Český lékopis 1997

Codeini hydrochloridum dihydricum

2000

Dihydrát kodeiniumchloridu

C18H22ClNO3 . 2H2O Mr 371, 85  

Je to dihydrát (SR,6S)-4,5-epoxy-6-hydroxy-N-methyl-7-morfineniumchloridu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C18H22ClNO3.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo malé bezbarvé krystaly. Je dobře rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v ethanolu, prakticky nerozpustný v cyklohexanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a D.

Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2).

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. dihydrátu kodeiniumchloridu.
  2. K 5 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidá 1 ml směsi stejných objemových dílů hydroxidu sodného koncentrovaného RS a vody R a třením skleněnou tyčinkou o stěnu zkumavky za chlazení ve vodě s ledem se iniciuje vyloučeníkrystalické sraženiny, která se promyje vodou R a vysuší při 100 °C až 105 °C. Teplota tání (2.2.15) této sraženiny je 155 °C až 159 °C.
  3. K asi 10 mg se přidá 1 ml kyseliny sírové R a 0,05 ml chloridu železitého RS2 a zahřeje se na vodní lázni; vzniká modré zbarvení. Přidá se 0, 05 ml kyseliny dusičné R; zbarvení se změní na červené.
  4. Roztok S vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (1.3.1).
  5. Vyhovuje zkoušce na alkaloidy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 2,00 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 50,0 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž6 (2.2.2, Metoda II).

    Kysele nebo zásaditě reagující látky. K 5 ml roztoku S se přidá 5 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 0,05 ml červeně methylové RS a 0,2 ml kyseliny chlorovodíkové 0,02 mol/l VS; roztok je červený. Přidá se 0,4 ml hydroxidu sodného 0,02 mol/l VS; zbarvení roztoku se změní na žluté.

    Specifická optická otáčivost (2.2.7). -117° až -121°, počítáno na bezvodou látku. Měří se 5,0 ml roztoku S zředěného vodou R na 10,0 ml.

    Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu Fasa pro TLC R. Zkoušený roztok: 0,5 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů methanolu R a vody R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 1,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a vody R na 100 ml.

    Porovnávací roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a vody R na 100 ml.

    Porovnávací roztok (c). 1,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a vody R na 50 ml.

    Porovnávací roztok (d). 15 mg dextromethorfaniumbromidu CRL se rozpustí v 10 ml porovná-vaciho roztoku (c).

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10 pl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R, cyklohexanu R a ethanolu R (6 + 30 + 72) po dráze 15 cm. Po vysušení na vzduchu se vrstva postříká jodobismutitanem draselným RS. Na chromatogramu zkoušeného roztoku žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,5 %) a nejvýše jedna taková skvrna je intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Zkoušku lze hodnotit, pokud na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.

    Morfin. 0,10 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 5 ml. Přidají se 2 ml roztoku dusitanu sodného R (10 g/l), nechá se 15 min stát a potom se přidají 3 ml amoniaku zředěného RSI. Roztok není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok H4 (2.2.2, Metoda II) (asi 0,13 % morfinu).

    Sírany (2.4.13). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 20 ml. 15 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce na sírany (0,1 %).

    Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 8,0 % až 10,5 %;stanoví se s 0,250 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí ve směsi 5 ml kyseliny chlorovodíkové 0,01 mol/l VS a 30 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace (2.2.20) bodu ekvivalence. Spotřeba se odečte mezi dvěma inflexními body.

    1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 33,59 mg C18H22ClNO3.

    Uchovávání

    V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

    Omamná látka. Separandum.

    Nečistoty

    1. (5R,6S)-4,5-epoxy-3,6α-dimethoxy-N-methyl-7-morfmen (6-O-methylkodein),
    2.  morfin.