Fenbufenum

1998

Fenbufen

Je to kyselina 4-(4-bifenylyl)-4-oxobutanová. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 % až 101,0 % sloučeniny C₁₆H₁₄O₃.

Vlastnosti

Bílý jemný krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v acetonu, v lihu 96% a v dichlormethanu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) je 186 °C až 189 °C.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem fenbufenu CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu s fluorescenčním indikátorem pro detekci při 254 nm.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg fenbufenu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg ketoprofenu CRL se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 10 ml. K 5 ml tohoto roztoku se přidá 5 ml porovnávacího roztoku (a).

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové bezvodé R, ethylacetatu R a hexanu R (5 + 25 + 75) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle 254 nm. Hlavní skvrna na chromato gramu zkoušeného roztoku se polohou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně od sebe oddělené skvrny.

Zkoušky na čistotu

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatogra%e (2.2.29).

Zkoušený roztok. 50,0 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů dimethylformamidu R a mobilní fáze A (40 + 60) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 0,5 ml zkoušeného roztoku se zředí na 50,0 ml směsí objemových dílů dimethylformamidu R a mobilní fáze A (40 + 60). 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).25 mg fenbufenu CRL a 6 mg ketoprofenu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů dimethylformamidu R a mobilní fáze A (40 + 60) a zředí se stejnou směsí na 10,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4,0 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografci R (5 μm),
• mobilní fáze s průtokovou rychlostí 2 ml/min:
  • mobilní fáze A - směs objemových dílů acetonitrilu R a směsi 1 objemového dílu kyseliny octové ledové R a 55 objemových dílů vody R (32 + 68),
  • mobilní fáze B - směs objemových dílů acetonitrilu R a směsi 1 objemového dílu kyseliny octové ledové R a 55 objemových dílů vody R (45 + 55),
• gradientového programu za použití následujících podmínek:

Čas (min)	Mobilní fáze A % (V/V)	Mobilní fáze B % (V/V)	Poznámky
0 - 15	100	0	izokraticky
15 - 20	100 → 0	0 → 100	lineární gradient
20 - 35	0	100	izokraticky
35 - 40	0 → 100	100 → 0	lineární gradient
40 - 45	100	0	znovuustalování

• spektrofotometrického detektoru, 254 nm.

Nastříkne se 20 μl porovnávacího roztoku (a) a 20 µl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) byla nejméně 50 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) je rozlišení mezi píky ketoprofenu a fenbufenu nejméně 5,0.

Nastříkne se 20 µl zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,1 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než pětinásobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům rozpouštědel a k píkům, jejichž plocha je menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 2 ml základního roztoku olova (10 ug Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší 3 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,200 g se rozpustí v 75 ml acetonu R předem zneutralizovaného na fenolftalein RSI, přidá se 50 ml vody R a 0,2 ml fenolftaleinu RSI. Titruje se hydroxidem sodným 0,1 moh/l VS. Provede se slepá zkouška.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 25,43 mg CI6H₁₄O₃.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech.
Separandum.

Nečistoty

1. kyselina 3-(4-chlorfenyl)-3-oxopropanová,
2. R = CO-CH=CH-000H, R' = H: kyselina 4-(4-bifenylyl)-4-oxo-2-butenová,
3. R = R' = H: bifenyl,
4. R = CO-CH₂-000H, R'= OH: kyselina 4-(4'-hydroxybifenyl-4-yl)-4-oxobutanová.