Fenoteroli hydrobromidum

Fenoteroliumbromid

Je to N-{(RS)-[2-hydroxy-2-(3,5-dihydroxyfenyl)ethyl]}-N-[(RS)-1-(4-hydroxyfenyl)-2-propyl]-amoniumbromid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₇H₂₂BrNO₄.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RSI a zředí se jí na 50,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RSI na 50,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 275 nm a prodlevu při asi 280 nm. Specifická absorbance v maximu je 80 až 86.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety fenoteroliumbromidu CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Porovnávací roztok. 10 mg fenoteroliumbromidu CRL se rozpustí v lihu 96% R a zředí se jím na 10 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 2 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, vody R a methanolu prostého aldehydů R (1,5 + 10 + 90) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a postříká se roztokem manganistanu draselného R (10 g/l). Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku polohou, zbarvením a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

4. Asi 10 mg se rozpustí v roztoku tetraboritanu sodného R (20 g/l), zředí se jím na 50 ml, přidá se 1 ml roztoku aminopyrazolonu R (10 g/l), 10 ml roztoku hexakyanoželezitanu draselného R (2 g/l) a 10 ml dichlormethanu R. Po protřepání a oddělení vrstev se spoďní vrstva zbarví červenohnědě.
5. Vyhovuje zkoušce (a) nabromidy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 2,00 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž₇ (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,2 až 5, 2; měří se roztok S.

Fenon. Absorbance (2.2.25) roztoku S měřená při 330 nm není větší než 0,42 (0,2 %). Diastereoizomery. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25,0 mg se rozpustí ve vodě R a zřeďí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok. 25,0 mg fenoteroliumbromidu CRL (obsahujícího 4, 0 % diastereoizomerů) se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití: 

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm až 10 µm),  
• mobilní fáze, kterou je roztok připravený následovně: ke směsi 1 objemového dílu roztoku dihydrogenfosforečnanu draselného R (9 gn) a 69 objemových dílů roztoku hydrogenfosforečnanu sodného R (24 gn), u níž bylo předem upraveno pH na hodnotu 8,5 pomocí kyseliny fosforečné R, se přidá 30 objemových dílů methanolu R Průtoková rychlost je 1 ml/min,  
• spektrofotometrického detektoru, 280 nm,  
• injektorové smyčky.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku. Nastaví se citlivost systému tak, aby výška píku diastereoizomerů eluovaných ihned po hlavním píku nebyla menší než 10 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže výška minima oddělujícího píle diastereoizomerů od hlavního píku není menší než 4 % stupnice zapisovače; retenční čas hlavního píku je méně než 20 min.

Nastříkrne se odděleně 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku. Změří se výška píku každého diastereoizomeru na obou chromatogramech spuštěním kolmice z vrcholu píku k čáre vedené od minima mezi oběma píky k záldadní linii. Na chromatogramu zkoušeného roztoku výška tohoto píku není větší než výška odpovídajícího píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (4,0 %).

Železo (2.4.9). Zbytek ze zkoušky Síranový popel se rozpustí ve 2,5 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a zřeďí se vodou R na 10 ml. Takto připravený roztok vyhovuje limitní zkoušce na železo (5 µg/g).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0, 5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. (RS)-1-(3,5-dihydroxyfenyl)-2-{(SR)-1-[2-(4-hydroxyfenyl)isopropylamino]}ethanol,    
2. 1-(3,5-dihydroxyfenyl)-2-{(RS)-1-[2-(4-hydroxyfenyl)isopropylamino]}ethanon(fenon).