Český lékopis 1997

Isoxsuprini hydrochloridum

Isoxsutiriniumchlorid

C18H24CINO3 Mr 337,85 CAS579-56-6

Je to (1RS,2SR)[1-hydroxy-1-(4-hydroxyfenyl)]isopropyl-(1SR)-1-fenoxyisopropylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C18H24ClNO3.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je mírně rozpustný ve vodě a v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru a dichlormethanu.

Taje asi při 205 °C, za rozkladu.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 50,0 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové 0,1 mol/l RS a zředí se jí na 50,0 ml. 10 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou 0,1 mol/l RS na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm. Roztok vykazuje dvě maxima, při 269 nm a 275 nm. Specifické absorbance v maximu při 269 nm je 71 až 74 a v maximu při 275 je 70 až 73. Zkoušku lze hodnotit, jestliže při zkoušce rozlišení (2.2.25) poměr absorbancí je nejméně 1,7.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24) tablety připravené z bromidu draselného R a zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety isoxsupriniumchloridu CRL připravené stejným způsobem. Pokud spektra vykazují rozdíly, rozpustí se 50 mg zkoušené látky a porovnávací látky odděleně ve 2 ml methanolu Pc, přidá se 15 ml dichlormethanu Pc, odpaří se do sucha a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
  3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GR.

    Zkoušený roztok. 20 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Porovnávací roztok. 20 mg isoxsupriniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl obou roztoků. Vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, methanolu R a dichlormethanu R (0,25 + 15 + 85) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a postříká se roztokem manganistanu draselného R (10 g/l). Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku.

  4. K 1 ml roztoku S (viz Zkoušky na čistotu) se přidá 0,05 ml síranu mědnatého RS a 0,5 ml hydroxidu sodného koncentrovaného RS; roztok zmodrá. Přidá se 1 ml etheru R, protřepe se a vrstvy se nechají oddělit; horní vrstva zůstává bezbarvá.
  5. 2 ml roztoku S vyhovují zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,50 g se rozpustí, je-li třeba mírným zahřátím, ve vodě prosté oxidu uhličitého Fc, ochladí se a zředí se jí na 50,0 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).

Hodnota pH (2.2.3). 4,5 až 6,0; měří se roztok S.

Optická otáčivost (2.2.7). Úhel optické otáčivosti roztoku S je -0,05 ° až +0,05 °.

Fenony. 10,0 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 100,0 ml. Absorbance (2.2.25) měřená v maximu při 310 nm je nejvýše 0,10 (1,0 %, počítáno jako nečistota B).

Příbuzné látky. Stanoví se plynovou chromatografii (2.2.28) za použití hexakosanu R jako vnitřního standardu. Roztoky se připraví bezprostředně před použitím.

Roztok vnitřního standardu (a). 0,1 g hexakosanu R se rozpustí v trimethylpentanu R a zředí se jím na 20 ml.

Roztok vnitřního standardu (b). 1 ml vnitřního standardu (a) se zředí trimethylpentanem R na 50 ml.

Zkoušený roztok. K 10,0 mg se přidá 0,5 ml N-trimethylsilylimidazolu R. Zahřívá se 10 min při 65 °C. Nechá se vychladnout, potom se přidají 2,0 ml roztoku vnitřního standardu (b) a 2,0 ml vody R a protřepe se. Použij e se horní vrstva.

Porovnávací roztok (a). K 10,0 mg se přidá 0,5 ml N-trimethylsilylimidazolu R. Zahřívá se 10 min při 65 °C, nechá se vychladnout, potom se přidají 2,0 ml roztoku vnitřního standardu (a) a 2,0 ml vody R. Protřepe se a 1,0 ml horní vrstvy se zředí trimethylpentanem R na 50,0 ml.

Porovnávací roztok (b). K 10,0 mg zkoušené látky se přidá 0,5 ml N-trimethylsilylimidazolu R a zahřívá se 10 min při 65 °C. Nechá se vychladnout, potom se přidají 2,0 ml trimethylpentanu R a 2,0 ml vody R a protřepe se. Použij e se horní vrstva.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

Teplota kolony se udržuje 25 min na 195 °C, potom se zvyšuje rychlostí 5 °C/min na 215 °C, při níž se udržuje 10 min; teplota nástřikového prostoru a detektoru je 225 °C.

Nastříkne se 1 µl porovnávacího roztoku (a). Látky se eluují v následujícím pořadí: isoxsuprin a hexakosan. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výšky dvou hlavních píků nebyly menší než 50 celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na získaném chromatogramu je rozlišení mezi pikem odpovídajícím isoxsuprinu a pikem odpovídajícím hexakosanu nejméně 5,0.

Nastříkne se 1 µl porovnávacího roztoku (b). Na chromatogramu se ověří, že neobsahuje žádný pík se stejným retenčním časem jako vnitřní standard.

Nastříkne se 1 µl zkoušeného roztoku a 1 µl porovnávacího roztoku (a). Na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) se vypočte poměr (R) plochy píku trimethylsilylderivátu isoxsuprinu k ploše píku vnitřního standardu. Z chromatogramu zkoušeného roztoku se vypočte poměr součtu ploch všech píků, kromě hlavního píku, píku vnitřního standardu a píku rozpouštědla, k ploše píku vnitřního standardu: tento poměr není větší než R (2,0 %).

Těžké kovy (2.4.8). 1,0 g vyhovuje limitní zkoušce C na těžké kovy (20 I~g/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použijí 2 ml záklaďního roztoku olova (10 µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,250 g se rozpustí v 80 ml lihu 96% P, přidá se 1,0 ml kyseliny chlorovodíkové 0,1 mol/l VS a titruj e se hydroxidem sodným 0,1 mol/l VS za potenciometriclcé indikace bodu ekvivalence (2.2.20). Odečte se spotřeba mezi dvěma inflexními body.

1 ml hydroxidu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 33,78 mg C18H24ClNO3.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

  1. (1RS,2SR)-[1-hydroxy-1-(4-hydroxyfenyl)]isopropyl-(1R1-fenoxyisopropylamoniumchlorid. 
  2. 1-(4-hydroxyfenyl)-2-(2-fenoxyethylamino-1-methyl)propan-1-on.