Český lékopis 1997

Chlorpropamidum

1999

Chlorpropamid

C10H13ClN2O3S Mr 276,74 CAS 94-20-2

Je to 1-[(4-chlorfenyl)sulfonyl]-3-propylmočovina. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C10H13ClN2O3S.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je prakticky nerozpustný ve vodě, snadno rozpustný v acetonu a v dichlormethanu, dobře rozpustný v lihu 96%. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Vykazuje polymorfismus.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkozršek:C a D.

Alternativní sestava zkoušek. A, B a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Teplota tání (2.2.14) 126 °C až 130 °C.
  2. 0,10 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. 10,0 ml získaného roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,01 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 220 nm až 350 nm. Absorpční maximum roztoku je při 232 nm. Specifická absorbance v maximu je 570 až 630.
  3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety chlorpropamidu CRL. Pokud jsou spektra získaná se vzorky v tuhém stavu rozdílná, rozpustí se odděleně zkoušená i referenční látka v dichlormethanu R, odpaří se do sucha a se získanými zbytky se zaznamenají spektra znovu.
  4. 0,1 g se zahřívá 10 min se 2 g uhličitanu sodného bezvodého R do vzniku matně červeného zbarvení. Po ochlazení se zbytek extrahuje asi 5 ml vody R, zředí se vodou R na 10 ml a zfiltruje se. Roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografe (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

    Zkoušený roztok. 0,50 g se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 15 mg 4-chlorbenzensulfonamidu R (chlorpropamid nečistota A) se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml.

    Porovnávací roztok (b).15 mg chlorpropamidu nečistoty B CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 100 ml.

    Porovnávací roztok (c). 0,3 ml zkoušeného roztoku se zředí acetonem R na 100 ml. Porovnávací roztok (d). 5 ml porovnávacího roztoku (c) se zředí acetonem R na 15 ml. Porovnávací roztok (e). 0,10 g zkoušené látky, 5 mg 4-chlorbenzensulfonamidu R a 5 mg chlorpropamidu nečistoty B CRL se rozpustí v acetonu R a zředí se jím na 10 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, cyklohexanu R, methanolu R a dichlormethanu R (11,5 + 30 + 50 + 100) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a pak se zahřívá 10 min při 110 °C. Na dno komory se vloží odpařovací miska obsahující směs objemových dílů kyseliny chlorovodíkové R, vody R a roztoku manganistanu draselného R (50 gn) (1 + 1 + 2) a komora se na 15 min uzavře. Suchá horká vrstva se vloží na 2 min do komory nasycené parami chloru. Pak se vrstva ryjme a nechá se v proudu studeného vzduchu až do vymizení chloru a tak dlouho, až vrstva pod body nanášky reaguje s kapkou škrobu s jodidem draselným RS za vzniku modrého zbarvení. Postříká se škrobem s jodidem draselným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku skvrna odpovídající nečistotě A není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,3 %); skvrna odpovídající nečistotě B není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %). Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvmy a skvrn odpovídajících nečistotě A a nečistotě B, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,3 %) a nejvýše dvě takové skvrny jsou intenzívnější než skvma na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) (0,1 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) jsou patrny tři zřetelně od sebe oddělené skvrny s hodnotami RF přibližně 0,4, 0,6 a 0,9, odpovídající chlorpropamidu, nečistotě A a nečistotě B.

    Těžké kovy (2.4.8). 2,0 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a acetonu R (15 + 85) a zředí se jí na 20 ml. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce B na těžké kovy (20 µg/g). Připraví se porovnávací roztok (2 !ag Pb/ml) za použití základního roztoku olova (IOOµg Pb/ml) ředěním směsí objemových dílů vody R a acetonu R (15 + 85).

    Ztráta sušením (2.2.32).. Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,250 g se rozpustí v 50 ml Ižhu 9ó% R předem zneutralizovaného za použití fenolftaleinu RSI jako indikátoru, přidá se 25 ml vodyR a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS až do vzniku růžového zbarvení.

    1 ml hydroxidu solného 0, I mol/l VS odpovídá 27,67 mg C10H13ClN2O3S.

    Uchovávání

    Chráněn před světlem.
    Separandum.

    Nečistoty

    1. 4-chlorbenzensulfonamid,
    2. 1,3-dipropylmočovina,
    3. [(4-chlorfenyl)sulfonyl]močovina