Biotinum

Biotinum

R99

Je to kyselina 5-[(3aS, 4S, 6aR)-2-oxohexahydrothieno[3, 4-d]imidazol-4-yl]pentanová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₁₀H₁₆N₂O₃S.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v acetonu. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A.

Alternativní sestava zkoušek: B a C, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem biotinu CRL.
2. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Pňbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. Asi 10 mg se rozpustí zahřátím ve 20 ml vody R. Po ochlazení se smíchá s 0,1 ml bromové vody R; zbarvení bromové vody zmizí.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,250 g se rozpustí v roztoku hydroxidu sodného R (4 gl/l) a zředí se jím na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +89° až +93°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu (5 pm).

Roztoky se připravují těsně před použitím a při zkoušce je nutno chránit je před světlem.

Zkoušený roztok (a). 50 mg se rozpustí v kyselině octové ledové R a zředí se jí na 10 ml.

Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 10 ml.

Porovnávací roztok (a). 5 mg biotinu CRL se rozpustí v kyselině octové ledové R a zředí se jí na 10 ml.

Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 20 ml.

Porovnávací roztok (c). 1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí kyselinou octovou ledovou R na 40 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R, kyseliny octové ledové IŽ a toluenu R (5 + 25 + 7$) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a po ochlazení se postříká 4-dimethylaminocinnamaldehydem RS a ihned se pozoruje v denním světle. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a nejvýše jedna z takových skvrn je intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,25 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (10 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 10 ml základního roztoku olova (1 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1, 0 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se suspenduje v 5 ml dimethylformamidu R a zahřívá se až do úplného rozpuštění látky. Přidá se 50 ml ethanolu R a titruje se tetraburylamoniumhydroxidem 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence.

1 ml tetrabutylamonťumhydroxidu 0,1 mol/l VS odpovídá 24,43 mg C₁₀H₁₆N₂O₃S.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Nečistoty

1. kyselina bis{3-[(3aS, 4S, 6aR)-2-oxohexahydrothieno[3, 4-ci]imidazol-4-yl]propyl}octová,
2. kyselina 4-[(3aS, 4S, 6aR)-2-oxohexahydrothieno[3, 4-d]imidazol-4-yl]butan-1,1-dikarboxylová,   
3. kyselina 5-(3,4-diamino-2-thienyl)pentanová,  
4. kyselina 2-methyl-5-[(3aS, 4S, 6aR)-2-oxohexahydrothieno[3, 4-cI]imidazol-4-yl]pentanová,
5. kyselina 5-[(3aS, 4S, 6aR)-1-benzyl-2-oxohexahydrothieno[3, 4-d]imidazol-4-yl]pentanová a kyselina 5-[(3aS, 4S, 6aR)-3-benzyl-2-oxohexahydrothieno[3, 4-d]imidazol-4-yl]pentanová.