Dihydroergotamini tartras
Dihydroergotaminiumtartarat
C70H80N10O16 | Mr 1317,46 | CAS 5989-77-5 |
Je to (5'S, 10R)-5'-benzyl-9,10-dihydro-12'-hydroxy-2'-methyl-3', 6', 18-ergotamantrion(2R, 3R)--tartarat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 103,0 % sloučeniny C70H80N10O16
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%.
Zkoušky totožnosti
Základní sestava zkoušek. B a C.
Alternativní sestava zkoušek: A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).
Zkoušky na čistotu
Vzhled roztoku. 0,1 g se rozpustí v lihu R 85% (V/V) opatrným zahřátím ve vodní lázni pň 40 °C a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml. Roztok je čirý (2.2.1) a není intenzívněji zbarven než porovnávací roztok Ž, nebo HŽ, (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 4,0 až 5,5; 50 mg se suspenduje v 50 ml vody prosté oxidu uhličitého R, 10 min se třepe a nechá se stát. Měří se čirá supernatantní tekutina.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). -52° až -57°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,250 g v pyridinu bezvodém R a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.
Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R. Porovnávací roztoky a zkoušené roztoky se připraví bezprostředně před nanášením v následujícím pořadí.
Porovnávací roztok (a). 20 mg dihydroergotaminiumtartaratu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 10 ml.
Porovnávací roztok (b).2,5 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 50 ml.
Porovnávací roztok (c). 2 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 5 ml.
Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve směsi objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.
Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí objemových dílů methanolu R a chloroformu R (1 + 9) na 10 ml.
Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se za chránění před světlem směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, methanolu R, ethylacetatu R a dichlormethanu R (1 + 6 + 50 + 50) po dráze 15 cm. Vrstva se suší nejvýše 1 min v proudu studeného vzduchu a vyvíjení se opakuje za chránění před světlem v čerstvě připravené stejné vyvíjecí směsi po dráze 15 cm. Vrstva se usuší v proudu studeného vzduchu a dostatečně se postříká dimethylaminobenzaldehydem RS7 a suší se 2 min v proudu teplého vzduchu.
Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %) a nejvýše dvě takové skvrny j sou intenzivnější než hlavní skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %).Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 5,0 %;suší se 0,200 g v sušárně při 100 °C až 105 °C.
Stanovení obsahu
50,0 mg se rozpustí v 10 ml methanolu R a zředí se roztokem kyseliny vinné R (10 g/l) na 200,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí roztokem kyseliny vinné R (10 g/l) na 50,0 ml. Současně se stejným způsobem připraví porovnávací roztok za použití 50,0 mg dihydroergotaminiumtartaratu CRL. Ke 3,0 ml každého roztoku se pomalu a za opatrného míchání přidá 6,0 ml dimethylaminobenzaldehydu RS6. Roztoky se nechají stát chráněny před světlem a přesně po 30 min se změří Absorbance (2.2.25) každého roztoku v maximu při 585 nm proti kontrolnímu roztoku, kterým j e současně připravená směs 3,0 ml roztoku kyseliny vinné R (10 g/l) a 6,0 ml dimethylaminobenzaldehydu RS6.Obsah C70H80N10O16 se vypočítá z naměřených absorbancí a koncentrací roztoků.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech, chráněn před
světlem.
Separandum.