Český lékopis 1997

Methylthioninii chloridum1)

2000

 

Methylthioniniumchlorid 

Synonyma. Methylthioninium chloratum, methylenová modř

C16H18ClN3S .nH2O Mr bezvodého 319,85 CAS 61-73-4 (bezvodého)

Je to n-hydrát 3,7-bis(dimethylamino)fenothiazin-5-iumchloridu. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 95,0 % až 101,0 % sloučeniny C16H18ClN3S.

Vlastnosti

Tmavě modrý krystalický prášek mědnatého lesku nebo zelené krystaly bronzového lesku. Je dobře rozpustný ve vodě, těžce rozpustný v lihu 96%.

Zkoušky totožnosti

  1. 10 mg se rozpustí v kyselině chlorovodíkové zředěné RS a zředí se jí na 100 ml. 5 ml tohoto roztoku se zředí kyselinou chlorovodíkovou zředěnou RS na 100 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 240 nm až 800 nm. Roztok vykazuje čtyři absorpční maxima při 255 nm až 260 nm, 285 nm až 290 nm, 675 nm až 685 nm a 740 nm až 750 nm.
  2. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu pro TLC R.

    Zkoušený roztok. 10 mg se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10 ml.

    Porovnávací roztok. 10 mg methylthioniniumchloridu CRL se rozpustí v methanolu R a zředí se jím na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí methanolem R na 10 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 2 lrl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů kyseliny mravenčí bezvodé R a 1 propanolu R (20 + 80) po dráze 8 cm. Vrstva se usuší na vzduchu chráněna před světlem a pozoruje se v denním světle. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku odpovídá polohou a velikostí hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku. Na obou chromatogramech nad hlavní skvrnou se mohou objevit vedlejší skvrny.

  3. Asi 1 mg se rozpustí v 10 ml vody R, přidá se 1 ml kyseliny octové ledové R, 0,1 g zinku práškového R a zahřeje se k varu. Roztok se odbarví. Potom se zfiltruje a filtrát se protřepe. Roztok se na vzduchu zbarví modře.
  4. 50 mg se žíhá s 0,5 g uhličitanu sodného bezvodého R, ochladí se, zbytek se rozpustí v 10 ml kyseliny dusičné zředěné RS a zfiltruje. Filtrát bez dalšího přidání kyseliny dusičné zředěné RS vyhovuje zkoušce (a) na chloridy (2.3.1).

    Zkoušky na čistotu

    Látky nerozpustné v methanolu. K 1,0 g se přidá 20 ml methanolu R a 5 min se vaří pod zpětným chladičem. Potom se zfiltruje přes předem zvážený filtr ze sunutého skla (40) a filtr se promývá methanolem R, až je filtrát bezbarvý. Potom se filtr vysuší při 100 °C a zváží. Zbytek váží nejvýše 10,0 mg (1,0 %).

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

    Zkoušený roztok. 15,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 15,0 mg methylthioninu nečistoty A CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 100,0 ml. K 1,0 ml tohoto roztoku se přidá 1,0 ml zkoušeného roztoku a zředí se mobilní fází na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml.

    Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

    Nastříkne se po 20 μl každého roztoku. Citlivost systému se nastaví tak, aby výška píku zkoušené látky (retenční čas asi 11 min) na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) byla nejméně 80 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) rozlišení mezi pikem nečistoty A a pikem methylthioniniumchloridu je nejméně 1,5. Je-li třeba, upraví se koncentrace acetonitrilu v mobilní fázi.

    Chromatogram zkoušeného roztoku se zaznamenává po dobu odpovídající dvojnásobku retenčního času hlavmho píku. Na chromatogramu zkoušeného roztoku plocha píku nečistoty A není větší než Snásobek plochy hlavmho píku na chromatograxnu porovnávacího roztoku (b) (5,0 %); plocha žádného píku, kromě hlavmho píku a pí7cu nečistoty A, není větší než polovina plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %); součet ploch všech takových píků není větší než plocha hlavního píku na chromatognunu porovnávacího roztoku (b) (1,0 %). Nepřihlíží se k píkům, jejichž plocha je menší než0,1 násobek plochy hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

    Kovy. Provede se atomová emisní spektrometrie (2.2.22) v argonovém plazmatu za použití konvenčního optického systému nebo hmotnostního spektrometru jako detektoru. V případě použití hmotnostního spektrometru se použije indium jako vnitřní standard.

    Zkoušený roztok. 100 mg v 10ml odměrné baňce se rozpustí mícháním v 9 ml vody R, přidá se 100,0 µl roztoku india (10 μg/ml) připraveného ze základního roztoku pro atomovou spektrometru (1,000 g/l) v kyselině dusičné R pětkrát zředěné vodou R. Zředí se vodou R na 10,0 ml.

    Porovnávací roztoky. Do 100ml odměrné baňky se převede 10,0 ml porovnávacího roztoku obsahujícího 1,00 μg/ml každého stanovovaného kovu připraveného ředěním vodou R každého základního roztoku pro atomovou spektrometru (1,000 gR) pro odpovídající prvek. Přidá se 1,00 ml roztoku india (10 pg/ml) připraveného ze základního roztoku pro atomovou spektrometru (1,000 gR) v kyselině dusičné R pětkrát zředěné vodou R. Zředi se vodou R na 100,0 ml.

    Kontrolní roztok. Roztok india (10 μg/ml) se zředí stokrát vodou R a použije se pro zkoušený roztok a pro porovnávací roztoky.

    Optická detekce Hmotnostní detekce
    Prvek Signál
    (nm)
    Pozadí 1
    (nm)
    Pozadí 2
    (nm)
    Izotop
    hliník 396,15 396,05 396,25 27
    kadmium 214,44 214,37 214,51 114
    chrom 283,56 283,49 283,64 *
    měd' 327,40 327,31 327,48 65
    cín* * 190,00 189,90 190,10 118
    železo 238,20 238,27 238,14 *
    mangan 260,57 260,50 260,64 55
    rtuť* * * 253,70 253,60 253,80 200
    molybden 202,03 202,02 202,04 95
    nikl 231,60 231,54 231,66 60
    olovo* * 217,00 216,90 217,10 208
    zinek 213,86 213,80 213,91 66
    indium       115
    * Prvek obtížně stanovitelný hmotnostním spektrometrem jako detektorem.
    ** Nejcitlivější linie při použití optické detekce.
    *** Rtuť je často nemožné stanovit konvenční optickou spektrometruruí; může být stanovena použitím zařízení pro stanovení hydridů.
    Prvek Maximální obsah v µg/g
    hliník 100
    kadmium 1
    chrom 10
    měd' 100
    cín 10
    železo 100
    mangan 10
    rtuť 1
    molybden 10
    nikl 10
    olovo 10
    zinek 100

    Ztráta sušením (2.2.32). 8,0 % až 22,0 %; 1,000 g se suší v sušámě při 100 °C až 105 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 25 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    0,300 g se rozpustí zahřátím ve 30 ml vody R, ochladí se, přidá se 50,0 ml dichromanu draselného RS1 a zředí se vodou R na 100,0 ml. Nechá se 10 min stát, potom se zfiltruje a prvních 20 ml filtrátu se odstraní. 50,0 ml filtrátu se převede do baňky se zabroušenou zátkou, přidá se 50 ml kyseliny sírové zředěné RS, 8,0 ml jodidu draselného RS a nechá se stát 5 min chráněn před světlem. Potom se přidá 80 ml vody R a titruje se thiosíranem sodným 0, I mol/l VS za použití 2 ml škrobu RS jako indikátoru přidaného před koncem titrace. Provede se slepá zkouška.

    1 ml thiosíranu sodného 0,1 mol/l VS odpovídá 10,66 mg C16H18ClN3S.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem.

    Separandum.

    Nečistoty

    1. 3-(dimethylamino)-7-(methylamino)fenothiazin-5-iumchlorid.

    1) Pharmeuropa 12,2, 250 (2000). Závazné od 1. 7.