Bromperidolum

1998

Bromperidol

Je to 4-[4-(4-bromfenyl)-4-hydroxy-1-piperidyl]-1-(4-fluorfenyl)-1-butanon. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₂₁H₂₃BrFNO₂.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v methanolu a v dichlormethanu, těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 156 °C až 159 °C.
2. Infračervené absorpční spektnim (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety bromperidolu CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného oktadecylsilanizovaného silikagelu.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg bromperidolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg bromperidolu CRL a 10 mg haloperidolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 1 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů tetrahydrofuranu R, methanolu R a roztoku chloridu sodného R (58 gn) (10 + 45 + 45) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou patrny dvě skvrny, které nemusí být úplně oddělené.

4. 10 mg se rozpustí v 5 ml ethanolu R, přidá se 0,5 ml dinitrobenzenu RS a 0,5 ml hydroxidu draselného v lihu 2 mol/l RS, ~ vznikne fialové zbarvení, které se po 20 min mění na hnědočervené.
5. K 0,1 g zkoušené látky umístěné v porcelánovém kelímku se přidá 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R. Zahřívá se 10 min na otevřeném plameni a nechá se zchladnout. Ke zbytku se přidá kyselina dusičná zředěná RS a zfiltruje se. K 1 ml filtrátu se přidá 1 ml vody R; roztok vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 0,2 g se rozpustí ve 20 ml roztoku kyseliny mléčné R (1% V/l~; roztok je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž~ (2.2.2, Metoda II).

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,5 mg bromperidolu CRL a 5,0 mg haloperřdolu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b).5,0 ml zkoušeného roztoku se zředí methanolem R na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,1 m a vnitmího průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným deaktivovaným pro chromatografii bazických látek R (3 µm),
• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 1,5 ml/min:
  • mobilní fáze A - roztok tetrabutylamoniumhydrogensulfatu R (17 g/l),  
  • mobilní fáze B - acetonitril R.
• gradientového programu za použití následujících podmínek:

  Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámky
  0 - 15	90 → 50	10 → 50	lineární gradient
  15 - 20	50	50	izokraticky
  20 - 25	90	10	přepnutí na původní podmínky
  25 = 0	90	10	začátek dalšího chromatogramu

• spektrofotometrického detektoru, 230 nm.

Kolona se promývá do ustavení rovnováhy nejméně 30 min acetonitrilem R a pak nejméně 5 min mobilní fází o počátečním složení. Nastaví se citlivost systému tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) při nástřiku 10 µl byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenávání chromatogramu za předepsaných podmínek jsou retenční časy: haloperidolu asi 5,5 min a bromperidolu asi 6 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píky haloperidolu a bromperidolu je nejméně 3,0. Pokud je to nutné, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi nebo program lineárního gradientu.

Nastříkne se odděleně 10 µl methanolu R jako slepá zkouška, 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu zkoušeného roztoku: plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavmho píku na chromatogramu porovnávacího rozto ku (b) (0,5 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1 %). Nepřihlíží se k žádnému píku získanému ve slepé zkoušce a k žádnému píku s plochou menší než O, lnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky v platinovém kelímku.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí v 50 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7) a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za použití 0,2 ml naftolbenzeinu RS jako indikátoru.

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 42,03 mg C₂₁H₂₃BrFNO₂.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 1-{4-fluorfenyl)-4-(4-fenyl-4-hydroxy-1-piperidyl)-1-butanon,
2. 4-[4-(4-bromfenyl)-4-hydroxy-1-piperidyl]-1-(2-fluorfenyl)-1-butanon,
3. 4-[4-(4-bifenylyl)-4-hydroxy-1-piperidyl]-1-(4-fluorfenyl)-1-butanon,
4. 4-[4-(4-bromfenyl)-4-hydroxy-1-piperidyl]-1-(3-ethyl-4-fluorfenyl)-1-butanon,
5. 4-[4-(4-bromfenyl)-4-hydroxy-1-piperidyl]-1-{4-[4-(4-bromfenyl)-4-hydroxy-1-piperidyl]fenyl}-1-butanon,
6. 4-[4-(4'-brombifenyl-4-yl)-4-hydroxy-1-piperidyl]-1-(4-fluorfenyl)-1-butanon.