Ipratropii bromidum

corr

Ipratropiumbromid

Je to monohydrát 3α-(RS)-tropoyloxy-N-isopropyl-1αH,5αH-tropaniumbromid. Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 99,0 % až 100,5 % sloučeniny C20H30BrNO3.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je dobře rozpustný ve vodě, snaďno rozpustný v methanolu a těžce rozpustný v lihu 96%.

Taje při asi 230 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A a E.

Alternativní sestava zkoušek: B, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) zkoušené látky se shoduje se spektrem ipratropiumbromidu CPcL.
2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného silikagelu.

   Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí v 1 ml methanolu R

   Porovnávací roztok (a). 10 mg ipratropiumbromidu CRL se rozpustí ve 2 ml methanolu R. Porovnávací roztok (b). 5 mg methylatropiniumbromidu CPcL se rozpustí v 1 ml porovnávacího roztoku (a).

   Na vrstvu se odděleně nanese po 2 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových ďílů kyseliny mravenčí bezvodé R, vody R, lihu 96% R a dichlormethanu R (2,5 + 7,5 + 45 + 45) po dráze 10 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu a potom se postříká jodobismutitanem draselným RS. Pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

3. K 5 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidají 2 ml hydroxidu sodného zředěného FcS; nevznilrne sraženina.
4. K asi 1 mg se přidá 0,2 ml kyseliny dusičné R a odpaří se na vodní lázni do sucha. Zbytek se rozpustí ve 2 ml acetonu R, přidá se 0,1 ml roztoku hydroxidu draselného R (30 g/l) v methanolu Fc; vzniká fialové zbarvení.
5. Vyhovuje zkoušce (a) na bromidy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,50 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok ZŽ., (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 5,0 až 7,5; měří se roztok S.

Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 25 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100 ml.

Porovnávací roztok (a). 25 mg 8s-ipratropiumbromidu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 200 ml (roztok A). 1 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 100 ml.

Porovnávací roztok (b).1 objemový díl zkoušeného roztoku se smíchá s dvěma objemovými díly roztoku A.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,125 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem oktylsilanizovaným pro chromatografii R (5 µm),
• mobilní fáze, kterou je roztok obsahující 1,0 g methansulfonatu sodného R ve směsi 120 ml acetonitrilu R a 1000 ml kyseliny fosforečné 0,05 mol/l RS. Průtoková rychlost je 2 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 210 nm.

Nastříkne se odděleně 20 µl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 2násobku retenčního času hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha píku odpovídajícího 8s-ipratropiu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,5 %); plocha žádného píku, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího 8s-ipratropiu, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (0,25 %).

Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) rozlišení mezi pikem ipratropia a pikem 8s-ipratropia je nejméně 1,5, jestliže faktor symetrie hlavního píku na chromatogramu zkoušeného roztoku je menší než 2,2 a jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) poměr signálu hlavního píku k šumu je nejméně 5.

Apo-ipratropium. Nejvýše 0,5 %. 0,14 g se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,01 mol/l RS a zředí se jí na 100 ml. Změří se absorbance roztoku (2.2.25) při 246 nm (A246) a 263 nm (A263). Obsah apo-ipratropia v procentech se vypočítá podle vzorce:

	A246	0,863		· 10.
	A263

Voda, semimikrostanovení (2.5.12). 3,9 % až 4,4 %;stanoví se s 0,500 g zkoušené látky.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,350 g se rozpustí v 50 ml vody R, přidají se 3 ml kyseliny dusičné zředěné RS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml dusičnanu stříbrného 0,1 mol/l VS odpovídá 41,24 mg C₂₀H₃₀BrNO₃.

Uchovávání

Venenum.

Nečistoty

1. (8s)-ipratropium,
2. apo-ipratropium.