Levothyroxinum natricum

Sodná sůl levothyroxinu

Je to hydratovaná Sodná sůl kyseliny (S)-2-amino-3-[4-(4-hydroxy-3,5-dijodfenoxy)-3,5-dijodfenyl]propionové. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 97,0 % až 102,0 % sloučeniny C₁₅H₁₀I₄NNaO₄. Obsahuje proměnlivé množství krystalické vody.

Vlastnosti

Téměř bílý nebo slabě hnědožlutý prášek nebo jemný krystalický prášek. Je velmi těžce rozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek. A, B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli levothyroxinu CRL.
3. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu G R.

   Zkoušený roztok. 5 mg se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (5 + 70) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

   Porovnávací roztok (a). 5 mg sodné soli levothyroxinu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (5 + 70) a zředí se stejnou směsí na 5 ml.

   Porovnávací roztok (b).5 mg sodné soli liothyroninu CRL se rozpustí ve směsi objemových dílů amoniaku 26% R a methanolu R (5 + 70) a zředí se stejnou směsí na 5 ml. 1 ml tohoto roztoku se smíchá s 1 ml zkoušeného roztoku.

   Na vrstvu se odděleně nanese po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26 % R, 2 propanolu R a ethylacetatu R (20 + 35 + 55) po dráze 15 cm. Vrstva se vysuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS, zahřívá se při 100 °C až 105 °C do objevení skvrn a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku se shoduje polohou, barvou a velikostí s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Zkoušku lze hodnotit, j estliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) j so u dvě zřetelně oddělené skvrny.

4. K asi 50 mg se v porcelánové misce přidá několik kapek kyseliny sírové R a zahřeje se; vyvíjejí se fialové páry.
5. K 20 mg se přidají 2 ml kyseliny sírové zředěné RS, zahřívá se na vodní lázni, potom opatrně nad plamenem a postupně se zvyšuje teplota až na asi 600 °C. Pokračuje se v žíhání až do vymizení většiny černých částic. Zbytek se rozpustí ve 2 ml vody R; tento roztok vyhovuje zkoušce (a) na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,500 g se rozpustí mírným varem ve 23 ml směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a lihu 96% R (1 + 4). Ochladí se a zředí se stejnou směsí na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Čerstvě připravený roztok S není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok HŽ3 (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +16° až +20°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

Liothyronin a jiné příbuzné látky. Hodnotí se chromatogramy získané při Stanovení obsahu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha píku odpovídajícího liothyroninu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího liothyroninu, není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) (1,0 %). Nepřihliží se k píkům, jejichž plocha j e menší než pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (d).

Ztráta sušením (2.2.32).. 6,0 % až 12 %; 0,100 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Roztoky se chrání před světlem.

Zkoušený roztok (a). 20,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném v methanolu RS a zředí se jím na 100,0 ml.

Zkoušený roztok (b). 2,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 200,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 20,0 mg levothyroxinu CRL se rozpustí v hydroxidu rodném v methanolu RS a zředí se jím na 100,0 ml. 2,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 200,0 ml.

Porovnávací roztok (b).5 mg sodné soli liothyroninu CRL se rozpustí v hydroxidu rodném v methanolu RS a zředí se jím na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (c). Smíchají se stejné objemové ďíly porovnávacího roztoku (a) a porovnávacího roztoku (b).

Porovnávací roztok (d). 1 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem nitrilovaným pro chromatografii R (5 µm až 10 µm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny fosforečné R, acetonitrilu R a vody R (1 + 300 + 700), s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 225 nm,  
• injektorové smyčky.

Nastříkne se odděleně po 50 µl každého roztoku. Zaznamenávají se chromatogramy po dobu odpovídající 3, Snásobku retenčního času hlavního píku. Zkoušku lze hoďnotit, jestliže rozlišení mezi píky odpovídajícími levothyroxinu a liothyroninu na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) je nejméně 4 a poměr signálu hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) k šumu je nejméně 5. Vypočítá se obsah C₁₅H₁₀I4NNaO₄ v procentech podle vzorce:

v němž značí:

S_U - plochu píku levothyroxinu na chromatogramu zkoušeného roztoku (b),
S_r - plochu píku levothyroxinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (a),
C_r - deklarovaný obsah C₁₅H₁₀I₄NNaO₄ levothyroxinu CRL v procentech.

Uchovávání.

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.
Separandum.