Kanamycini monosulfas

Kanamyciniummonosulfat

Synonyma. Kanamycini sulfas, Kanamycinium sulfuricum

Je to monohydrát 6-O-(3-amino-3-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-4-O-(6-amino-6-deoxy-α-D-glukopyranosyl)-2-deoxy-D-streptamonium-sulfatu, antibiotikum produkované při růstu určitých kmenů Streptomyces kanamyceticus. Účinnost je nejméně 750 m.j. v miligramu, počítáno na vysušenou látku.

Výroba

Připravuje se výrobními postupy, které vylučují nebo omezují přítomnost látek snižujících krevní tlak. Výrobní postup se validuje, aby se prokázalo, že bude-li látka zkoušena, vyhoví následující zkoušce:

Neškodnost (2. 6.9). Každé myši se vstříkne 0,5 ml roztoku obsahujícího v mililitru 2 mg zkoušené látky.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý krystalický prášek. Je rozpustný v asi 8 dílech vody, prakticky nerozpustný v acetonu, v etheru a v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

1. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silné 0,75 mm připravené následovně: 0,3 g karbomeru R se smíchá s 240 ml vody R a nechá se 1 h stát za mírného protřepávání. Postupným přidáváním hydroxidu sodného zředěného PcS za stálého třepání se upraví pH na 7 a přidá se 30 g silikagelu H R.

   Deska s vrstvou se 1 h zahřívá při 110 °C, nechá se zchladnout a ihned se použije.

   Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

   Porovnávací roztok (a). 10 mg kanamyciniummonorulfatu CPcL se rozpustí ve vodě R a zředí se j í na 10 ml.

   Porovnávací roztok (b).10 mg kanamyciniummonorulfatu CRL, 10 mg neomyciniumrulfatu CPcL a 10 mg streptomyciniumsulfatu CPcL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.

   Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl z každého roztoku a vyvíjí se roztokem dihydrogenfosforečnanu draselného R (70 g/l) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu, postříká se směsí stejných objemů roztoku 1,3-dihydroxynaftalenu R (2 g/l) v lihu 96% R a roztoku kyseliny sírové R (460 g/l) a zahřívá se 5 min až 10 min při 150 °C. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá svou polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) jsou tři zřetelně od sebe oddělené skvrny.

2. 0,5 g se rozpustí v 10 ml vody R a přidá se 10 ml trinitrofenolu RS. Je-li třeba, vyvolá se krystalizace třením skleněnou tyčinkou o stěnu zkumavky a nechá se stát. Krystaly se shromáždí, promyjí 20 ml vody R, odfiltrují se a suší při 100 °C. Krystaly tají (2.2.14) při asi 235 °C, za rozkladu.
3. Asi 50 mg se rozpustí ve 2 ml vody R. Přidá se 1 ml roztoku ninhydrinu R (10 g/l) a zahřívá se několik minut na vodní lázni; vzniká fialové zbarvení.
4. Vyhovuje zkoušce na sírany (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,20 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R a zředí se jí na 20,0 ml.

Hodnota pH (2.2.3). 6,5 až 8,5; měří se roztok S.

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +112 ° až +123 °, počítáno na vysušenou látku. Měří se roztok S.

Kanamycin B. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy, jejíž příprava je popsána ve Zkoušce totožnosti A. Deska s vrstvou se 1 h zahřívá při 110 °C, nechá se vychladnout a ihned se použije.

Zkoušený roztok. 0,1 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml.

Porovnávací roztok. 4 mg kanamyciniummonosulfatu B CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 20 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 4 µl z každého roztoku a vyvíjí se roztokem dihydrofosforečnanu draselného R (70 g/l) po dráze 12 cm. Vrstva se usuší v proudu teplého vzduchu a postříká s e zkoumadlem ninhydrinovým s chloridem cínatým R Vrstva se 15 min zahřívá při 110 °C. Skvrna odpovídající kanamycinu B na chromatogramu zkoušeného roztoku není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 1,5 %; 1,00 g se 3 h suší při 60 °C a tlaku nepřevyšujícím 670 Pa.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,5 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Sírany. 15,0 % až 17,0 % síranů (SO4), počítáno na vysušenou látku. 0250 g se rozpustí ve 100 ml vody R a pH roztoku se upraví amoniakem 26% RS na 11. Přidá se 10,0 ml roztoku chloridu barnatého 0,1 mol/l VS a asi 0,5 mg červeni ftaleinové R. Titruje se edetanem disodným 0,1 mol/l VS. Když se barva roztoku začíná měnit, přidá se 50 ml lihu 96% R a pokračuje se v titraci, dokud fialovo-modré zbarvení nezmizí.

1 ml chloridu barnatého 0,1 mol/l VS odpovídá 9,606 mg síranů (SO₄).

Sterilita (2.6.1). Pokud je látka určena k výrobě parenterálních přípravků bez dalšího vhodného sterilizačního postupu, vyhovuje zkoušce na sterilitu.

Stanovení účinnosti.

Provede se mikrobiologické stanovení účinnosti antibiotik (2. 7.2).

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech. Je-li látka sterilní, uchovává se ve sterilních zabezpečených obalech.

Separandum.

Označování

V označení na obalu se uvede, zda je látka:

• sterilní,
• prostá pyrogenních látek.