Český lékopis 1997

Clemastini hydrogenofumaras

1998

Klemastiniumhydrogenfumarat

Synonymum. Clemastini fumaras

 

C25H30ClNO5 Mr 459,98. CAS 14976-57-9

Je to (2R)-2-{2-[(R)-1-fenyl-1-(4-chlorfenyl)ethoxy]ethyl}-1-methylpyrrolidinium-(E)-hydrogenbutendioat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C25H30ClNO5.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 70% (V/V), těžce rozpustný v lihu 50% (V/V) a v methanolu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a B.

Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem klemastiniumhydrogenfumaratu CRL.
  3. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Přbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku {b) odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
  4. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

    Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 2 ml.

    Porovnávací roztok. 50 mg kyseliny fumarové CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů vody R, kyseliny mravenčí bezvodé R a diisopropyletheru R (5 + 25 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se 30 min suší při 100 °C až 105 °C, nechá se ochladit, postříká se roztokem manganžstanu dra selného R (16 gn) a pozoruje se na denním světle. Skvrna s nejvyšší hodnotou RF na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,500 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok HŽ~ (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 3,2 až 4,2; měří se suspenze pňpravená suspendováním 1, O.g v 10 ml vody prosté oxidu uhličitého R.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +15,0° až +18,0°; měřÝ se roztok S a přepočte se na vysušenou látku.

Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok (a). 0,100 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5,0 ml.

Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 20,0 mg klemastiniumhydrogenfumaratu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí methanolem R na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (c). 0,5 ml zkoušeného roztoku {b) se zředí methanolem R na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (d). 10,0 mg difenhydraminiumchlorťdu CRL se rozpustí v 5,0 ml porovnávacího roztoku (a).

Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, methanolu R a tetrahydrofuranu R (1 + 20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 5 min v proudu studeného vzduchu, postříká se čerstvě připravenou směsí objemových dílů jodobismutitanu draselného RS a kyseliny octové zředěné RS {1 + 10) a potom peroxidem vodíku zředěným RS. Vrstva se ihned přikryje skleněnou deskou stejné velikostí a po 2 min se pozoruje. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %) a nejvýše čtyři takové skvrny jsou intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,1 %). Nepřihlíží se ke skvrnám, které zůstaly na startu (kyselina fumarová). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (d} jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

i-Fenyl-l-(4-chlorfenyl)ethanol. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. ZO mg se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu amonného R (10 g/l) (25 + 75) a zředí se jí na 100 ml.

Porovnávací roztok (a). 6 mg 1 fenyl-l-(4-chlorfenyl)ethanolu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu amonného R (10 g/l) (25 + 75) a zředí se jí na 100 ml.

Porovnávací roztok (b).1 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu amonného R (10 g/l) (25 + 75) na 100 ml.

Porovnávací roztok (c). 10 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu amonného R (10 g/l) (25 + 75) a zředí se jí na 100 ml. K 1 ml tohoto roztoku se přidá 1 ml porovnávacího roztoku (a) a zředí se směsí objemových dílů acetonitrilu R a roztoku dihydrogenfosforečnanu amonného R (10 g/l) (25 + 75) na 100 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Nastříkne se po 100 µl každého roztoku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) rozlišení mezi píky klemastinu a 1-fenyl-l-(4-chlorfenyl)ethanolu je větší než 2,2. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, odpovídajícího 1-fe nyl-1-(4-chlorfenyl)ethanolu, větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,3 %).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 6 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,350 g se rozpustí v 60 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

'1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 46,00 mg C25H30ClNO5

Uchovávání

Venenum.

Nečistoty

Hodnocené nečistoty:

  1. (1RS2R)-2-{2-[(R)-1-fenyl-1-(4-chlorfenyl)ethoxy]ethyl}-1-methylpyrrolidin-1-oxid,
  2. 4-[ 1-fenyl-1-(4-chlorfenyl)ethoxyJ-1-methylazepan,
  3. (RS)-1-fenyl-1-(4-chlorfenyl)ethanol.

Ostatní detekovatelné nečistoty.  

   D. 2-[(2RS)-1-methyl-2-pyrrolidinyl]ethanol.