Magnesii hydrogenoaspartas dihydricus
2001
Dihydrát magnesiumhydrogenaspartatu
Synonymum. Magnesii aspartas dihydricus
C8H12MgN2O8 . 2H2O | Mr 324,53 | |
M bezvodého 288,50 |
Je to magnesium-bis[hydrogen-(S)-2-aminobutandioat]1). Počítáno na bezvodou látku, obsahuje 98,0 % až 102,0 % sloučeniny C8H12MgN2O8.
Výroba
Je-li vyráběn postupem zahrnujícím fermentační kroky, vyhovuje požadavkům článku Producta fermentationis.
Vlastnosti
Bílý krystalický prášek nebo bezbarvé krystaly. Je snadno rozpustný ve vodě.
Zkoušky totožnosti
Zkoušky na čistotu
Roztok S. 2,5 g se rozpustí ve vodě prosté oxidu uhličitého R připravené z vody destilované R a zředí se stejným rozpouštědlem na 100 ml.
Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1) a bezbarvý (2.2.2, Metoda II).
Hodnota pH (2.2.3). 6,0 až 8,0, měří se roztok S.
Specifická optická otáčivost (2.2.7). +20,5° až +23,0°, počítáno na bezvodou látku. Měří se roztok připravený rozpuštěním 0,50 g v roztoku kyseliny chlorovodíkové R (515 g/l) a zředěním stejnou kyselinou na 25,0 ml.
Látky reagující s ninhydrinem. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.
Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 10 ml.
Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí vodou R na 50 ml.
Porovnávací roztok (a). 10 mg dihydrátu magnesiumhydrogenaspartatu CRL se rozpustí ve vodě R a zředí se jí na 50 ml.
Porovnávací roztok (b).5 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí vodou R na 20 ml.
Porovnávací roztok (c). 10 mg dihydrátu magnesiumhydrogenaspartatu CRL a 10 mg kyseliny glutamové CRL se rozpustí ve 2 ml vody R a zředí se jí na 25 ml.
Na vrstvu se nanese odděleně po 5 µl každého roztoku, usuší se na vzduchu a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny octové ledové R, vody R a 1-butanolu R (20 + 20 + 60} po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu, postříká se ninhydrinem RS a zahřívá se 15 min při 100 °C až 105 °C. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna, kromě hlavní skvrny, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) jsou dvě zřetelně oddělené hlavní skvrny.
Chloridy (2.4.4). 10 ml roztoku S se zředí vodou R na 15 ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na chloridy (200 μg/g).
Sírany (2.4.13). 12 ml roztoku S se zředí vodou destilovanou R na IS ml. Roztok vyhovuje limitní zkoušce na sírany (500 μg/g). Zkouška se hodnotí po 30 min.
Amonium (2.4.1). 50 mg vyhovuje limitní zkoušce B na amonium (200 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije 0,1 ml základního roztoku amonia (100 μg NH4/ml).
Železo (2.4.9). 0,20 g se v dělicí nálevce rozpustí v 10 ml kyseliny chlorovodíkové zředěné RS, třikrát se 3 min třepe vždy s 10 ml isobutylmethylketonu R1. Ke spojeným organickým vrstvám se přidá 10 ml vody R a 3 min se třepe. Vodná vrstva vyhovuje limitní zkoušce na železo (50 μg/g).
Těžké kovy(2.4.8). 2,0 g se mírným zahřátím rozpustí ve 20 ml vody R. 12 ml tohoto roztoku vyhovuje limitní zkoušce A na těžké kovy (10 μg/g). K přípravě porovnávacího roztoku se použije základní roztok olova (1 μg Pb/ml).
Voda, semimikrostanoveni (2.5.12). 10,0 % až 14,0 %. 0,100 g chráněn před vlhkostí se rozpustí v 10 ml formamidu R1 při 50 °C, přidá se 10 ml methanolu bezvodého R a ochladí. Provede se slepá zkouška.
Stanovení obsahu
0,260 g se rozpustí v 10 ml vody R a provede se chelatometrická titrace hořčíku (2.5.11).
1 ml edetanu disodného 0,1 mol/l VS odpovídá 28,85 mg C8H12MgN2O8.
Uchovávání
V dobře uzavřených obalech.
Nečistoty
1) magnesium-bis[hydrogen-(S)-2-aminobutandioát]