Český lékopis 1997

Omeprazolum

2000

Omeprazol

C17H19N3O3S Mr 345,42 CAS 73590-58-6

Je to (RS)-5-methoxy-2-{[(4-methoxy-3,5-dimethylpyridin-2-yl)methylJsulfinyl}-1H-benzimidazol. Počítáno na vysušenou látku, obsahuje 99,0 % až 101,0 % sloučeniny C17H19N3O3S.

Vlastnosti

Bílý nebo téměř bílý prášek. Je velmi těžce rozpustný ve vodě, dobře rozpustný v dichlormethanu, mírně rozpustný v lihu 96% a v methanolu. Rozpouští se ve zředěných roztocích alkalických hydroxidů.

Zkoušky totožnosti

Základní zkouška: B.

Alternativní sestava zkoušek: A a C, viz Obecné zásady (1.2.).

  1. 2,0 mg se rozpustí v hydroxidu sodném 0,1 mol/l RS a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se Absorbance (2.2.25) tohoto roztoku při 230 nm až 350 nm; roztok vykazuje dvě absorpční maxima při 276 nm a 305 nm. Poměr absorbance zjištěné v maximu při 305 nm k absorbanci zjištěné v maximu při 276 nm je 1,6 až 1,8.
  2. Infračervené absorpční spektrum (2.2.24). zkoušené látky se shoduje se spektrem omeprazolu CRL.
  3. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Omeprazol nečistota C, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) polohou a velikostí odpovídá hlavní skvrně na chromatogramu porovnávacího roztoku (a). Deska s vrstvou se vloží do komory nasycené parami kyseliny octové R; skvrny rychle zhnědnou.

    Zkoušky na čistotu

    Roztok S. 0,50 g se rozpustí v dichlormethanu R a zředí se jím na 25 ml.

    Vzhled roztoku. Roztok S je čirý (2.2.1).

    Absorbance (2.2.25). Absorbance roztoku S měřená při 440 nm je nejvýše 0,10. (Tento limit odpovídá 0,035 omeprazolu nečistoty F nebo omeprazolu nečistoty G).

    Omeprazol nečistota C. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití desky s vrstvou silikagelu Fisa pro TLC R.

    Zkoušený roztok (a). 0,10 g se rozpustí ve 2,0 ml směsi stejných objemových dílů methanolu R adichlormethanu R.

    Zkoušený roztok (b). 1,0 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí methanolem R na 10 ml.

    Porovnávací roztok (a). 10 mg omeprazolu CRL se rozpustí ve 2,0 ml methanolu R.

    Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí směsí stejných objemových dílů methanolu R a dichlormethanu R na 10 ml. 1 ml tohoto roztoku se zředí stejnou směsí na 100 ml.

    Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů 2 propanolu R, dichlormethanu R předem protřepaného s amoniakem 26% R (100 ml dichlormethanu R se protřepe v dělicí nálevce s 30 ml amoniaku 26% R, po oddělení vrstev se použije spodní vrstva) a dichlormethanu R (20 + 40 + 40) po dráze 15 cm. Vrstva se usuší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna o RF vyšším, než má skvrna odpovídající omeprazolu, není intenzívnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

    Příbuzné látky. Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29). Zkoušený roztok. 3,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 25,0 ml.

    Porovnávací roztok (a). 1,0 mg omeprazolu CRL a 1,0 mg omeprazolu nečistoty D CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

    Porovnávací roztok (b).1,0 ml zkoušeného roztoku se zředí mobilní fází na 100,0 ml. 1,0 ml tohoto roztoku se zředí mobilní fází na 10,0 ml.

    Chromatogragický postup se obvykle provádí za použití:

    Jestliže se chromatogramy zaznamenávají za předepsaných podmínek, retenční čas omeprazolu je asi 9 min a relativní retenční čas omeprazolu nečistoty D je asi 0,8. Nastřikuje se odděleně 40 µl každého roztoku a chromatogramy se zaznamenávají po dobu odpovídající trojnásobku retenčního času omeprazolu. Citlivost detektoru se nastaví tak, aby výška hlavního píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) nebyla menší než 15 % celé stupnice zapisovače. Zkoušku lze hodnotit, jestliže na chromatogramu porovnávacího roztoku (a) rozlišení mezi píky omeprazol nečistoty D a omeprazolu je nejméně 3.

    Pokud je třeba, upraví se pH mobilní fáze nebo koncentrace acetonitrilu R. Zvýšení pH zlepšuje rozlišení mezi píky.

    Na chromatogramu zkoušeného roztoku není plocha žádného píku, kromě hlavního píku, větší než plocha píku na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,1 %).

    Zbytková rozpouštědla. Provede se head-space plynová chromatografie (2.2.28) metodou standardního přídavku. Obsah chloroformu je nejvýše 50 µg/g, obsah dichlormethanu je nejvýše 100 µg/g a obsah trichlorethylenu je nejvýše 100 μg/g.

    Chromatogragický postup se obvykle provádí za použití:

    0,50 g se odváží do 10ml lahvičky s vhodným uzávěrem, přidají se 4,0 ml dimethylacetamidu R a lahvička se uzavře. Ustaluje se 1 h při 80 °C.

    Ztráta sušením (2.2.32). Nejvýše 0,2 %.1,000 g se suší 4 h ve vakuové sušámě při 60 °C.

    Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

    Stanovení obsahu

    1,100 g se rozpustí ve směsi 10 ml vody R a 40 ml lihu 96% R a titruje se hydroxidem sodným 0,5 mol/l VS za potenciometrické indikace bodu ekvivalence (2.2.20).

    1 ml hydroxidu sodného 0,5 mol/l VS odpovídá 0,1727 g C17H19N3O3S.

    Uchovávání

    Ve vzduchotěsných obalech, chráněn před světlem, při teplotě 2 °C až 8 °C.

    Separandum.

    Nečistoty

    1. 5-methoxy-1H-benzimidazol-2-thiol,
    2. 5-methoxy-2-{[(3,5-dimethyl-2-pyridyl)methyl]sulfmyl}-1H-benzimidazol,
    3. 5-methoxy-2-{[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)methyl]thio}-1H-benzimidazol (ufiprazol),
    4. 5-methoxy-2-{[(4-methoxy-3,5-dimethyl-2-pyridyl)methyl]sulfonyl}-1H-benzimidazol (omeprazolsulfon),
    5. 4-methoxy-2-{[(5-methoxy-1H-benzimidazol-2-yl)sulfmyl]methyl}-3,5-dimethylpyridin-1-oxid,    
    6. 2,12-dihydro-8-methoxy-1,3-dimethyl-12-thioxobenzo[4,5]pyrido[1,2-c]imidazo[1,2-a]imidazol-2-on,
    7. 2,12-dihydro-9-methoxy-1,3-dimethyl-12-thioxobenzo[4,5]pyrido[1,2-c]imidazo[1,2-a]imidazol-2-on.