Framycetini sulfas
1998
Framycetiniumsulfat
Synonymum. Neomycin B-sulfat
C23H46N6O13 . nH2SO4 | Mr 614,65 (báze) | CAS 28002-70-2 |
Je to O-2,6-diamino-2,6-dideoxy-α-D-glukopyranosyl-(1→4)-O-[0-2,6-diamino-2,6-dideoxy-β-L-idopyranosyl-(1-3)-β-D-ribofuranosyl-(1→5)]-2-deoxy-D-streptamoniumsulfat, produkovaný vybranými kmeny Streptomyces fradiae nebo Streptomyces decaris nebo se získává jiným způsobem. Počítáno na vysušenou látku, účinnost je nejméně 630 m.j v miligramu.
Vlastnosti
Bílý nebo žlutavě bílý hygroskopický prášek. Je snadno rozpusný ve vodě, velmi těžce rozpustný v lihu 96% a prakticky nerozpustný v acetonu a v etheru.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 7,0. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,1 g ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10 ml.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +52,5 ° až +55,5 °, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 1,00 g ve vodě R a zředěním stejným rozpouštědlem na 10,0 ml.
Obsah alkoholů. Nejvýše 2 %, počítáno jako methanol. 0,200 g (m g) se převede do malého destilačního přístroje. Rozpustí se v 5 ml vody R a přidá se 0,05 ml kyseliny sírové 0,05 mol/l RS. Destiluje se a do 10ml odměrného válečku se zachytí asi 2,5 ml destilátu. Přelije se do kuželové baňky a váleček se vypláchne dvakrát 1 ml vody R. Přidá se 25,0 ml dichromanu draselného 0, 0167 mol/l VS obsahujícího 40 % (V/V) kyseliny sírové R. Zahřívá se 30 min na vodní lázni, zchladí se, převede do kuželové baňky na 750 ml a zředí vodou R na 500 ml. Přidá se 10 ml roztoku jodidu draselného R (100 g/l). Po 5 min se titruje thiosíranem sodným 0,1 mol/l VS za přidání škrobu RS ke konci titrace. Titruje se z tmavě modrého zbarvení do bledě zeleného (spotřeba n, ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS). Současně se provede slepá zkouška s 5 ml vody R (spotřeba n2 ml thiosíranusodného 0,1 mol/l VS).
Obsah alkoholů v procentech vyjádřený jako CH30H se vypočítá ze vzorce:
0,0534 | (n2 - n1) | . |
m |
Neamin. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu HR.
Zkoušený roztok. 0,250 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 0,5 mg neaminu CRL se rozpustí ve 2,0 ml vody R.
Porovnávací roztok (b). Smíchá se 0,5 ml zkoušeného roztoku s 0,5 ml porovnávacího roztoku (a).
Na vrstvu se nanese odděleně v Smm proužcích po 5 µl každého roztoku. Proužky se vysuší a vyvíjí se směsí objemových dílů dichlormethanu R, amoniaku 26 % R a methanolu R (10 + 20 + 30) po dráze nejméně 8 cm. Vrstva se suší 10 min při 100 °C až 105 °C, postříká se zkoumadlem ninhydrinovým s chloridem cínatým R a 15 min se zahřívá při 110 °C. Potom se vrstva znovu postříká stejným zkoumadlem a zahřívá se 15 min při 110 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku není žádná skvrna intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1 %).
Zkoušku lze hodnotit, jestliže jsou na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.
Neomycin C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.
Zkoušený roztok. 40 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5,0 ml.
Porovnávací roztok (a). 40 mg framycetiniumsulfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5,0 ml.
Porovnávací roztok (b).30 mg framycetiniumsulfatu CPcL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí vodou R na 25, 0 ml.
Porovnávací roztok (c). 40 mg neomyciniumsulfatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 5,0 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně v Smm proužcích po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů methanolu R a roztoku chloridu sodného R (200 g/l) (20 + 80) po dráze nejméně 12 cm. Vrstva se suší 10 min při 100 °C až 105 °C, postříká se ninhydrinem PcS1 a zahřívá se 10 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku hlavní skvrna odpovídá polohou, barvou a velikostí hlavní skvrně získané na porovnávacím roztoku (a); skvrna neomycinu C s hodnotou RF o málo nižší, než je hodnota RF hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (3 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je patrná skvrna s hodnotou RF o málo nižší než je hodnota RF hlavní skvrny.
Sírany. 27,0 % až 31,0 % (S04), počítáno na vysušenou látku. 0,250 g se rozpustí ve 100 ml vody R a amoniakem 26% R se upraví pH roztoku na 11. Přidá se 10,0 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS a asi 0,5 mg ftaleinpurpuru R a titruje se edetanem disodným 0,1 mol/l VS. Když se začíná barva roztoku měnit, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci, dokud nezmizí fialově modré zbarvení.
1 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,606 mg síranů (SO4).Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 8,0 %; 1,00 g se suší 3 h nad oxidem fosforečným R při 60 °C a tlaku nepřesahujícím 0,7 kPa.
Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 1,0 %;stanoví se s 1,0 g zkoušené látky.
Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k zavádění do tělních dutin bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.
Pyrogenní látky (2.6.8). Pokud je látka určena k zavádění do tělních dutin bez dalšího vhodného postupu odstraňujícího pyrogeny, vyhovuje zkoušce na pyrogenní látky, při níž se vstřikuje na 1 kg hmotnosti králika 16 mg zkoušené látky rozpuštěné v 5 ml vody na injekci RStanovení účinnosti
Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2.7.2) za použití framycetiniumsulfatu CRL.
Uchovávání
Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem. Pokud je látka určena k podání do tělních dutin, uchovává se ve vzduchotěsných sterilních zabezpečených obalech.
Separandum.
Označování
V označení na obalu se uvede, zda je látka určena do tělních dutin.
Nečistoty