Liothyroninum natricum

Sodná sůl liothyroninu

Je to sodná sůl kyseliny (S)-2-amino-3-[4-hydroxy-3-jodfenoxy)-3,5-dijodfenyl]propionové. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 95,0 % až 101,0 % sloučeniny C₁₅H11I3NNaO₄.

Vlastnosti

Bílý nebo slabě zbarvený prášek. Je prakticky nerozpustná ve vodě, těžce rozpustná v lihu 96%, prakticky nerozpustná v etheru. Rozpouští se v roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, C a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, B, D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň Zkouškou totožnosti.
2. 10,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 319 nm a specifická absorbance v tomto maximu je 63 až 69, počítáno na vysušenou látku.
3. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem sodné soli liothyroninu CRL.
4. K asi 50 mg se v porcelánové misce přidá několik kapele kyseliny sírové R a zahřeje se; vyvíjejí se fialové páry.
5. Zbytek získaný ve zkoušce Síranový popel se rozpustí ve 2 ml vody R. Tento roztok vyhovuje zkoušce na sodík (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 0,250 g se rozpustí ve směsi objemových dílů kyseliny chlorovodíkové 1 mol/l RS a lihu 96% R (1 + 4) a zředí se stejnou směsí rozpouštědel na 25,0 ml.

Vzhled roztoku. Čerstvě připravený roztok S není intenzívněji zbarven než porovnávací barevný roztok intenzity 5 nejpodobněj šího zbarvení (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +18,0° až +22,0°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok S.

Levothyroxin a jiné příbuzné látky. Hodnotí se chromatogramy získané při Stanovení obsahu. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) plocha píku odpovídajícího levothyroxinu není větší než plocha hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (5,0 %) a součet ploch všech píků, kromě hlavního píku a píku odpovídajícího levothyroxinu, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (2,5 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než pík na chromatogramu porovnávacího roztoku (e).

Chloridy. Nejvýše 2,0 %, vyjádřeno jako NaCl a počítáno na vysušenou látku. 0,500 g se rozpustí v roztoku hydroxidu sodného R (2,0 g/l) a zředí se jím na 100 ml. Přidá se 15 ml kyseliny dusičné zředěné RS a titruje se dusičnanem stříbrným 0,05 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

1 ml dusičnanu stříbrného 0,05 mol/l VS odpovídá 2,93 mg NaCl.

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 4,0 %; 0,500 g se suší 2 h v sušárně při 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). 9,0 % až 12,2 %, počítáno na vysušenou látku; stanoví se s 0,200 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok (a). 20,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném v methanolu RS a zředí se jím na 100,0 ml.

Zkoušený roztok (b). 5,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 200 ml.

Porovnávací roztok (a). 20,0 mg sodné soli liothyroninu CRL se rozpustí v hydroxidu rodném v methanolu RS a zředí se jím na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (b).5,0 ml porovnávacího roztoku (a) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 200 ml.

Porovnávací roztok (c). 5 mg sodné soli levothyroxinu CRL se rozpustí v hydroxidu sodném v methanolu RS a zředí se jím na 50,0 ml. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí stejným rozpouštědlem na 100,0 ml.

Porovnávací roztok (d). Smíchají se stejné objemové díly porovnávacího roztoku (b) a porovnávacího roztoku (c).

Porovnávací roztok (e). 1,0 ml porovnávacího roztoku (b) se zředí hydroxidem sodným v methanolu RS na 25,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4 mm naplněné silikagelem nitrilovaným pro chromatografii R (5 µm až 10 µm),
• mobilní fáze, kterou je směs objemových dílů kyseliny fosforečné R, acetonitrilu R a vody R (5 + 300 + 700), s průtokovou rychlostí 1 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 225 µm,  
• injektorové smyčky.

Nastříkne se odděleně po 50 µl každého roztoku. Zaznamenává se chromatogram zkoušeného roztoku (a) po dobu odpovídající pětinásobku retenčního času hlavního píku. Zkoušku lze hodnotit, jestliže rozlišení mezi píkem odpovídajícím liothyroninu apíkem odpovídajícím levothyroxinu na chromatogramu porovnávacího roztoku (d) je nejméně 4 a poměr signálu hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (e) k šumu je nejméně 5. Obsah C15H11I3NNaO4 se vypočítá z plochy píků na chromatogramech zkoušeného roztoku (b), porovnávacího roztoku (b) a deklarovaného obsahu C15H11I3NNaO4 v sodné soli liothyroninu CRL.

Uchovávání.

Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.
Separandum.