Lysini hydrochloridum¹⁾

R99

Lysiniumchlorid

Synonymum. L-Lysinium chloratum

Je to (S)-5-karboxy-5-aminopentylamoniumchlorid. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 98,5 až 101,0 % sloučeniny C₆H₁₅ClN₂O₂.

Výroba

Je-li vyráběn fermentací, vyhovuje požadavkům článku Producta fermentationis.

Vlastnosti

Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%, prakticky nerozpustný v etheru.

Zkoušky totožnosti

Základní sestava zkoušek: A, B a E.

Alternativní sestava zkoušek: A, C D a E, viz Obecné zásady (1.2.).

1. Zkouška Specifická optická otáčivost, viz Zkoušky na čistotu, je zároveň zkouškou totožnosti.
2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). Tablety zkoušené látky se shoduje se spektrem tablety lysiniumchloridu CRL. Pokud se získaná spektra liší, rozpustí se odděleně zkoušená látka a referenční látka v co nejmenším množství vody R, odpaří se do sucha při 60 °C a se zbytky se zaznamenají nová spektra.
3. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Látky reagující s ninhydrinem, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) odpovídá polohou, zbarvením a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
4. K asi 0,1 ml roztoku S, viz Zkoušky na čistotu, se přidají 2 ml vody R a 1 ml roztoku kyseliny fosfomolybdenové R (50 g/l); vznikne žlutobílá sraženina.
5. K 0,1 ml roztoku S se přidají 2 ml vody R; roztok vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

Zkoušky na čistotu

Roztok S. 5,0 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 50 ml.

Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a není zbarven intenzívněji než porovnávací barevný roztok H₇ nebo ZŽ₇ (2.2.2, Metoda II).

Specifická optická otáčivost (2.2.7). +21,0° až +22,5°, počítáno na vysušenou látku; měří se roztok připravený rozpuštěním 2,00 g v kyselině chlorovodíkové RS a zředěním stejným rozpouštědlem na 25,0 ml.

Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml. Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml. Porovnávací roztok (a). 10 mg lysiniumchloridu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml. Porovnávací roztok (b). 5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.

Porovnávací roztok (c). 10 mg lysiniumchloridu CRL a 10 mg argininu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 25 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů amoniaku 26% R a 2-propanolu R (30 + 70) po dráze 15 cm. Vrstva se suší při 100 °C až do 105 °C do úplného odstranění amoniaku, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C. Žádná skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (a), kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené skvrny.

Sírany (2.4.13). 5 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na 15 ml. Tento roztok vyhovuje limitní zkoušce na strany (300 µg/g).

Amonium (2.4.1). 50 mg vyhovuje limitní zkoušce B na amonium (200 μg/g). Porovnávací roztok se připraví za použití 0,1 ml základního roztoku amonia 100 μg NH₄/ml.

Železo (2.4.9). 0,33 g se rozpustí v dělicí nálevce v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS a vytřepává se třikrát po 3 min vždy s 10 ml isobutylmethylketonu RI. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a třepe se 3 min. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (30 µg/g).

Těžké kovy (2.4.8). 12 ml roztoku S vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 µg/g). Porovnávací roztok se připraví za použiti základního roztoku olova (1µg Pb/ml).

Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,5 %; 1,000 g se suší v sušárně při 100 °C až 105 °C.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0,1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

0,150 g se rozpustí v 5 ml kyselinry mravenčí bezvodé R, přidá se 50 ml kyseliny octové bezvodé R a titruje se kyselinou chloristou 0,1 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20). 1 ml kyseliny chloristé 0,1 mol/l VS odpovídá 18,27 mg C₆H₁₅ClN₂O₂.

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.

¹⁾ Pharmeuropa 10,4, 559 (1998). Závazné od 1. 1. 1999.