Phytomenadionum

R99

Fytomenadion

Synonymum. Vitamin K₁

Jeto směs 2-methyl-3-[(2E (7R, 11R)-3,7, 11, 15-tetramethyl-2-hexadecenyl]-1,4-naftochinonu (trans-fytomenadion), 2-methyl-3-[(2Z)(7R, 11R)-3,7, 11,15-tetramethyl-2-hexadecenyl]-1, 4-naftochinonu (cis-fytomenadion) a 2,3-epoxy-2-methyl-3-[(2E)-(7R, 11R)-3,7, 11,15-tetramethyl-2-hexadecenyl]-2,3-dihydro-1,4-naftochinonu (trans-epoxyfytomenadion).

Obsahuje nejvýše 4,0 % trans-epoxyfytomenadionu a nejméně 75,0 % trans-fytomenadionu. Celkový obsah tří složek je 97,0 % až 103,0 %.

Vlastnosti

Čirá jasně žlutá viskózní olejovitá kapalina. Je prakticky nerozpustný ve vodě, mírně rozpustný v lihu 96%, mísitelný s etherem a s mastnými oleji. Působením světla se rozkládá.

Index lomu je asi 1,526.

Zkoušky totožnosti

Zkoušky se provádějí co nejrychleji a za chránění před přímým světlem.

1. 10,0 mg se rozpustí v trimethylpentanu R a zředí se jím na 100,0 ml. Měří se absorbance tohoto roztoku (2.2.25) při 275 nm až 340 nm; roztok vykazuje absorpční maximum při 327 nm a absorpční minimum při 285 nm. Specifická absorbance v maximu je 67 až 73. 10,0 ml tohoto roztoku se zředí trimethylpentanem R na 50,0 ml a měří se absorbance při 230 nm až 280 nm; roztok vykazuje čtyři absorpční maxima, při 243 nm, 249 nm, 261 nm a 270 nm.
2. Hodnotí se chromatogramy získané ve zkoušce Menadion a další příbuzné látky, viz Zkoušky na čistotu. Hlavní skvrna na chromatogramu zkoušeného roztoku (b) se polohou, barvou a velikostí shoduje s hlavní skvrnou na chromatogramu porovnávacího roztoku (a).
3. 50 mg se rozpustí v 10 ml methanolu R a přidá se 1 ml roztoku hydroxidu draselného R (200 g/l) v methanolu R; vzniká zelené zbarvení, které zahříváním ve vodní lázni při 40 °C přechází na fialově červené a pak stáním na červenohnědé.

Zkoušky na čistotu

Vzhled roztoku. 2,5 g se rozpustí v trimethylpentanu R a zředí se jím na 25 ml; roztok je čirý (2.2.1).

Menadion a další příbuzné látky. Provede se tenkovrstvá chromatografie (2.2.27) za použití vrstvy silikagelu GF₂₅₄ R.

Zkoušený roztok (a). 0,40 g se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 10 ml. Zkoušený roztok (b). 1 ml zkoušeného roztoku (a) se zředí cyklohexanem R na 10 ml. Porovnávací roztok (a). 40 mg fytomenadionu CPcL se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 10 ml.

Porovnávací roztok (b).1 ml zkoušeného roztoku (b) se zředí cyklohexanem R na 20 ml. Porovnávací roztok (c). 4,0 mg menadionu R se rozpustí v cyklohexanu R a zředí se jím na 50 ml.

Na vrstvu se nanese odděleně po 10 µl každého roztoku a vyvíjí se směsí objemových dílů cyklohexanu R a toluenu R (20 + 80) po dráze 15 cm. Vrstva se 5 min suší na vzduchu a pozoruje se v ultrafialovém světle při 254 nm. Pak se postříká roztokem kyseliny fosfomolybdenové R (100 g/l) v ethanolu R, 5 min se zahřívá při 120 °C a pozoruje se v denním světle. Na chromatogramu zkoušeného roztoku (a) žádná skvrna odpovídající menadionu není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (c) (0,2 %); žádná skvrna, kromě hlavní skvrny a skvrny odpovídající menadionu, není intenzivnější než skvrna na chromatogramu porovnávacího roztoku (b) (0,5 %). Nepřihlíží se ke skvrnám pod hlavní skvrnou, které od ní nemusí být zcela odděleny.

Síranový popel (2.4.14). Nejvýše 0, 1 %;stanoví se s 1,00 g zkoušené látky.

Stanovení obsahu

Provede se kapalinová chromatografie (2.2.29).

Zkoušený roztok. 15,0 mg se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (a). 15,0 mg fytomenadionu CRL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Porovnávací roztok (b).15,0 mg fytomenadionu CRL a 4,0 mg trans-epoxyfytomenadionu CPcL se rozpustí v mobilní fázi a zředí se jí na 10,0 ml.

Chromatografický postup se obvykle provádí za použití:

• nerezové ocelové kolony délky 0,25 m a vnitřního průměru 4,6 mm naplněné silikagelem pro chromatografii R (5 µm) o porozitě 8 nm,
• mobilní fáze, která je směsí objemových dílů diisopropyletheru R, oktanolu R a heptanu R (3,3 + 0,67 + 1000). Průtoková rychlost je 0,4 ml/min,
• spektrofotometrického detektoru, 254 nm,
• injektorové smyčky, 20 μl.

Nastříkne se 20 µl porovnávacího roztoku (b), a pokud je použit zapisovač, nastaví se citlivost detektoru tak, aby výška hlavního píku nebyla menší než 50 % celé stupnice zapisovače. Při zaznamenání chromatogramů za předepsaných podmínek j sou relativní retenční časy vzhledem k trans-fytomenadionu následující: trans-epoxyfytomenadion asi 0,6 a cis-fytomenadion asi 0,7.

Postupně se šestkrát nastříkrne po 20 μl porovnávacího roztoku (a).

Zkoušku lze hodnotit, jestliže relativní směrodatná odchylka plochy píku trans-izomeru je menší než 1 % a rozlišení mezi píky trans-fytomenadionu a cis-fytomenadionu je nejméně 2,5. Pak se nastříkne 20 µl zkoušeného roztoku a 20 µl porovnávacího roztoku (a) a vypočítá se obsah trans-fytomenadionu, cis-fytomenadionu a trans-epoxyfytomenadionu v procentech z následujících vzorců:

v nichž značí:

Uchovávání

V dobře uzavřených obalech, chráněn před světlem.
Separandum.

Nečistoty

1. 2-methyl-1,4-naftochinon (menadion).