N - Crataegi folium cum flore

2000

List hlohu s květem

Synonymum. Folium crataegi cum flore

Jsou to celé nebo řezané usušené kvetoucí vrcholky větví druhu Crataegus monogyna JACQ. (LINDM.), G laevigata (POIRET) D.C. (C. oxyacanthoides THUILL.) nebo jejich kříženců, nebo řidčeji jiné evropské druhy radu Crataegus, včetně C. pentagyna WALDST. et ICIT ex WILLD., C. nigra WALDST. et KIT. a G azarolus L.

Obsahuje nejméně 1,5 % flavonoidů, počítáno jako hyperosid (C₂₃H₂₀O₁₂; Mr 464,4), vztaženo na vysušenou drogu.

Vlastnosti

Makroskopický a mikroskopický popis, viz Zkoušky totožnosti A a B.

Zkoušky totožnosti

1. Tmavě hnědé, zdřevnatělé větvičky o průměru 1 mm až 2,5 mm nesou střídavé, řapíkaté listy, s malými často opadavými palisty a četnými malými bílými květy uspořádanými ve svazcích. Listy jsou laločnaté až peřenodílné, vroubkovaně zubaté nebo téměř celokrajné. C. laevigata - list třílaločný, pětilaločný nebo sedmilaločný, tupě nebo vroubkovaně zubatý, úkrojky listu tupé. C. monogyna - list peřenodílný se třemi nebo pěti zašpičatělými úkrojky. Listy na svrchní straně tmavě zelené až hnědavě zelené, na spodní straně světlejší, šedozelené, s dobře patrnou hustou síťovitou žilnatinou. Listy druhů C laevigata, C. monogyna a C. pentagyna jsou lysé nebo jen s ojedinělými chlupy, druhy C. azarolus a C. nigra jsou plstnatě chlupaté. Květy pětičetné, kalich přirostlý k hnědavě zelené češuli, kališní cípy volné, nazpět ohnuté. Korunní lístky žlutavě bílé až nahnědlé, volné, okrouhlé až široce vejčité, krátce nehetnaté. Tyčinky četné, semeník spodní, z jednoho až pěti plodolistů, každý plodolist s dlouhou čnělkou uzavírá jedno vajíčko. C. monogyna je jednosemenný, C laevigata dvousemenný až třísemenný, C azarolus dvousemenný až třísemenný nebo někdy jen jednosemenný, C. pentagyna pětisemenný nebo řidčeji čtyřsemenný.
2. Droga se upráškuje (355). Prášek je žlutozelený. Pozoruje se pod mikroskopem v chloralhydrátu RS. Droga je charakteristická těmito znaky: jednobuněčné krycí chlupy obvykle se ztlustlými stěnami a širokým laminem, téměř přímé nebo mírně ohnuté, na bázi tečkované; úlomky pokožky listů s buňkami se stěnami vlnitě zprohýbanými nebo mnohohrannými a s velkými anomocytickými průduchy (2.8.3), které jsou obklopeny čtyřmi až sedmi sousedními buňkami; parenchymatické buňky mezofylu obsahují drúzy šťavelanu vápenatého o průměru obvykle 10 ltm až 20 pm, průvodní vlákna, provázející cévy, obsahují malé skupinky hranolovitých krystalů šťavelanu vápenatého; úlomky korunních lístků s pokožkou z buněk okrouhlých, mnohohranných, silně papilózních, se ztlustlými stěnami a s kutikulou se zřetelným vlnitým vrásněním; úlomky tyčinek s buňkami endothecia pravidelně obloukovitě ztlustlými; úlomky větviček s kolenchymatickými buňkami, tečkovanými cévami a skupinami zdřevnatělých sklerenchymatických vláken s úzkým laminem; četná kulovitá až oválná nebo trojhranná pylová zrna o průměru až 45 pm, se třemi klíčními póry a nevýrazně zmitou exinou.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

   Zkoušený roztok. 1,0 g práškované drogy (355) se smíchá s 10 ml methanolu R a zahřívá se 5 min ve vodní lázni při 65 °C; po ochlazení se zfiltruje.

   Porovnávací roztok. 1,0 mg kyseliny chlorogenové R, 2,5 mg hyperosidu R a 2,5 mg rutinu R se rozpustí v 10 ml methanolu R.

   Na vrstvu se nanese odděleně do pruhů 20 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku. Vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R, 2-butanonu R a ethylacetatu R (10 + 10 + 30 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší při 100 °C až 105 °C, ještě teplá se postříká roztokem difenylboryloxyethylaminu R (10 g/l) v methanolu R a pak roztokem makrogolu 400 R (50 gn) v methanolu R. Po asi 30 min se pozoruje v ultrafialovém světle. Na chromatogramu porovnávacího roztoku je ve střední třetině skvrna fluoreskující žlutohnědě (rutin), nad ní skvrna fluoreskující světle modře (kyselina chlorogenová) a nad ní skvrna fluoreskující žlutohnědě (hyperosid). Na chromatogramu zkoušeného roztoku je skvrna odpovídající polohou a fluorescencí skvrně rutinu na chromatogramu porovnávacího roztoku; těsně nad ní je žlutozeleně fluoreskující skvrna (vitexin-2"-rhamnosid); nad ní světle modrá skvrna odpovídající polohou skvrně kyseliny chlorogenové na chromatogramu porovnávacího roztoku, která může být nahrazena žlutě fluoreskující skvrnou; nad ní intenzívní žlutohnědě fluoreskující skvrna odpovídající polohou skvrně hyperosidu na chromatogramu porovnávacího roztoku, těsně nad ní žlutohnědě fluoreskující skvrna, která není často zřetelně oddělena od skvrny hyperosidu; těsně nad ní většinou nevýrazně žlutozeleně fluoreskující skvrna (vitexin) a v blízkostí čela chromatogramu světle modře fluoreskující skvrna. Na chromatogramu zkoušeného roztoku mohou být další méně intenzívně fluoreskující skvrny.

Zkoušky na čistotu

Cizí příměsi (2.8.2). Nejvýše 8 % zdřevnatělých větviček o průměru více než 2,5 nun a nejvýše 2 % ostatních cizích příměsí.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 10,0 %.1,000 g práškované drogy (355) se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Celkový popel (2.4.1 ó). Nejvýše 10,0 %.

Stanovení obsahu

Základní roztok. 0,400 g práškované drogy (250) se ve 200ml baňce smíchá se 40 ml lihu R 60% (V/V) a zahřívá se 10 min ve vodní lázni při 60 °C, za častého protřepávání. Po ochlazení se zfiltruje přes chomáček vaty do 100ml odměrné baňky. Chomáček vaty se vloží ke zbytku drogy v baňce, pňdá se 40 ml lihu R 60% (V/V) a zahřívá se 10 min ve vodní lázni při 60 °C, za častého protřepávání. Po ochlazení se zfiltruje do téže odměrné baňky. 200ml baňka i filtr se promyjí lihem R 60% (V/V) a promývací tekutina se přidá do odměrné baňky. Spojené roztoky se zředí lihem R 60% (V/V) na 100,0 ml a roztok se zfiltruje.

Zkoušený roztok. 5,0 ml základního roztoku se odpaří v baňce s kulatým dnem za sníženého tlaku do sucha. Zbytek se rozpustí v 8 ml směsi objemových dílů methanolu R a kyseliny octové ledové R (10 + 100) a převede se do 25ml odměrné baňky. Baňka s kulatým dnem se promyje 3 ml směsi objemových dílů methanolu R a kyseliny octové ledové R (10 + 100) a promývací tekutina se převede do téže odměrné baňky. K tomuto roztoku se přidá 10,0 ml roztoku, éterý obsahuje kyselinu bonitou R (25,0 gn) a kyselinu štávelovou R (20,0 gn) v kyselině mravenči bezvodé R a zředí se kyselinou octovou bezvodou R na 25,0 ml.

Kontrolní roztok. 5,0 ml základního roztoku se odpaří v baňce s kulatým dnem za sníženého tlaku do sucha. Zbytek se rozpustí v 8 ml směsi objemových dílů methanolu R a kyseliny octové ledové R (10 + 100) a převede se do 25ml odměrné baňky. Baňka s kulatým dnem se promyje 3 ml směsi objemových dílů methanolu R a kyseliny octové ledové R (10 + 100) a promývací tekutina se převede do téže odměrné baňky. K tomuto roztoku se přidá 10,0 ml kyseliny mravenči bezvodé R a zředí se kyselinou octovou bezvodou R na 25,0 ml.

Po 30 min se měří Absorbance (2.2.25) zkoušeného roztoku při 410 nm proti kontrolnímu roztoku.

Obsah flavonoidů v procentech, vyjádřeno jako hyperosid (C₂₁H₂₀O₁₂), se vypočítá podle vzorce:

v němž značí:

A - absorbanci roztoku v maximu při 410 nm,
m - hmotnost zkoušené drogy v gramech.

Specifická absorbance má hodnotu 405.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.