Český lékopis 1997

Ethylmorphini hydrochloridum

Ethylmorfiniumchlorid

Synonyma. Ethylmorfmium chloratum, Aethylmorfmium chloratum

C19H24ClNO3 . 2H2O Mr 385,89
Mr bezvodého 349,86 		CAS 6746-59-4

Je to dihydrát (5R, 6S)-4,5-epoxy-3-ethoxy-6-hydroxy-N-methyl-7-morfineniumchloridu. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 99,0 % až 100,5 % sloučeniny C19H24ClNO3.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A a D.

Alternativní sestava zkoušek. B, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje s referenčním spektrem Ph. Eur. ethylmorfinumchloridu.
  2. 0,5 g se rozpustí ve zkumavce v 6 ml vody R a přidá se 15 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l RS. Krystalizace se urychlí třením skleněnou tyčinkou o stěnu zkumavky. Bílá krystalická sraženina se odfiltruje, promyje se a rozpustí ve 20 ml vody R zahřáté na 80 °C. Zfiltruje se a ochlaďí se ve vodě s ledem. Krystaly 12 h sušené ve vakuu tají (2.2.14) při 85 °C až 89 °C.
  3. K asi 10 mg se přidá 1 ml kyseliny sírové R, 0,05 ml chloridu železitého RS2 a zahřeje se na voďní lázni; vznikne modré zbarvení. Přidá se 0,05 ml kyseliny dusičné R; zbarvení se změní na červené.
  4. Roztok S, viz Zkoušky na čistotu, vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,500 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok HŽ6 (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,3 až 5,7; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). -102° až -105 °, počítáno na bezvodou látku; měří se roztok S. Příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

Zkoušený roztok. 0,25 g se rozpustí ve směsi stejných objemových dílů lihu 96% R a vody R a zředí se stejnou směsí na 10 ml.

Porovnávací roztok. 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí směsí stejných objemových dílů lihu 96% R a vody R na 100 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl obou roztoků a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, acetonu R, lihu 96% R a toluenu R (2,5 + 32,5 + 35 + 35). Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se jodobismutitanem draselným zředěným RS. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku, kromě hlavní skvrny, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacíh o roztoku (0,5 %).

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 8,0 % až 10,0 %;stanoví se s 0,250 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,300 g se rozpustí ve 30 ml kyseliny octové bezvodé R, přidá se 20 ml acetanhydridu R, 5 ml octanu rtutňatého RS a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 34,99 mg C19H24ClNO3.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

Omamná látka.