Isoconazoli nitras

Isokonazoliumnitrat

Je to (RS)-1-[2-(2,6-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]-1H-imidazoliumnitrat. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₈H₁₅Cl₄N₃O₄.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v methanolu, těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A a B.

Alternativní sestava zkoušek. A, C a D, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Teplota tání (2.2.14) 178 °C až 182 °C.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety isokonazoliumnitratu CPcL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy vhodného oktadecylsilanizovaného silikagelu.

   Zkoušený roztok. 30 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (a). 30 mg isokonazoliumnitratu CPcL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Porovnávací roztok (b).30 mg isokonazoliumnitratu CPcL a 30 mg ekonazoliumnitratu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 5 ml.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů octanu amonného RS, dioxanu R a methanolu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se suší 15 min v proudu teplého vzduchu a potom se vystaví působení par jodu do vzniku skvrn. Pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, j estliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j sou dvě zřetelně oddělené skvrny.

4. Vyhovuje zkoušce na dusičnany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,20 g se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 20,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok Ž., (2.2.2, Metoda II).

Optická otáčivost (2.2.7). -0,10° až +0,10°; měří se roztok S.

Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 0,100 g se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 2,5 mg isokonazoliumnitratu CRL a 2,5 mg ekonazoliumnitratu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 5,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 20,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,1 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem oktadecylsilanizovaným pro chromatografii R (3 µm),
• mobilní fáze, kterou je roztok obsahující 6,0 g octanu amonného R ve směsi 300 ml acetonitrilu R, 320 ml methanolu R a 380 ml vody R. Průtoková rychlost je 2 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 235 nm.

Kolona sa ustaluje 30 min promýváním mobilní fází při průtokové rychlosti 2 ml/min. Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (b). Nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače.

Nastříkne se 10 µl porovnávacího roztoku (a). Při zaznamenání chromatogramu za předepsaných podmínek j sou retenční časy: ekonazolu asi 10 min a isokonazolu asi 14 min. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi pikem ekonazolu a pikem isokonazolu není menší než 5,0. Je-li třeba, upraví se složení mobilní fáze.

Nastříkne se odděleně 10 µl zkoušeného roztoku a 10 µl porovnávacího roztoku (b) a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající 1, Snásobku retenčního času hlavního píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha žádného píku, kromě hlavního píku, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,25 %); součet ploch všech píků, kromě hlavního píku, není větší než 2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se k píkům rozpouštědla, dusičnanového iontu a k píkům s plochou menší než 0,2násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší 2 h v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,350 g se rozpustí v 75 ml směsi objemových dílů kyseliny octové ledové R a 2-butanonu R (1 + 7) a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 47,91 mg C₁₈H₁₅Cl₄N₃O₄.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. (RS)-1-(2,4-ďichlorfenyl)-2-(1H-imidazol-1-yl)ethanol,  
2. (RS)-2-(2,6-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethylamin,   
3. (RS)-1-[2-(2,4-dichlorbenzyloxy)-2-(2,4-dichlorfenyl)ethyl]-1H-imidazol.