloridum

2000

Benserazidiumchlorid

C10H16ClN3O5
Mr 293,71 CAS 14919-77-8

Je to (RS)-2-hydroxy-1-[(2,3,4-trihydroxybenzyl)hydrazinokarbonyl]ethylamoniumchlorid. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C10H16ClN3O5

Vlastnosti

Bílý nebo žlutobílý či oranžovobílý krystalický prášek. Je snadno rozpustný ve vodě, velmi těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v acetonu.

Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety benserazidiumchloridu CRL. Jestliže se získaná spektra liší, rozpustí se zkoušená látka a referenční látka odděleně v horkém methanolu R, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
  2. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 1,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 100 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok HŽ6 (2.2.2, Metoda II).

    Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5, 0; měri se roztok S.

    Optická otáčivost (2.2.7). -0,05° až +0,05°; měří se roztok S.

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    K přípravě roztoků se použije mobilní fáze ochlazená na 4 °C a vzorky se nastřikují ihned po přípravě. Zkoušený roztok. 0,10 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok. 5,0 mg benserazidiumchloridu nečistoty A CRL a 5, 0 mg benserazidiumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pílry nečistoty A (první pík) a benserazidiumchloridu (druhý pík) je nejméně 2,0.

    Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku. Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající devítinásobku retenčního času benserazidiumchloridu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku nečistoty A není větší než plocha odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku nečistoty A, není větší než plocha píku benserazidiumchloridu na chromatogramu porovnávacího roztoku (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku nečistoty A, není větší než dvojnásobek plochy píku benserazidiumchloridu na chromatogramu porovnávacího roztoku (1 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než O, lnásobek plochy píku benserazidiumchloridu na chromatogramu porovnávacího roztoku.

    Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 Pg Pb/ml).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 1, 0 %;stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    Aby se zabránilo přehřáti během titrace, je nutno roztok pečlivě míchat a otroci ukončit ihned po dosažení bodu ekvivalence.

    0,250 g se rozpustí v 5 ml kyseliny mravenčí bezvodé R. Přidá se 70 ml kyseliny octové bezvodé R a ihned se titruje kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 29,37 mg C10H16ClN3O5.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
    Separandum.

    Nečistoty

    1. (RS)-2-amino-3-hydroxypropionohydrazid,
    2. (RS)-2-amino-3-hydroxy-2',2'-bis(2,3,4-trihydroxybenzyl)propionohydrazid,
    3. (RS)-2-amino-3-hydroxy-2'-(2,3,4-trihydroxybenzyliden)propionohydrazid.