Fluoxetini hydrochloridum
Fluoxetiniumchlorid
| C17H19ClF3NO | Mr 345,79 | CAS 59333-67-4 |
Je to (RS)-N-methyl-3-fenyl-3-(4-trifluormethylfenoxy)propylamoniumchlorid. Počítáno na bezvodou a acetonitrilu prostou látku, obsahuje 98,0 % až 101,5 % sloučeniny C17H19ClF3NO.
Vlastnosti
Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě a v ďichlormethanu, snadno rozpustný v methanolu.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,0 g se rozpustí ve směsi objemových dílů vody R a methanolu R (15 + 85) a zředí se touto směsí na 100 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6, 5; měří se roztok připravený rozpuštěním 0,2 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 20 ml.
Optická otáčivost (2.2.7). -0,05 ° až +0,05 °; měří se roztok S.
Příbuzné látky. Stanoví se kapalinovou chromatografií (2.2.29) způsobem popsaným ve zkoušce Stanovení obsahu, při 215 nm.
Zkoušený roztok (a). 55,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.
Zkoušený roztok (b). 2,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí mobilní fází na 10,0 ml. Porovnávací roztok. 22,0 mg fluoxetiniumchloridu CRL se rozpustí v 10,0 ml kyseliny sírové 0,5 mol/l RS. Roztok se zahřívá 3 h při teplotě asi 85 °C a pak se nechá zchladnout. Takto získaný roztok obsahuje fluoxetin nečistotu A a 4-trifluormethylfenol. K 0,4 ml tohoto roztoku se přidá 28,0 mg fluoxetiniumchloridu CRL a asi 1 mg fluoxetinu nečistoty B CRL a asi 1 mg fluoxet[nu nečistoty C CRL a zředí se mobilní fází na 25,0 ml.
Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek jsou relativní retenční časy vztažené k fluoxetiniumchloridu: fluoxetinu nečistoty A asi 0,24, fluoxetinu nečistoty B asi 0,27 a fluoxetinu nečistoty C asi 0,94.
Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku.
Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku je retenční čas píku fluoxetiniumchloridu 10 min až 18 min; retenční čas píku 4-fluormethylfenolu není větší než 35 min; poměr h/v není větší než 1,1 (h je vzdálenost mezi vrcholem píku fluoxetinu nečistoty C a základnou; v je vzdálenost mezi vrcholem píku fluoxetinu nečistoty C a nejnižším bodem křivky mezi píkem fluoxetinu nečistoty C a píkem fluoxetiniumchloridu). Jestliže je hodnota poměru větší než 1,1, sníží se objem methanolu a zvýší se objem roztoku triethylaminu v mobilní fázi.
Odděleně se nastřílrne 10 µl zkoušeného roztoku (a) a 10 µl zkoušeného roztoku (b). Chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času fluoxetiniumchloridu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha žádného píku odpovídajícího fluoxetinu nečistotě C není větší než 0, OO15Násobek plochy hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) (0,15 %).
Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plochy píků odpovídajících fluoxetinu nečistotě A a fluoxetinu nečistotě B nejsou větší než 0,0125násobek plochy hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) (0,25 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píků odpovídajících fluoxetinu nečistotě A a B, není větší než O, OOSnásobek plochy hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) (0,1 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 0, 025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům s plochou menší než 0,0025násobek plochy hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku (b).
Acetonitril. Nejvýše 0,1 %;stanoví se plynovou chromatografií (2.2.28).
Zkoušený roztok. 50 mg se rozpustí v dimethylformamidu R a zředí se jím na 5,0 ml. Porovnávací roztok. K 1,0 g acetonitrilu R se přidá dimethylformamid R promíchá se a zředí se dimethylformamidem R na 100,0 ml. 1, 0 ml tohoto roztoku se zředí dimethylformamidem R na 1000,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Teplota kolony se 2 min udržuje na 35 °C, potom se zvyšuje rychlostí 15 °C/min až na 220 °C, při níž se udržuje 10 min; teplota nástřikového prostoru a detektoru je 250 °C.
Nastříkne se odděleně 1 µl zkoušeného roztoku, 1 µl porovnávacího roztoku a 1 µl rozpouštědla. Na chromatogramu porovnávacího roztoku se zaznamená retenční čas acetonitrilu.
Na chromatogramu rozpouštědla se ověří, že zde není pík s retenčním časem odpovídajícím acetonitrilu.
Plocha píku acetonitrilu na chromatogramu zkoušeného roztoku není větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku.
Těžké kovy (2.4. 8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 µg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml základního roztoku olova (10 μg/ml Pb).
Voda, semimikrostanovení (2.5.12). Nejvýše 0, 5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.
Stanovení obsahu
Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).
Zkoušený roztok. 55,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Porovnávací roztok. 55,0 mg fluoxetiniumchloridu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.
Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:
Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.
Objemy methanolu a roztoku triethylaminu v mobilní fázi se upraví talc, aby retenční čas fluoxetiniumchoridu byl 10 min až 18 min.
Zkoušku lze hodnotit, jestliže faktor symetrie počítaný v 10 % výšky píku fluoxetiniumchloridu není větší než 2,0.
Odděleně se nastříkne 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku.
Obsah fluoxetiniumchloridu (C17H19ClF3NO) se vypočítá z ploch píků na chromatogramech zkoušeného roztoku a porovnávacího roztoku a za použití udaného obsahu C17H19ClF3NO ve fluoxetiniumchloridu CRL upraveného s přihlédnutím k obsahu vody a acetonitrilu ve zkoušené látce.
Uchovávání
V dobře uzavřeném obalu.
Separandum.
Nečistoty